Živočichové

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23174 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

Příbuzná témata



Živočichové

Wikipedie:Jak číst taxobox
Jak číst taxobox

Živočichové



Vědecká klasifikace
Doména: eukaryota (Eucaryota)
(nezařazeno) Opisthokonta
Říše: živočichové (Metazoa)
Haeckel, 1874
Kmeny
  • mnoho, viz text

Živočichové (Animalia, syn. Metazoa) jsou mnohobuněčné heterotrofní organismy, které se již na buněčné úrovni odlišují od rostlin a hub. Jejich buňky nemají plastidy ani buněčnou stěnu. Jsou řazeni do skupiny Opisthokonta. Říše živočichů je dnes totožná se svou bývalou podříší mnohobuněční (Metazoa).

Jako živočichové v širším slova smyslu (Holozoa) je označována skupina Metazoa, o které pojednává tento článek, rozšířená a její jednobuněčné příbuzné (parafyletická skupina Choanozoa).

Jako heterotrofní organismy jsou živočichové závislí na autotrofních organismech, především na rostlinách. Někteří živočichové žijí v symbióze s autotrofními jednobuněčnými organismy, které jim poskytují potravu. Přibližně třetina kmenů má parazitické zástupce, některé kmeny jsou výhradně parazitické.

V živočišném těle často dochází ke značné specializaci jednotlivých částí (tkáně, orgány). Houby (Porifera) a vločkovci (Placozoa), tj. nejprimitivnější kmeny, ale ještě tkáně nemají a jejich buňky jsou do jisté míry schopné autonomie. Houby jsou příbuzné s trubénkami (Choanozoa), kmenem prvoků, jehož zástupci mají schopnost tvořit kolonie. Skupina Myxozoa je sekundárně jednobuněčná a byla proto dříve nesprávně řazena mezi prvoky – dokázala se však její příbuznost s žahavci.

Je známo přes 35 kmenů mnohobuněčných. Zhruba polovina je výhradně mořských, všechny kmeny kromě drápkovců (Onychophora) mají i vodní zástupce. Všechny kmeny, včetně drápkovců, však vznikly v moři.

Obsah

Systém živočichů

Systém živočichů je zpracován podle knihy Jana Zrzavého Fylogeneze živočišné říše a upraven podle pozdějších objevů.

Mnohobuněčné živočichy můžeme zjednodušeně rozdělit na dvě skupiny - „dvojlisté“ a „trojlisté“. Skupina dvojlistých živočichů je ale nepřirozená (parafyletická), neboť zahrnuje různé vývojové linie. Houby (Porifera), jež jsou samy o sobě také parafyletické, tvoří nejbazálnější větev živočichů. Všichni živočichové s výjimkou hub tvoří monofyletický taxon Eumetazoa, živočichové bez hub a žebernatek tvoří skupinu Planulozoa. Skupinou nejblíže příbuznou trojlistým živočichům jsou pravděpodobně výtrusenky.

Dvojlistí

Dvojlistí (Diblastica)

Trojlistí (Triblastica)

Bazální skupinu trojlistých tvoří praploštěnci (Acoelomorpha) dříve řazené mezi ploštěnce. Zbytek (zvaný Eubilateria) se dělí na dvě velké linie - prvoústé (Protostomia) a druhoústé (Deuterostomia).

Prvoústí (Protostomia)

Prvoústí se dělí na dvě velké skupiny - Lophotrochozoa a Ecdysozoa. Sporné zatím zůstává zařazení lilijicovců, ploutvenky se dnes již řadí do Lophotrochozoa.

Lophotrochozoa

Ecdysozoa

Druhoústí (Deuterostomia)

Je pravděpodobné, že na bázi všech druhoústých živočichů jsou strunatci. Zbytek tvoří linie vedoucí k mlžojedům a její sesterská skupina Ambulacraria, která se dělí na polostrunatce a ostnokožce.

Živočichové a člověk

Slovo živočich je užívané převážně v odborném stylu. V obecné mluvě se obvykle užívá slovo zvíře, případně zvířátko. Obsah těchto slov není ostře vymezen, běžně se jím označují větší živočichové, zřídka jím může být označen i například hmyz. Zvířata žijící ve volné přírodě se označují slovem zvěř, jejich maso zvěřina.

Kromě biologického popisu a třídění jsou živočichové pojmenováváni a popisováni také podle svého vztahu k člověku nebo přírodě, podle svých projevů, funkcí a způsobů využívání. Nutno ovšem říci, že takováto hodnocení zpravidla nelze považovat za objektivní a obecně platná, neboť jsou „nestabilní v čase i prostoru“ (co někde je zvíře užitečné, může být jinde škodlivé, totéž platí i pro jedno místo (oblast) v různých časech. Také závisí na úhlu pohledu – zvíře může být zároveň užitečné, nebezpečné, chovné, neužitkové i dopravní (např. psa lze zařadit do všech těchto kategorií), a to fakticky i dle úhlu pohledu posuzovatele (např. ledňáček může být považován za přirozeného nepřítele plevelných ryb – takže je užitečný, i za příležitostného vykradače sádek – takže je škodlivý. Medvěd může být shledán efektivním likvidátorem mršin (užitečný), ale též nebezpečnou šelmou (nebezpečný) a vykradačem úlů (škodlivý). Toto dělení je ovšem velmi zavádějící a je používáno především myslivci, rybáři, zemědělci apod. Ve skutečnosti má každý živočich v ekologické rovnováze své místo a jediným, kdo spouští nerovnováhu je člověk. nemá tedy právo určovat, kdo je v přírodě škodlivý či užitečný.

Nebezpečná zvířata (zvířata ohrožující přímo život nebo zdraví)

Škodlivá zvířataškůdci, (zvířata ohrožující jiné zájmy, např. úrodu, ekologickou rovnováhu apod.)

Užitečná zvířata (zvířata, pro něž má člověk nějaké běžné užitečné využití)

Chovná zvířata (maso, vejce, mléko, vlna)

Neužitková domácí zvířata (chovaná zejména k uspokojení emocionálních potřeb člověka)

Zvířata v dopravě (tažná zvířata, zvířata užívaná k jízdě)

Související články

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu


Související články obsahuje
Portál Biologie


Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!