Žirafovití na savaně

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23174 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 27. července 2006
  • Zobrazeno: 1575×

Příbuzná témata



Žirafovití na savaně

Čeleď žirafovitých

Žirafy jsou klasickými obyvateli africké savany, které jsou mimo ně proslulé obrovskými stády kopytníků, slonů či skupinami lvů.Pokrývá je zdánlivě řídký a nízký travnatý koberec, sem tam jsou roztroušené trnité keře a jen chabý stín poskytují akácie a baobaby.

Na první pohled je podivné, jak může v podstatě chudá a suchá savana uživit takové množství zvířat.Je to možné jen díky tomu, že býložravé druhy využívají prostředí rozličnými způsoby.Slon africký a žirafa spásají listy v korunách stromů až šest metrů vysoko.Nosorožec dvourohý, antilopa losí, antilopa žirafí a kudu okusují listy nižších stromů a keřů.Nejnižší větvičky jsou potravou antilopy travní a dikdika Kirkova.I druhy spásající trávu se o tuto potravu dělí.Zebra okusuje vrcholky trav, pakůň a buvolec jejich listnatou střední část a gazela spásá stébla těsně nad zemí.Podzemní části rostlin vyrývá prase bradavičnaté.
Savanové savce můžeme rozdělit do tří skupin podle toho, jaké mají požadavky na vodu.V první skupině jsou ti, kteří jsou na vodě zcela závislí. například hroch obojživelný žije jen v oblastech s dostatkem stálých vodních zdrojů.Jednou za čas však dlouhotrvající sucha mohou zlikvidovat i tyto nádrže a tehdy se hroši vydávají na dlouhé pochody od jedné řeky ke druhé.V té době je lze zastihnout daleko od vody, jak putují zdánlivě nepochopitelným směrem.

Druhou skupinou zvířat jsou druhy velice dobře přizpůsobené suchu.Snášejí velkou ztrátu tělesných tekutin, vodu buď pijí u napajedel, nebo ji získávaní z potravy, z dužnatých listů či kořenů rostlin.Například antilopy žirafí a přímorožci se pasou v noci, kdy listy obsahují nejvíce vláhy a rosa ještě každé sousto zvlhčí.Výborně přizpůsobeni jsou nosorožci, kteří se nestěhují.K životu potřebují houštiny sukulentních rostlin, které jim poskytují stín a také přežvykují jejich listy, aby z nich vysáli co nejvíce vláhy, a nestravitelné vláknité části zase vyplivují.Tím, že se ukrývají do stínu, snižují odpar tělesných tekutin z povrchu těla na minimum.V nejhorším případě jsou nosorožci do značné míry závislí na slonech a dalších zvířatech, kteří ryjí ve vyschlých korytech řek a zastíněných kalištích a zpřístupňují tím podpovrchovou vodu.

Třetí skupinou jsou zcela nebo částečně tažné druhy, závislé na pravidelném napájení.Patří k nim sloni, v menší míře buvolci, z šelem třeba lev, gepard, pes hyenovitý,hyena skvrnití, medojed kapský nebo pes ušatý.

Žirafa je nejvyšším tvorem, který na Zemi žije.Její dlouhý krk tvoří stejný počet krčních obratlů jako mají ostatní savci, to je sedm, ale zato jsou to obratle úctyhodně velké.Její srdce pracuje ve vzdálenosti 3m od hlavy a 3m od paty zvířete.Pohánět celé krevní řečiště do takové výšky, to vyžaduje opravdu důmyslný aparát, vždyť všechny orgány musí být neustále stejnoměrně prokrvovány.

