Vyšší korýši, savci, ptáci, obojživelníci

Kategorie: Biologie (celkem: 484 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 24. července 2006
  • Zobrazeno: 15096×

Příbuzná témata



Vyšší korýši, savci, ptáci, obojživelníci

Vyšší korýši:
- tělo kryto pevným krunýřem a zpravidla složené z 21 článků, na zadečkových článcích mají vyvinuty končetiny
- rak říční:
- dosahuje velikosti do 20 cm, tělo olivově zelené kryto krunýřem a rozlišeno na hlavohruď a zadeček
- krunýř na průřezu válcovitý, zpevněn vápenatými solemi, shora je na něm patrná rýha, naznačující část hlavovou a tělní
- vpředu krunýř vybíhá ve špičatý výběžek – rostrum
- krunýř brání růstu – několikrát za život svlékán ( vylézá ze zadečku ), během svlékání nepřijímají potravu a bývají skryti v úkrytu do doby než krunýř ztvrdne
- svlékání je řízeno hormonálně, souvislost se svlékáním mají čočkovitá vápencovitá tělíska v postraních výběžcích žaludku tzv. rakůvky, z nich rak doplňuje v době svlékání minerální soli pro inkrustaci krunýře, hlava i hruď jsou s krunýřem srostlé nepohyblivě ( význam stopkovitých očí )
- po stranách těla je dutina, v níž jsou uloženy lupínkové žábry
- zadeček raka je rovný na konci je vějířovitý telson
- každý tělní článek nese jeden pár končetin
1.pár: malá tykadla ( antenuly ), v jejichž základním článku je umístěn statický orgán a chemoreceptor
2.pár: velká tykadla ( antény ) mají v základním článku vylučovací tzv. antenální žlázu ( pozměněné metanefridie )
3.pár: kusadla ( mandibuly )
4. a 5. pár: dva páry čelistí ( maxily )
6.– 8. pár: čelistní nožky, které společně s čelistmi zpracovávají potravu
9. – 13. pár: silné kráčivé nohy ( pereiopody ) – první pár kráčivých noh nese mohutná klepeta
14. – 18. pár: zadečkové končetiny ( pleopody ), samičky na nich mají nalepená nakladená vajíčka
19. pár: ploutvovité uropody – společně s telsonem tvoří ocasní vějířek
- ústním ústrojím zpracovaná potrava postupuje do části žaludku, která je silně chitizována a slouží jejímu rozmělňování
- trávící soustava vyúsťuje řitním otvorem na telsonu
- dýchá žábrami, vyrůstajícími na vnější straně hrudních kráčivých končetin ( žaberní lupínky jsou pod krunýřem )
- otevřená cévní soustava, nervová soustava je gangliová, žebříčkovitého typu
- smyslové ústrojí raka – hmatové, chemoreceptory na tykadlech , statické ústrojí antenul ( na změnu polohy ), stopkaté oči
- gonochoristé s vývojem přímým, páření probíhá v srpnu – říjnu: B přenášejí @do zásobních váčků zadečku spermatofory, vyvíjejí se do června následujícího roku, dožívají se stáří až 20 let
- žijí v čistých a prokysličených vodách, kromě rostlinné potravy se živí vodním hmyzem, obojživelníky i potěrem
· raci
- v horských potocích – rak kamenáč, rak bahenní
- díky simbióze se sasankou je znán rak poustevníček ( rak – potrava, sasanka – ochrana žahavými chapadly )
· humři
- noční živočichové s mohutným krunýřem – humr evropský – dorůstá až 60 cm, mají nestejně velká a mimořádně silná klepeta
· krabi
- krab obecný, krab říční – rozmnožuje se v moři, malí jedinci putují proti proudu řek, červený velekrab japonský – rozpětí noh 3m
- beruška vodní – na dně stojatých vod
- stínky – suchozemský způsob života
- svinka obecná – v tlejícím listí, pod kůrou a kameny ve vlhkých biotopech ( svinutí do kuličky )
· krevety a garnáti
- průmyslově se zpracovávají do konzerv
· langusty
- langusta obecná – drobné klepítka
· blešivci
- blešivec obecný – pro náročnost na kvalitu vody jsou bioindikátory její kvality ve vodních tocích, ve vodě se pohybují charakteristickým plaváním „na ouško“, tedy bokem, jsou součástí potravy pstruhů

Vzdušnicovci
- dýchají soustavou vzdušnic, která prostupuje celým tělem, kyslík je předáván přímo tkáním, bez prostřednictví hemolymfy, stěna vzdušnic je tvořena tenkou biomembránou, umožňující snadnou výměnou plynů
- na hlavě pouze jeden pár tykadel, nohy vždy nerozvětvené, v drtivé většině jde o druhy suchozemské
· MNOHONOŽKY
- tělo protáhlé, válcovité, na průřezu kruhovité
- počínaje 5. článkem mají po dvou párech drobných noh dvou párech stigmat
- nohy vkloubeny vespod těla, na hlavě krátká slabá tykadla a pár jednoduchých oček ( mnoho druhů mnohonožek je slepých )
- mnohonožka slepá, svinule lesní
· STONOŽKY
- protáhlé tělo shora zploštělé, na hlavě jeden pár tenkých niťovitých tykadel, každý tělní článek nese pouze jediný pár noh
- kráčivé nohy jsou silné a jsou vkloubeny postranně
- stonožka škvorová
· CHVOSTOSKOCI
- jen několik mm velcí, významný humusový činitel
· HMYZ– dělí se na dvě podtřídy: bezkřídlé a křídlaté
HMYZ
Význam: hospodářský, zdravotnický, k ekologické stabilitě krajiny, poskytují potraviny ( med ), suroviny ( vosk, hedvábí ), k udržení hygieny v krajině ( chrobáci, hrobaříci ), humusotvorní činitelé, součást ekologického potravního řetězce, škůdci rostlin ( mšice ), cizopasí na zvířatech i na člověku ( vši, blechy ), přenášejí virózy, onemocnění ( malárie, spavá nemoc ), znehodnocení potravin
- nestejnocenné členění těla
HLAVA HMYZU
- vznik srůstem 6 článků
- první nese obvykle jeden pár složených očí
- druhý jednovětvená tykadla
- třetí hlavový článek je bez přívěsků
- čtvrtý nese pár jednočlených kusadel
- pátý párové čelisti
- poslední dolní pysk s makadly
- hlava vždy zřetelně oddělena o hrudi, k níž nasedá zúženou krční částí
ÚSTNÍ ÚSTROJÍ
- kousavé – základní typ
- sací (motýli )
- lízavé ( včely )
- bodavě sací ( komáři, mšice )
HRUĎ HMYZU
- tvořena třemi články: předohruďí, středohrudí, zadohrudí

