Židovské svátky

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23174 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 23. září 2006
  • Zobrazeno: 1692×

Příbuzná témata



Židovské svátky

ŽIDOVSKÉ SVÁTKY
Svaté dny židovského kalendáře (hebrejsky chagim), či „sváteční dny“ (heb. Jamim tovim). Svátky dnešního Židovstva navazují často na svátky starozákonní doby zpřítomňují jednání Boží v rozhodujících událostech dějin lidu Božího.

Hlavní (biblické) svátky:
· Roš ha-šana: Doslova „hlava roku“, židovský Nový rok slavený 1. a 2. tišri. Ačkoli
byl Roš ha-šana podle Tóry jednodenním svátkem, už od dávných dob se slaví po dva dny pro původní potíže se stanovením data, kdy se objeví nový měsíc. Svátek je také nazýván Zichron tr’ua, „upamatování troubením“ a Jom tru’a, „den troubení“, Jom ha-din, „Den soudu“ ve shodě s talmudskou tradicí, že v období mezi Roš ha-šana a Jom kipur rozhoduje Nejvyšší soudce o osudu každé lidské bytosti.Jiným názvem je Jom ha-zikaron, „vzpomínkový den“. Vedle významu „soudného dne“ dodali talmudští učenci tomuto svátku dodatečný význam „narozenin světa“, výročí, kdy Bůh svět stvořil. Na Roš ha-šana jsou podle tradice úplně spravedliví zapsáni do Knihy života (Sefer hachajim) a úplně zlí do Knihy smrti, zatímco osud ostatních zůstává otevřený, dokud není na Jom kipur vynesen konečný rozsudek.
Roš ha-šana vyznačuje příchod Vysokých svátků a zahajuje každoročních deset dnů pokání. Značná část dvoudenního svátku se tráví na motlitbách a při sebezpytování. Slavnostní atmosféru zvyšuje bílý parochet (ornamentální závěs) pokrývající svatostánek (schránka, v níž je uchováván posvátný předmět), bílý pláštík každé použité Sefer Tóra (ručně psaný svitek obsahující text Tóry) a bílý kitl (bílý háv či roucho), který mají na sobě ti, kdo vedou bohoslužby i zbožní věřící.Pokud první den neořipadne ne šabat, troubí se po oba dny svátku na beraní roh (šofar). Tento svátek se nevyznačuje radostností jiných svátečních dnů.
Mezi zákony a zvyky spojené s tímto svátkem patří namáčení chleba, používaného při požehnání, do medu a stejně tak i kousků jablek, což symbolizuje, že nadcházející rok bude sladký, používání kulatých bochníků, pojídání rybích hlav a mrkve (symboly vůdcovství a plodnosti). Rozšířený zvyk posílat rodině a přátelům pohlednice je poměrně pozdního původu. Zvláštním rysem je, že se při přednesu motlitby pokleká a lehá na zem.
· Jom kipur: Den smíření, nejslavnostnější událost v žid. Kalendáři, která připadá na 10.tišri. Na rozdíl od ostatních postních dnů je Jom kipur stanoven Tórou jako den „trýznění duší“ a „očisty od hříchu“. Půst se drží od západu slunce do setmění následujícího dne. Je zakázáno jídlo, pití, manželské styky, používání kosmetických prostředků a toaletních potřeb, nošení kožené obuvi, mytí všech částí těla kromě prstů a očí. Platí také všechny zákazy práce, stejně jako o šabatu. Před svátkem je zvykem, že jednotlivci požádají o odpuštění všechny osoby, které se jimi mohou cítit dotčeny, a těsně před začátkem půstu pojíst „závěrečné jídlo“. Tento den je vrcholem Vysokých svátků a deseti dnů pokání, kdy je předchozí chování každého člověka váženo na vahách jeho osud zapsán a zapečetěn Bohem v „Knize života“.Jako takový je vyhrazen pro individuální i veřejná vyznání hříchů, přičemž poskytuje příležitost k pokání.