Sama žirafa se chová tak, jako by o svých anatomických zvláštnostech věděla.Nesklání prudce hlavu, protože by mohlo dojít k nedokrvení mozku.Běhá jen na krátkou vzdálenost, protože by to její srdce nemuselo vydržet.To všechno je prevence, kterou žirafa ovládá a která ji chrání před nepřiměřenou zátěží.Vedle toho má organismus žirafy ještě řadu orgánových přizpůsobení.Svaly a kůže pevně obepínají kostru končetin a nedovolují velké rozvinutí krevních vlásečnic, které by zadržovaly krevní oběh.Krmě toho mají žirafy v cévním systému zvláštní záklopky, které řídí průtok krve.Samo srdce žirafy je mohutný sval, který dokáže přečerpat za minutu okolo 60 l krve.Také složení krve je zvláštní.Obsahuje dvakrát více červených krvinek než třeba krev lidská.Krev žirafy je tedy schopna přenášet mnohem více kyslíku.

Podívejme se ale nyní na vývoj zástupců čeledě žirafovitých – žiraf a okapi.Domovem jejich předků byly lesy.Pak se však krajina začala měnit, objevovala se bezlesá prostranství, stepi jen řídce porostlé stromy a keři.Jak lesů ubývalo, ubývalo zároveň životního prostoru pro předky žiraf a okapi.A tak někteří z těchto předků postupně přešli do savan, lépe řečeno přizpůsobili se životu v otevřené krajině.Zvířata žijící v hustých lesích mají kolem sebe potravy všude dost, a tak nepotřebují vysoký vzrůst a nemusí mít ani příliš dokonalý zrak.K tomu, aby objevila v husté spleti nepřítele, musí mít dokonalý sluch, popřípadě čich.Nemusí umět běhat, ale musí umět skákat.Utíkat se v pralese nedá, ale zato uskočit včas a skrýt se je nutné.

Ve stepi je to všechno naopak.Listí na stromech je vysoko, a proto je třeba vidět do dálky.Umění běhat je ještě důležitější než maskovací zbarvení a kresba.A tak se ti předchůdci žirafovitých, kteří zůstali v lese, postupem času sice také vyvíjeli, ale jejich potomci, dnešní okapi, se od nich příliš neliší.Zato formy, kterým nezbývalo nic jiného než žít v savanách, to měly mnohem těžší.

Uplatnily se zákony přirozeného výběru.Krátkonohá zvířata dříve hynula v zubech šelem a hladem.Přežívaly typy s dlouhýma nohama a s dlouhou šíjí.Jejich potomci tyto vlastnosti dědili a z nich přežili déle zase ti, kteří měli vyšší vzrůst.A tak se přirozený výběr opakoval z pokolení na pokolení.

Přešla tisíciletí.Víceméně stejné životní podmínky kladly na žirafovité stále stejné požadavky, ale přežívaly jen ti, kteří byli těmto podmínkám lépe přizpůsobeni.Původně nevysoké zvíře tak postupně „rostlo“, až dosáhlo dnešních rozměrů, a to, které zůstalo v lese, se měnit nepotřebovalo.

Okapi tedy vypadá asi takto : něco přes půldruhého metru vysoké, pevně stavěné, pruhované nohy, zbytek těla má barvu podobnou jako antilopa a krk protažený do délky.Stejně jako žirafa má dlouhý jazyk, kterým obemkne větvičky a rychlým pohybem odrhne listí.Jazyk má šedavou barvu a je tak dlouhý, že si jím okapi může dokonce čistit i oči.Růžky má malinké a na rozdíl od žirafy nejsou spojené s lebkou.Ve skutečnosti to nejsou pravé růžky, jen jakési kožní výrůstky.

Kdyby někdo chtěl spatřit okapi ve volné přírodě, musel by se vypravit do těžko přístupných pralesů v údolí řeky Kongo, kde žijí na mýtinách a při březích slepých ramen řeky.
Okapi je vývojově starý druh, na jehož nízkém počtu se tentokrát výjimečně nepodílí člověk.Je to jeden z mála druhů na Zemi, které vymírají přirozenou cestou a vědě je znám teprve od počátku 20.století.



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!