KONČETINY
- končetina kráčivá – základní typ
- skládá se z kyčle, příkyčlí, stehna, holeně a pětičlenného chodidla
- nohy některých druhů jsou přizpůsobeny k různým úkonům: skákání ( blech, kobylka ), hrabání ( krtonožka ), plování ( vodomil ), k rychlému běhu ( střevlík ), k přichycování k srsti živočichů ( veš )
- na středohrudi a zadohrudi bývá po páru křídel s funkcí zpevňovací
TYPY KŘÍDEL
- plamka – na křídlech vážek je typický zpevněný tmavěji zbarvený útvar
- krytky – první pár tužší kožovitý se zachovanou žilnatinou ( chrání 2. pár ) – u kobylek
- polokrovky – křídla v přední části tuhá a v zadní blanitá - u ploštic
- krovky – chrání druhý pár, blanitý pár a svrchní část zadečku
- kyvadélka – u dvoukřídlého hmyzu ( moucha ) je druhý pár zredukován ( k rychlému manévrování při letu )
- některé hmyzí řády druhotně ztratili křídla v důsledku parazitického způsobu života ( blechy, vši )
- nejprimitivnější řády hmyzu nemají křídla ještě vyvinuta ( rybenky )
ZADEČEK
- mívá 6 – 11 článků
- samičky některých druhů mívají na zadečku kladélko ( kobylky ), žahadlo s jedovou žlázou ( vosy ), nebo přívěsné štěty ( škvoři )
- jednovrstevná pokožka vylučuje na povrch chitinovou kutikulu s funkcí ochrannou a opornou ( vnější kostra )
- barva těla hmyzu je dána pigmenticky obsaženými v pokožce ( chemicky ), ale i lomem světelných paprsků
- hmyz přijímá potravu ústním ústrojím, k jejímu hrubému drcení slouží kusadla, k jemnějšímu zpracování čelisti, posunující potravu do ústní dutiny kam vyúsťují i slinné žlázy, následuje hltan a jícen, rozšiřující se ve vole a nakonec žaludek, následuje střevo vyúsťující řitním otvorem, k vylučování rozpustných metabolismů slouží malpighické trubice
DÝCHÁNÍ
- soustavou vzdušnic
- larvy vodního hmyzu mívají tracheální žábry
- larvy vážek dýchají konečníkem
CÉVNÍ SOUSTAVA
- otevřená
- na přenosu dýchacích plynů se nepodílí
NERVOVÁ SOUSTAVA
- gangliová, žebříčkovitého typu
- vzhledem k rozvinuté schopnosti rychlého pohybu má hmyz dokonale vyvinuty i smyslové orgány, rozvinutá nervová a smyslová soustava slouží zejména k instinktivní činnosti hmyzu
OKO
- párové složené oči jsou tvořeny velkým počtem oček
- oko apoziční typické pro druhy s aktivitou denní
- oko superpoziční - u druhů aktivních za soumraku a v noci
- každé očko snímá pouze část obrazu, spojením nervových vláken ze všech oček do jednoho zrakového nervu se vytváří tzv. mozaikový obraz
- kromě složených očí mají i oči jednoduché ( včely i blechy)
- larvy hmyzu a dospělci blech mají pouze očka jednoduchá
SLUCH
- orgány sluchové ( kobylky v holeni předních noh ) – smyslové brvy vnímají proudění vzduchu, jsou i čidly hmatu, čichu, příp.chuti
- hmyz se dorozumívá chemicky ( feromony )
ROZMNOŽOVÁNÍ
- hmyz je odděleného pohlaví, rozmnožuje se pohlavně, má vnitřní oplození ( pohlavní spojení se nazývá páření ), některé druhy hmyzu mají schopnost rozmnožovat se z neoplozených vajíček ( partenogeneticky ), např. pakobykly
- schopnost partenogenetického rozmn. v larválním stádiu = pedogeneze
- samičky kladou zpravidla vajíčka ( oviparie ), jen výjimečně se larvy líhnou již v těle samičky, zpravidla současně při kladení vajíček ( ovoviviparie )
- vývoj hmyzu je nepřímý, rozlišujeme dva typy vývoje: proměnu nedokonalou ( hemimetabolie ) – vajíčko – nymfa – dospělec ( vážky ,jepice ) – nymfy postupně dorůstají a s každým svlékáním jsou podobnější dospělému hmyzu, při posledním svlékání se vyvíjejí pohlavní orgány a křídla, proměna dokonalá ( holometabolie ) – vajíčko – larva – kukla – dospělec ( brouci, motýli, dvoukřídlí, blanokřídlí ) – z vajíček se líhne dospělci nepodobná larva
- rozlišujeme kukly volné se znatelnými přívěsky ( brouci, chrostíci ) a kukly kryté s přívěsky pevně přirostlými k tělu ( motýli )
BEZKŘÍDLÍ
- jsou bezkřídlí primárně, stadia jsou velmi podobná dospělcům, tělo mívají kryto buď barvami, nebo šupinami
Ř ŠUPINOŽKY
- rybenka domácí – živí se zbytky potravin
KŘÍDLATÍ
- na středohrudi i zadohrudi mají po páru křídel ( jepice, vážky ), nedokáží křídla skládat ( tzv. starokřídlí), všichni ostatní ano ( tzv. novokřídlí )
- bezkřídlost některých druhů je jevem druhotným, způsobeným kupříkladu parazitickým způsobem života ( vši, blechy )
- mohou mít vývoj s proměnou nedokonalou ( jepice, vážky ), nebo vývoj s proměnou dokonalou ( brouci )
Ř JEPICE
- žijí v okolí vod, dospělci žijí pouze 48 hodin, křídla skládají kolmo na tělo, zadeček je zakončen dvěma štěty a středovým paštětem, samičky kladou oplozená vajíčka do vody, larvy některých druhů jepic jsou bioindikátory kvality vody, larvy i dospělci jsou významnou složkou potravy ryb
- jepice obecná
Ř VÁŽKY
- až 13 cm velký hmyz, se štíhlým zadečkem, po stranách hlavy mají velké složené oči a kratinká tykadla, ústní ústrojí je kousavé, všechny nohy dospělců směřují dopředu, což umožňuje pohotové lapání kořisti za letu, vážky zpravidla za letu i kopulují, samičky kladou vajíčka pod vodou do pletiv vodních rostlin, vyvíjejí se z nich dravé larvy, mají mohutné kousací ústrojí, v němž vyniká vymrštitelný dolní pysk ( tzv. maska ), larvy dýchají střevem
- vážka ploská
· Motýlice – skládají křídla svisle nad tělem
· Šídla – zadeček bez přívěsků, jsou dravé a samy slouží jako potrava větším rybám
Ř POŠVATKY
- vázány na vodu, křídla v klidu skládají obvykla ploše nad zadečkem, zadní pár bývá širší než pár přední, zpravidla žijí v tekoucích vodách, jsou indikátorem její kvality
- pošvatka rybářice
Ř ŠVÁBI
- dorzoventrálně zploštělé tělo, na hlavě nápadná mimořádně dlouhá mnohočlenná tykadla, složené oči a mezi nimi 3 jednoduchá očka , ústní ústrojí je kousavé, předohruď švába je značně vyvinutá a tvoří mohutný štít , ostatní dva články se připojují k zadečku, zakončenému dvěma krátkými štěty, u samiček některých druhů dochází k redukci křídel, samičky kladou vajíčka v společných chitinových pouzdrech, většina druhů žije v tropech, jsou aktivní v noci a jsou všežraví, mají silné trnité nohy, vyskytují se zejména v domácnostech, skladech, mlýnech a pekárnách
- šváb obecný, rus domácí