Atmosféra svátku je spíše slavnostní, rabín, kantor a další představitelé vykonávají bohoslužbu v bílém kitlu, zatímco od zahajovací bohoslužby v předvečer svátku Jom kipur mají na sobě všichni muži talit. Koná se pět bohoslužeb.Vzpomínkové motlitby za mrtvé se konají ráno po kri‘at ha-tora (předčítání předepsané pasáže ze Sefer Tóra). Deset veřejných recitací viduj (zpovědi) odpovídá deseti bohoslužbám, které sloužil velekněz na Jom kipur ve Svatyni, ale po druhém churbanu (zničení Chrámu v Jeruzalémě) nahradil rituál Azazel samotný Den smíření jako prostředek kapary (smíření).Odpolední bohoslužba obsahuje čtení z knihy Jonášovy. Když se blíží soumrak, kdy se brány do nebes zavírají a motlitby za odpuštění už k nim nedolehnou, začne závěrečná bohoslužba ne’ila, končí po setmění vyhlášením židovské víry, troubením táhlého zvuku na šofar a pozdravy „příští rok v obnoveném Jeruzalémě!“.
· Sukot: Svátek stanů slavený od 15. do 21.tišri. Začíná o úplňku a s ním jsou spojeny díky za žeň a prosba o déšť. Především ale oslavuje dočasný pobyt v suce, nouzovém příbytku, který izraelité používali když putovali pouští z Egypta. Při bohoslužbě v synagoze nesou modlitebníci kytice ze čtyř druhů rostlin (větví palmy, myrty, vrby a plodu citrusovníku). Osmý den se světí jako samostatný svátek Šmini aceret, který připadá v zemi Izraelské na stejný den jako Simchat Tóra.
· Šmini aceret: Osmý, poslední, den svátku Sukot, který se slaví 22.tišri. Oslava tohoto dne vychází z biblického přikázání dodržovat osmý den svátku stanů jako svaté shrom. A slavnostní shrom., když má vejít v platnost zákaz práce.
· Simchat Tóra: (Radost z Tóry) (V Izraeli spojen se šmini aceret)Slaví se 22. tišri v Izraeli a 23.tišri v zemích diaspory.
· Pesach :Začíná v předvečer 15.sivanu a trvá do 21. sivanu v Izraeli a do 22.sivanu v zemích diaspory. Pesach připomíná izraelský odchod z Egypta a vyznačuje se mnoha zvláštními předpisy a zvyky, z nichž hlavní je naprostý zákaz chamecu (kvašeného). V Izraeli se první a poslední den světí jako sváteční, kdy není povolena žádná práce;v komunitách diaspory se za sváteční považují první dva a poslední dva dny. O polosvátcích se většina pracovních zákazů ruší, pracovní doba je tedy jen zkrácena.
S Pesachem je spojen „svátek nekvašených chlebů“ (macesů). Ke svátečním přípravám patří odstranění všeho kvašeného těsta spálením. Mužští prvorozenci, kteří ještě nedosáhli bar micva (věku, kdy už jsou nábožensky odpovědní) se musí den před Pesachem postit, aby tak vyjádřili vděčnost za vysvobození z egyptského zajetí. Sederová domácí bohoslužba se koná v židovských domovech o prvním večeru (v zemích diaspory o prvních dvou); přísný pořádek se dodržuje při obřadném předčítání Hagady (Pesachový „příběh“) spojeném s různými obřady – pojídání macesů a maroru (hořké byliny), pití čtyř pohárů vína, …Pečená kost z beránka položená na sederovém talíři symbolizuje pesachového beránka, jenž byl ve starověku obětováván a pojídán. Mezi četné části liturgie patří: denní pronášení motlitby s prosbou o vláhu o prvním dnu, recitace Halelu, předčítání Písně písní o šabatu, počítání omeru (míra prvních plodů sklizně ječmene) od druhé noci svátků a vzpomínkové motlitby o posledním pesachovém dni.
· Šavu’ot: Svátek týdnů, 6. sivan (v Izraeli), 6. a 7. sivan (v diaspoře). Název svátku se odvozuje od biblického příkazu odpočítat 7 týdnů od druhé pesachové noci a oslavit 50. den jako den posvátný. Šavu’ot je též „slavnost žně prvotin“, kdy se sklidila úroda ječmene a začalo období sklizně pšenice. Podle talmudských učenců připomíná tento svátek události na Sinaji.
Panuje zvyk navštěvovat v předvečer tohoto svátku zvláštní studijní kroužky, které čtou posvátné literatury, účastní se kázání a diskusí a posilňují se svátečním jídlem. Protože se Tóra a země Izraelská přirovnávají k mléku, požívá se mléčné jídlo. Ve státě Izrael jsou Šavu’ot státním svátkem a příležitostí pro pouť do Jeruzaléma.