Ř ŠKVOŘI
- silně zchitizované tělo, zadeček mají zakončen klíšťovými štěty, jsou všežraví
Ř VŠEKAZI = termiti
- společenský hmyz o velikosti 2 – 20 mm, mravenci i všekazi vytvářejí pohlavní a nepohlavní kasty ( matky, samečkové, dělníci, nymfy, vojáci ), jejichž koordinace je řízená chemickými látkami - feromony, jsou slepí, obývají vlastní neprodyšně uzavřené stavby ( termitiště ), stavební materiál lepí vlastními slinami, rozežírají vše, kromě železa a kamene, v jejich trávící soustavě žijí symbiotičtí prvoci, pomáhající jim trávit celulózu, jsou obávanými tropickými škůdci
Ř KUDLANKY
- dravý hmyz, předohruď nese zavěrákovité nohy, jejichž články, do sebe zapadají jako čepel do střenky nože, manželský kanibalismus, často napodobují části rostlin
- kudlanka nábožná
Ř STRAŠILKY
- napodobují větévky, partenogeneticky se rozmnožují
- pakobylka indická
Ř ROVNOKŘÍDLÍ
- kožovité krytky, druhý pár křídel je blanitý, mají kousavé ústní ústrojí a zadní nohy skákavé
· Kobylky – mají dlouhá nitkovitá tykadla, zvukotvorné ústrojí samečků je na přední části krytek, v holeni 1.páru noh kobylek je sluchové ústrojí, všechny druhy jsou masožravé, přezimují ve stadiu vajíček
· Cvrčci – krtonožka obecná – žije v zemi, ničí kořeny rostlin
· Sarančata – tykadla krátká, sluchové ústrojí umístěné v 1. zadečkovém článku, cvrčivé zvuky vyluzují třením holení třetího páru noh o okrajové žilky krytek , jsou býložravá – Saranče stěhovavé
Ř PISIVKY
- drobný hmyz, v tlejícím dřevě stromů, v listové opadance
Ř VŠENKY
- bezkřídlí hmyz, ektoparazité savců a ptáků
Ř VŠI
- ploché a bezkřídlé, s redukovanýma nebo chybějícíma očima, ektoparaziti savců, jimž sají krev, na nohou mají přidržovací drápky, sanička přilepuje vajíčka na srst ( hnidy ), jsou to přenašeči přeskvrnitého tyfu
- veš dětská, veš šatní, veš muňka
Ř TŘÁSNOKŘÍDLÍ
- 1 – 2 mm velcí
- třásněnka západní, třásněnka zahradní – sají rostlinnou šťávu, přenášejí karanténí virové choroby ( způsobují bronzovitost rajčat ), odolné proti většině insekticidů, mají až 15 generací za 1 rok
- opatření – dezinfekce půdy, skleníku, sázení jen zdravých rostlin, odplevelování, likvidace hostitelských virů rostlin ( kokožka, peníze), biologická ochran a ( roztoči, dravé ploštice )
Ř STEJNOKŘÍDLÍ
- suchozemský hmyz se dvěma páry blanitých křídel, která skládají nad zadečkem, mají bodavě sací ústrojí, živí se sáním šťáv z rostlinných pletiv
· Kříši – cikáda, pěnodějka
· Mery
· Mšice – voskové žlázy na zadečku, z oplozených vajíček se líhnou pouze samičky, množící se partenogeneticky, koncem léta vznikají tzv. generace snubní ( obě pohlaví ), jejichž samičky po oplození kladou vajíčka, mšice sají nadměrné množství sladkých rostlinných šťáv, z nichž většina nestrávena vychází z jejich těla jako sladina ( medovice ), tu lízají mravenci a včely, s nimiž mšice žijí v určité symbióze – vlnatka krvavá – škodí na jabloních
· Červci – vykazují pohlavní dvojtvárnost, samičky jsou bezkřídlé, nepohyblivé a přisáté na rostlinách, mají ochranné štítky, po uhynutí samičky štítek chrání nakladená vajíčka – puklice švestková
Ř PLOŠTICE
- předohruď se štítem, mají polokrovky, jsou to druhy dravé , býložravé i cizopasné, mají bodavě sací ústní ústrojí, spodní rourkou vypouštějí sliny a horní sají krev nebo rostlinné šťávy, suchozemské druhy znehodnocují plody
- splešťule blátivá, znakoplavka obecná, ruměnice pospolná – kopulující za pochodu, kněžnice zelná, štěnice domácí – lidský parazit, bruslařka obecná, vodoměrka štíhlá
Ř STŘECHATKY
Ř DLUHOŠÍJKY
Ř SÍŤOKŘÍDLÍ
- larvy vstřikují do těla kořisti trávící šťávy, mají křehké tělo se dvěma páry dlouhých blanitých křídel, která mají mimořádně hustou žilnatinu
- zlatoočka skvrnitá – živí se mšicemi
- mravkolev běžný - jejich dravé larvy si hloubí v písku jamky, do nichž loví mravence
Ř SRPICE
Ř BLANOKŘÍDLÍ
- mají dva páry blanitých křídel, kousavé nebo lízavé ústrojí, mají pár velkých složených očí i 3 jednoduchá očka, jsou užitečné i škodlivé, vytvářejí společenstva
· Širopasí – mají zadeček přisedající k hrudi těsně a široce, přičemž obě přisedající části jsou stejně široké – pilatka švestková ( škodí na poupatech, plodech , má pylové kladélko, pilořitka velká, ploskohřbetka smrková – ničí smrkové lesy
· Štíhlopasí – mají zadeček k hrudi připojen tenkou stopkou, samičky mívají zadeček ukončen štíhlým kladélkem, nebo žahadlem
· Žlabatky – býložravé, jejich larvy žijí v rostlinných pletivech, vznikají novotvary – hálky, uvnitř hálek se vyvíjejí jejich larvy, žlabatka duběnková vytváří na listech dubu „duběnky“, žlabatka listová, žlabatka růžová – vytváří trsy mechu připomínající hálkovité novotvary na špicích
· Lumci a lumčíci – přední pár křídel s plamkou, samičky kladou vajíčka do larev a kukel jiného škodlivého hmyzu, lumek velký - 3 a 5 cm kladélko, svým vynikajícím čichem vyslídí ve kmeni larvu tesaříka, k níž proniknou kůrou a dřevem, a položí do ní své vajíčko, lumčík žlutonohý – cizopasí v larvách běláska
· Žahadlovité – třídíme na druhy samotářské ( kutilky a samotářské včely ) a druhy společenské ( mravenci, vosy a sršně )
§ Kutilky – vyhrabávají si v půdě chodbičky, do níž nosí omráčené housenky, případně dospělý hmyz, sloužící jejich vyvíjejícím se larvám jako „živá konzerva“, květolib včelí – pro své larvy loví za letu včely
§ Samotářské včely – živí se pylem a sladkými rostlinnými šťávami, čalounice mateřídoušková – opyluje vojtěšku
§ Mravenci – všežravý společenský hmyz, budující různě velká hnízda v půdě, ve dřevě, příp. jehličí, dva páry křídel, která jim po rojení buď upadnou nebo jim je dělnice uhryžou, veškeré činnosti obstarávají dělnice ( samičky, jejichž pohlavnost je potlačena feromonem matek ), ústní ústrojí je kousavé, mravenec lesní, mravenec obecný, Monomorium pharaonis
§ Vosy a sršně – živí se dravě, přezimující samička je oplozená již na podzim, vosí společenstva jsou jednoletá, sršeň obecná – v dutých stromech, příp. pod střechou si staví mohutná visutá hnízda, která bývají používána několik let
§ Čmeláci – živí se pylem a nektarem, ekologicky významní jako opylovači jetelů, společenstva zakládána mladou matkou, vylíhlou a oplozenou již v minulém roce, hnízdo zakládá obvykle ve skulině mezi kameny nebo v myší díře, včela medonosná – vytváří trvala společenstva ( až několik desátek tisíc jedinců ), vždy jen jedna matka + několik tisíc dělnic + vajíčka + plod + trubci ( vznik partenogeneticky ), činnost všech členů je řízená feromony, z nichž všem je nadřazen feromon matky
Ř BROUCI
- chitinové krovky, ústní ústrojí je kousavé, dělí se na masožravé a všežravé

· MASOŽRAVÍ
- mají dravé larvy i dospělce
v SVIŽNÍKOVITÍ – jasně zelené a bíle tečkované krovky má svižník polní
v STŘEVLÍKOVITÍ – aktivní zejména v noci ( za den až 2 km ) , loví škodlivý hmyz a slimáky, střevlík měděný, střevlík fialový, krajník pižmový - živí se housenkami motýlů na stromech a keřích
v POTÁPNÍKOVITÍ – poslední pár jejich noh je veslovací , potápník vroubený – pohlavní dimorfismus
· VŠEŽRAVÍ
- mají pohyblivé kyčle zadního páru noh
v VODOMILOVITÍ - živí se rostlinnou potravou, larvy jsou dravé, dospělci mají dva páry plovacích noh, vodomil černý
v MRCHOŽROUTOVITÍ- mají význam hygienický, živí se mršinami obratlovců, na něž kladou vajíčka, odumřelého živočicha zahrabávají do země, hrobařík obecný
v DRABČÍKOVITÍ – úzcí dlouzí brouci s nápadně uťatými, zkrácenými krovkami, jsou draví, některé druhy žijí v symbióze s mravenci, sršni, drabčík
v SVĚTLUŠKOVITÍ – jsou nápadní světélkováním všech svých vývojových stádií i dospělců, světlo vzniká okysličováním enzymu luciferinu, mají měkké krovky, samičky jsou bezkřídlé, larvy se živí plži
v PÁTEŘÍČKOVITÍ – dravé larvy i dospělce, živí se drobnými členovci, černé krovky a červený zadeček
v KOVAŘÍKOVITÍ – protáhlé úzké tělo s malou hlavou, mají schopnost vymrštit se krovkami z polohy na hřbetě a dopadnout na nohy, jejich býložravé larvy ( drátovci ) škodí v zemědělství ( hlízy brambor ), kovařík
v KRASCOVITÍ – kovové zbarvení, larvy se vyvíjejí ve dřevě listnatých stromů, v borových lesích se vyskytuje bronzový brouk – krasec měďák
v SLUNÉČKOVITÍ – mají polokulovité tělo, larvy i dospělci jsou velmi užiteční požíráním mšic, slunéčko sedmitečné
v ČERVOTOČIVÍ – brouci válcovitého těla, larvy se vyvíjejí v suchém dřevě ( v nábytku ), červotoč spižní
v PESTROKROVEČNÍKOVITÍ – mají pestře zbarvené krovky s výraznou kresbou, živí se kůrovci
v MÁJKOVITÍ – mají měkké tělo i krovky, z klubů svých končetin v obraně roní hnědou lepkavou tekutinu, obsahující jedovatou látku, jejich larvy se na květech přichycují na těla včel, jsou jimi zanášeny do úlů a živí se potravou včelích larev, majka obecná
v POTEMNÍKOVITÍ – tmavě zabarvení, protáhlí brouci, skladištní škůdci, potemník moučný, larvy „mouční červi“ – se chovají jako potrava v zajetí držených obratlovců
v ROHÁČOVITÍ – jsou statní brouci s velmi zvětšenými kusadly u samců, žijí v Doubravách
v VRUBOUNOVITÍ – brouci zavalitého těla, krovky nekryjí celý zadeček, mají výrůstky na hlavě a na štítu, herkules antilský ( 18 cm), býložravé druhy mají larvy ponravy, ožírající kořenový systém rostlin - chroust obecný – jeho ponravy žijí v půdě 3 roky, dospělci pouze 3 týdny, s kovovým leskem - zlatohlávek zlatý, listokaz zahradní – vyžírá květy jabloní, nosorožík kapucínek - Bmá roh, @ klade vajíčka do ztrouchnivělých dubových pařezů,hnojník obecný – koprofágni druh, žije ve výkalech a na hnoji, chrobák velký – má hrabavé nohy, pro své potomstvo hloubí chodbičky pod hovězím a koňským trusem
v TESAŘÍKOVITÍ – protáhlé tělo, nápadně dlouhá tykadla, larvy žijí ve dřevě ( např. dubovém ), tesařík obecný
v MANDELINKOVITÍ – mandelinka bramborová, dřepčík polní – škodí na ředkvičce
v NOSATCOVITÍ – hlava protažená v dlouhý nosec, pilous černý – škůdce skladů zrní a mouky, klikoroh borový – v lesních porostech
v KŮROVCOVITÍ – larvy pod kůrou a v lýku napadených stromů vytvářejí charakteristické chodbičky, lýkožrout smrkový – ve smrkových porostech
Ř DVOUKŘÍDLÍ
- plně vyvinutý pouze přední pár křídel, druhý pár zakrněl a přeměnil se v tzv. kyvadélka, složené oči + 3 jednoduchá očka, larvy pestřenkovitých hubí mšice
Ř DLOUHOROZÍ
- komár pisklavý- jeho larvy žijí ve vodě, samičky přezimují ve sklepích , samičky anofela čtyřskvrnného přenášejí malárii, červivost plodnic hub způsobují larvy bedlobytek , bejlomorka buková – na listech buků způsobuje kuželovité hálky, po kousnutí samiček muchniček zůstává červená tečka
Ř KRÁTKOROZÍ
- ovád hovězí – samička saje krev, sameček saje rostlinné šťávy, vrtule třešňová - červivost plodů třešní, octomilka obecná – larvy se vyvíjejí na kvasícím ovoci ( T.H.Morgan – objev chromozomu a mechanismu uložení vloh – 1926 Nobelova cena za biologii a lékařství ), střeček hovězí – larvy pod kůží hovězího dobytka, moucha domácí, bodalka stájová, masařka obecná . klade vajíčka do masa, bodalka tse – tse – přenáší spavou nemoc sáním krve
Ř BLECHY
- zakrnělé oči, 3.pár noh ke skákání, ektoparazité savců, přenášejí některé nemoc např.mor, blecha obecná
Ř CHROSTÍCI
- nenápadný hmyz, žije v blízkosti vod, larvy žijí ve v vodě, staví si druhově charakteristické schránky z nejrůznějších dostupných materiálů ( zrnka písku, rostlinné zbytky, z ulit plžů … )
Ř MOTÝLI
- mají sací ústní ústrojí, mají stočený sosák, dva páry křídel, kryté pestrobarevnými šupinkami, larvy se nazývají housenky, ze slinných žláz vylučují na vzduch tuhnoucí vlákno, do něhož se v době kuklení zapřádají, housenky se živí rostlinnou potravou,dospělci se živí sáním květového nektaru, obaleč jabloňový – červivost jablek
· Moli – housenky se živí tkaninami a kožešinami, mol šatní
· Píďalky – housenky se pohybují píďalkovitě, píďalka angreštová – černá skvrnitá kresba na žlutých křídlech
· Denní motýli – svá křídla skládají kolmo nad tělem, patří sem: bělásci, žluťásci, modrásci, okáči, babočky, vřetenušky, otakárci, bělásek zelný – způsobuje holožír na brukvovitých rostlinách, samičky mají dvě skvrnky na předních křídlech
· Noční motýli – lišajové: vynikající letci ( až tisícikilometrové etapové noční tahy ), mají mimořádně dlouhé sosáky, při sání nektaru na rostlinu nedosedají, jejich housenky mají na 8. zadečkovém článku roh, lišaj smrtihlav, lišaj borový
· Můry – zavalité chlupaté tělo, kuklí se v zami, stužkonoska modrá
· Bourcovití – bourec morušový – chov pro přírodní hedvábí, živí se listím moruší, jeho kokon bývá obalen vláknem dlouhým až 12000 m, bekyně mniška – holožír na jehličnanech , přástevník medvědí – chlupaté housenky ožírají listy ovocných dřevin, martináč hruškový – až 20cm ( v ČR největší )