Menší (poexilové) svátky:
· Chanuka: Osmidenní svátky začínající 25.kislevu, které připomínají úspěšné makabejské povstání proti náb. perzekuci vyvolané helenizovanými Sýřany za Antiocha IV. Epifana (2. stol. př.n.l.). Povstání osvobodilo Jeruzalém a znesvěcený Chrám, který byl pak znovu zasvěcen Bohu – „svátek zasvěcení“. Vítězní Židé nalezli jen jediný džbánek neznečištěného oleje, jehož bylo třeba k tomu, aby v Chrámu hořelo věčné světlo, a ačkoli by normálně toto množství oleje vystačilo jen na jeden den, vydrželo hořet osm dní – dostatečně dlouho, aby se opatřila nová zásoba. Odtud dodatečný název „slavnost světel“.
Hlavním chanukovým obřadem je zapalování světel, každý večer se na speciálním svícnu (menora) zapálí jedna svíce. O svátku také dostává mládež peněžité dárky. Tradičním jídlem jsou koblihy a bramborové placky.
· Tu bi-švat: Nový rok stromů se slaví na znamení začínajícího jara 15.ševat. Aškenázové už od starověku dodržují tento svátek. Jí se 15 druhů ovoce (datle, fíky, svatojánský chléb, …), podává se pečivo a koláčky a zpívají se písně.
· Purim: 14.adaru se slaví Purim, den radostné vzpomínky na záchranu před pronásledováním.Při bohoslužbách se čte svitek knihy Ester. Protivník Židů jménem Haman se stal symbolem nepřátelství ki Židům, při každé zmínce o něm se v rukou dětí ozývají speciální řehtačky.
· Jom ha-acma’ut:Den nezávislosti Izraele, který se slaví od roku 1949, připomíná nastolení židovské svrchovanosti v Izraeli a vyhlášení nezávislosti 5.ijaru roku 5708 (14.května 1948).
· Lag ba-omer: Slaví se 33. den počítání omeru, tj. 18.ijar. Datum je spojováno s druhou osvobozeneckou válkou Židů proti Římanům. Jsou zrušena omezení platící v době omeru – zákaz stříhání vlasů, uzavírání sňatků, veřejných zábav, …Izraelská mládež má volno a pořádá ohňostroje, na univerzitách se slaví Den studentstva.
· Jom Jerušalajim: Den Jeruzaléma, 28.ijar, oslavuje porážku okupačních jordánských vojsk izraelskou armádou třetího dne šestidenní války (7.června 1967), kdy bylo znovudobyto Ir ha-atika (Staré Město) a po 19 letech výlučně arabské nadvlády opět umožněn přístup k Západní zdi.

Postní dny:
V období proroků byly stanoveny čtyři postní dny, aby připomínali tragické události spojené s prvním churbanem (zničení Chrámu v Jeruzalémě). Jak na Jom kipur tak i na Tiša be-av se drží půst od západu Slunce do večera příštího dne a předepisují se také zvláštní omezení, zatímco zbývající „menší“ posty trvají jen od východu do západu Slunce.
· Šiv’a asar be-tamuz: „Půst čtvrtého měsíce“, dodržovaný 17.tamuzu na paměť prolomení hradeb Jeruzaléma.
· Tiša be-av: „Půst pátého“, připadající na 9.av a připomínající zničení Chrámu.
· Com Gedalja: (Půst Gedalja) „Půst sedmého“, který se drží 3. tišri na památku židovského guvernéra Judey zavražděného v tento den.
· Asara be-tevet: „Půst desátého“, dodržovaný 10.tevetu jako vzpomínka na počátek Nabukadnesarova obléhání Jeruzaléma.
· Ta’anit Ester: (Půst Ester)Tento půst byl přidán navíc.Slaví se 13.adaru.

Památné dny:
· Jom ha-šo’a: (Den vzpomínek na oběti holocaustu) 27. nisan (v Izraeli), 19. duben (v diaspoře)
· Jom ha-zikaron: (Den vzpomínek na padlé při obraně Izraele – v Izraeli den před Jom ha-acma’ut) 4. ijar



Sára | 09. listopadu 2008
krása dik
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!