SAVCI
- nejpokročilejší třída strunatců
- v kůži bohatě rozvinuté žlázy, ale dochází i k rohovatění pokožky
- tělo kryto srstí, která je pigmentovaná výhradně melaniny
- vyvinuté mléčné žlázy kožního původu
- dolní čelist tvořena pouze jedinou kostí, střední ucho má tři sluchové kůstky:kladívko, kovadlinka, třmínek
- chrup je rozlišen na řezáky, špičáky, zuby třenové a stoličky, bývá zpravidla dvougenerační
- povrch mozku je mohutně rozbrázděn – souvisí to se složitějším a rozmanitějším chováním savců
- čtyřdílní srdce, krevní oběh tělní i plicní, zachovaný levý oblouk aorty, krvinky jsou bezjaderné
- tělní dutina je rozdělena bránicí na část hrudní a břišní, pracuje jako píst
- zárodky se vyvíjejí v děloze matky a jsou vyživovány zvláštním orgánem metabolismu – placentou, mláďata jsou po narození vyživována mateřským mlékem, jsou ve starostlivé péči rodičů – zvyšuje pravděpodobnost dožití se reprodukčního věku, proto je počet mláďat savců ve srovnání se zástupci ostatních tříd malý

Tvar těla:
1) suchozemský čtyřnohý savec: kloub kolenní směřuje dopředu, kloub loketní dozadu,tělo členěno na hlavu, krk, trup a ocas
2) podzemní savec: trup je protáhlý, válcovitý, končetiny krátké a lopatovité
3) vodní savec: tělo vřetenovité, bez zevně patrného krku a zadních končetin, ploutvovitý ocas a přední končetiny
4) zcela zvláštní specializací je rozvoj křídel s kožní blánou a závěsnými zadními končetinami u letounů

- kůže je tvořena mnohovrstevnou pokožkou, mohutnou škárou, pod kůži je vrstva podkožního vaziva, prostoupená tukem
- pokožkové buňky směrem k povrchu těla se oplošťují, odumírají a odlupují
- v kůži savců jsou četné žlázy, např.tubulózní žlázy potní k ochlazování těla a podílejí se na tvorbě individuálního pachu zvířete, žlázy mazové impregnují srst, žlázy pachové slouží k sociální, vnitrodruhové komunikaci, žlázy mléčné vyúsťují na povrch buď žlaznatým políčkem, bradavkou s více samostatnými vývody ( většina živorodých savců ), nebo dlouhým strukem, který má jediný společný vývodný kanálek
- pro savce je typická srst, jednotlivé chlupy jsou tvořeny keratinem a vyrůstají z chlupové papily, vkleslé do chlupového škárového váčku, ve spodní části je vytvořena chlupová cibulka, umožňující výživu chlupu
- na chlupovou cibulku se upíná sval, vzpřimovač chlupu, který se chladem, nebo při vzrušení zvířete zkrátí a srst se naježí
- srst má význam tepelné izolace ( podsada ), umožňuje splynutí s terénem ( pesíky ), zvláštní funkci mají brvy, žíně, štětiny, chlupy hmatové
- sezónní výměna srsti se nazývá línání, v pokožce mají původ ostny ježka, šupiny luskounů nebo krunýře pásovců, pro šelmy jsou typické drápy, nehty primátů, kopyta, rohy = ektodermálního původu ( nikoli parohy jelenovitých, které jsou pův. kostěného = mezodermálního )
- kostra: tvořena páteří, lebkou, kostrou končetin a jejich pletenci
- obratle páteře:
- krční – 7 ( 1.atlas, 2.čepovec + 5 dalších ), v krku žirafy je stejný počet obratlů jako v krku krtka, rozdíl je ale v délce jejich těl
- hrudní – 12, mají výběžky, na něž nasedají nedělená žebra, ty se napojují přímo na kost prsní, s níž tvoří hrudní koš
- bederní – 6
- křížový – 4
- ocasní – proměnlivý počet ( králík 15, člověk 4 )
- lebka má část mozkovou a obličejovou
- přední končetiny jsou spojeny pletencem lopatkovým, mají kost klíční, zadní končetiny se připojují k srostlým párovým pánevním kostem
- mezižeberní svalstvo ( dýchací pohyby hrudník ), žvýkací svaly ( mechanické zpracování přijaté potravy ), podkožní ploché svaly ( kůň, ježek ) a obličejové mimické svalstvo primátů
- trávicí soustava začíná ústy, která jsou ohraničena pohyblivými pysky, u savců se následkem sání mléka vyvinuly svalnaté tváře, u některých druhů se přeměnily v roztažité lícní torby ( ke shromažďování potravy ), strop ústní dutiny tvoří tvrdé a měkké patro, jazyk potravu mísí a posunuje do hltanu, slinné žlázy produkují sliny, které potravu zvlhčují, obalují hlenem a začínají i chemicky štěpit ( ptyalin ), koně a turovití vyloučí denně až 50 litrů slin
- chrup je rozlišen na řezáky, špičáky, zuby třenové a stoličky, stoličky nejsou vyvinuty v chrupu mléčném
- zubní vzorec:


- za krátkým hltanem je dlouhý jícen žaludek, dvanáctník, tenké střevo má funkci vstřebávání živin, v tlustém střevě dochází ke zpětnému vstřebávání vody, následuje konečník, na rozhraní tenkého a tlustého střeva je střevo slepé, u býložravců v něm žijí bakterie, rozkládající rostlinnou buničinu
- dýchací soustava začíná nozdrami, nosní dutina je oddělena od dutiny ústní tvrdým a měkkým patrem, následuje nosohltan a hrtan, na jeho počátku je záklopka, následuje průdušnice, průdušky, plíce zakončené plicními sklípky, dechová frekvence u králíka je 55 u člověka 16
- cévní soustava: savci mají nejmenší červené krvinky, jsou bezjaderné, takže pojmou více hemoglobinu
- tělesná teplota je 36ºC, při poklesu teploty se automaticky zapojují oteplovací mechanismy ( svalový třes ), při nebezpečí přehřátí se zapojují mechanismy ochlazovací – většinou pocení, vyplazený jazyk, mávání mohutnými ušními boltci
- vylučovací ústrojí: pravé ledviny ( metanefridie ), moč je z ledvin odváděna močovodem, všichni savci mají močový měchýř
- nervová soustava: vyniká rozvojem koncového mozku na jehož povrchu je rozbrázděná šedá kůra mozková, tvořící mozkové závity a rýhy, relativně velký je i mozeček, mícha nesahá do ocasu
- důležitý smysl je čich, hmyzožravci, šelmy a kopytníci mají zachován Jacobsonův orgán
- sluchové ústrojí je vně nápadné rozvojem boltce, ve středním uchu jsou tři sluchové kůstky, nejdokonalejší sluch mají letouni a kytovci ( zvuk se šíří kostmi ), savci vidí barevně a velmi dobře, šelmy a sudokopytníci mají v cévnatce odrazovou vrstvu, mrkají většinou horním víčkem
- pohlavní ústrojí tvoří párové vaječníky a párová varlata, vždy vnitřní oplození spermiemi zaváděnými samčím penisem
- k oplození dochází ve vejcovodech ústících do dělohy, v ní vzniká při oplození a uhnízdění vajíčka v děložní sliznici zvláštní orgán zárodečného vývoje savců – placenta – zprostředkující zárodku výživu, dýchání a vylučování, při porodu opouští placenta tělo matky chvíli za mládětem, obvykle samice placentu pozře, aby její pach nelákal šelmy k bezmocnému mláděti, pochva je nepárová, doba páření odpovídá délce březosti samic, tak aby porod mláděte připadl na klimaticky příhodné období ( kolem jarního slunovratu )
- rozlišujeme dvě podtřídy: vejcorodí a živorodí

VEJCORODÍ
- skupina savců, nesoucí znaky plazích předků, vejce jsou snášena po krátkém pobytu v děloze, vývoj zárodku probíhá u ježury v břišním kožním vaku, u ptakopysků v hnízdě, kde je samice zahřívá vlastním teplem

Ptakořitní
- kromě plazích znaků mají i znaky savčí, navíc i znaky vlastní ( u ptakopysků čelisti změněné v rohovité lišty, ostruhy na zadních končetinách, u ježur vakové kosti )
Ježura australská: lepkavý jazyk, silné hrabavé nohy s drápy, tělní pokryv tvoří srst a bodliny, živí se mravenci a termity, aktivní v noci, samine nosí svá vejce v kožním vaku
Ptakopysk podivný: velký jako králík, obojživelný život, nory s vchodem pod hladinou na březích řek, potravu – měkkýši, larvy, hmyz, cedí ze dna „kachním zobákem“, krátké pětiprsté končetiny, prsty spojené blánou, ocas má funkci kormidla
ŽIVORODÍ
- samice přivádějí na svět mláďata porodem
- dělí se na vačnaté a placentálové

VAČNATÍ
- rodí mláďata po krátkém nitroděložním vývoji, mláďata dokončují vývoj v břišním vaku samice, který je fyziologickou náhražkou dělohy, visí v něm ústy na mléčném struku, samice mají dvě dělohy a samci tomu přizpůsobený rozeklaný penis
- zástupci: vačice: všežravá, odolná, částečně stromová; vakovlk; ďábel medvědovitý;vakoveverky: mezi nohama předního a zadního páru mají kožní blánu, která jim umožňuje klouzavý let; koala: vázána na listy blahovičníku; klokan obrovský a klokan rudokrký

PLACENTÁLOVÉ
- rodí se po dlouhém nitroděložním vývoji, placenta: výživy, dýchání, vylučování, vznikla prorůstáním klků plodových obalů zárodku ( allantochorion )do zduřelé děložní sliznice, krevní oběh matky a plodu přitom nikdy nesplývá
- mláďata jsou v okamžiku porodu dokonale vyvinutá a mají schopnost sát mléko
- vajíčka vždy mikroskopická a chudá žloutkem ( oligolecitální ), samci mají jednoduchý penis, samice jednu pochvu, třenové zuby jsou dvougenerační
- polokoule velkého mozku jsou propojeny kalózním tělesem, v několika liniích placentálů je naznačena tendence mimořádného rozvoje mozku ( delfíni, lidé, tany )
Hmyzožravci
- úplný a téměř nerozlišený chrup, tvořený ostrohrannými zuby, jsou to ploskochodci, živí se bezobratlými ( zejména hmyz ), aktivní za šera a v noci
- rypáčkovitě protažená hlava, rodí holá nevidomá mláďata
Ježkovití:
- pesíky na hřbetě a boku přeměněny v ostny, mohutný podkožní svalový vak ( v nebezpečí umožňuje svinutí a naježení ), upadají do zimního spánku
- zástupci:ježek evropský východní ( barevně neuspořádané bodliny ), ježek západní ( barevně usp.bodliny )
Rejskovití:
- drobní savci, silně protažená hlava, silně vyvinuté pachové žlázy, velká spotřeba potravy ( zejména hmyz ), aktivní v zimě
- zástupci:bělozubka nejmenší ( J Evropa ), rejsek malý ( náš nejmenší savec ), rejsek obecný, rejsek vodní ( výborně plave ), bělozubka šedá
Krtkovití:
- přizpůsobeni k podzemnímu způsobu života
- zástupci: krtek obecný ( vyhrabává mohutná podzemní bludiště, přebytečná hlína – na povrch – krtiny, válcovité tělo, lopatovitě rozšířené přední nohy, sametová podsada, uzavíratelné ušní zvukovody )
Letuchy:
- jemně osrstěná kožní blána, táhnoucí se od hlavy přes oboje končetiny až k ocasu – seskakovat z vyvýšených míst klouzavým letem ( až 100m ) – vzlétnout nedokáží, jsou noční, ve dne spí zavěšeny hřbetem dolů, živí se pupeny, listím a plody
Letouni:
- dokonale přizpůsobeni k letu, mezi protaženým 2.–5. prstem přední končetiny mají vyvinutou neosrstěnou letovou blánu, táhnoucí se k zadním končetinám, v klidu ji skládají, živí se hmyzem, palec přední končetiny má drápek, zadní nohy zakloubeny obráceně k zavěšování těla, přenášejí vzteklinu
- orientují se ultrazvukovými signály o kmitočtu 40 až 90 kHz, odraz zachycují skvělým sluchem ( echolokace ), páří se na podzim, spermie přežívají ve vejcovodech samic, k jejichž oplození dochází ale až na jaře, samice rodí v zavěšené poloze do jamky vytvořené létací blánou jedno poměrně velmi vyvinuté a osrstěné mláďe
Kaloni:
- topická Asie, rozpětí křídel až 150cm, řídí se zrakem, jsou plodožraví, noční
Vrápencovití:
- výrůstky v okolí nozder a boltec bez víčka, v Americe jsou rozšířeni vampýři, žívící se květovým pylem a nektarem podobně jako kolibříci, upír: zraňuje svými zuby kopytníky, jimž nesaje, nýbrž líže z ranky vytékající krev, ve slinách má obsaženou protisrážlivou látku, takže vytékající krev zůstává tekutá, přenášejí vzteklinu
Netopýrovití:
- živí se hmyzem, ušní boltce s blanitým víčkem, obývají jeskyně, sklepení ( v zimě ) a půdní prostory ( v létě )
- zástupci: netopýr velký, netopýr hvízdavý ( náš nejmenší druh ), netopýr ušatý
Tany:
- hmyzožraví stomoví, podobají se veverkám s protaženým čenichem a opičíma ušima, dobrý zrak a oproti hmyzožravcům vyvinutější mozek
- zástupce: tana
Primáti:
- savci s nejvyvinutějším mozkem, mohutný zbrázdění mozkové kůry, vznikli ve svrchní křídě, vývojově navazují na hmyzožravce, denní aktivita, redukce čichu a zdokonalení oka, schopnost prostorového vidění, vyvinuté klíčné kosti, pětiprsté končetiny, mimořádně pohyblivý ramenní kloub, samice má 2 prsní bradavky, a samci mají varlata uložena v šourku,
Poloopice:
- vývojově nižší primáti, dlouhé končetiny, štíhlé prsty, na nichž mají drápy, pouze na palci , který je postaven proti ostatním prstům, je vyvinut nehet
- chrup má 36 zubů, zadní končetiny jsou vyvinuty mohutněji než končetiny přední, noční aktivita, mají uchopovací ovíjivý ocas
Lemurovití:
- obývají Madagaskar,
- zástupci: lemur kata ( zvednutý, výrazně pruhovaný ocas ), ksukol ( ohrožený ), outloň váhavý ( Asie ), komba ušatá, nártoun celebeský ( prsty s přísavnými polštářky )
Opice:
- ploskochodci, na všech prstech vyvinuty nehty, těžiště těla je přesunuto na zadní končetiny, oči směřují vpřed, aktivní ve dne, převládá potrava rostlinná, dělíme je na ploskonosé a úzkonosé
Ploskonosí:
- široká nosní přepážka, vyspělý sociální život
- zástupci: kosman, malpa, vřešťan, chápani ( ovíjivý ocas )
Úzkonosí:
- úzká nosní přepážka, nozdry u sebe, zorní pole obou očí se překrývají, z čehož vyplývá schopnost stereoskopického vidění, palce mají vůči ostatním prstům protistojné postavení, samice mají menstruační cyklus
- zástupci: pavián, kočkodan, makak rhesus ( výsledek jednoho z nich má praktické uplatnění v krevním imunitním systému člověka jako tzv.Rh faktor ), guerézy, hulman posvátný, magot ( jediná opice obývající evropský kontinent )
Lidoopi a lidé
- vzešli ze společného základu s úzkonosímiopicemi, předozadně zploštělý hrudník, prodloužené ruce, pohybují se zavěšováním ve větvých stromů – zvláštní pohyb pod větvemi, který se nazývá brachiace
- stoličky mají hrboly a lišty ve tvaru písmene Y, rozvoj mozku a psychiky pokročil u nich ze věech živočichů nejdále, samice – menstruační cyklus a dlouhou graviditu, rodí jedno na matce závislé mládě
- gibboni:stromoví lidoopi, dlouhé ruce, nemají ocas, zástipce: gibbon, šimpanz učenlivý ( v pralesích rovníkové Afriky, žerou plody, hmyz, jen výjimečně maso )
- gorila: samci až 300 kg ( největší lidoop ), býložravec, pohyb po zemi po čtyřech, Z a Stř.Afrika
- orangutan: pralesy Sumatry a Bornea, rezavohnědá srst, žerou výhradně plody, stromoví zp. Života
- lidé
Chudozobí
- redukce skloviny, pomalý pohyb
Lenochodovití:
- v korunách stromů, pohyb hlavou dolů, žerou listy, výhonky, plody stromů, všechny zuby stejné, bez skloviny, kolísavá teplota ( 28º - 35º C ), snížená nervová dráždivost i pomalá frekvence dýchání
Mravenečníkovití:
- čelisti bezzubé, trubicovité, ale nesrostlé, mohutně svalnatý žaludek, dlouhý vysunutelný jazyk ( termiti, mravenci ), mohutné slinné žlázy, přední nohy jsou hrabavé, mohutné drápy, při chůzi našlapují na hřbety prstů
- zástupci: mravenečník ( délka 200m )
Pásovcovití:
- krunýř, tvořený kostěnými pásy škárového původu s rohovitým povrchem, mohutný podkožní sval umožňuje stočení, druhy pozemní, mají i přes 100 nerozlišených zubů
- argentinské pampy, jsou polyembryoničtí ( v raných fázích vývoje se zygota rozdělí až na 12 plnohodnotných zárodků )
Luskouni:
- silné hrabavé pětiprsté nohy s drápy, lepkavý jazyk, srst pouze na břiše, celé tělo pokrývají šupiny pokožkového původu
Hlodavci:
- malé až střední druhy, býložraví, semenožraví, všežraví, chrup s trvale dorůstajícími hlodavými řezáky ( sklovina pouze v předu ), místo špičáků je mezera, všude kromě Austrálie, významní škůdci, hostiteli obtížných parazitů
Veverkovití:
- semenožraví, řídí se zrakem,
- zástupci: veverka obecná ( huňatý ocas, na konci ušních boltců štětičky chlupů, na jehličnanech )
Svišť horský:
- horské sutě, velký jako zajíc, na nebezpečí upozorní svištivým zvukem, zimní spánek (srpen – duben ), přísně chránění zákonem, v Hrubém Jeseníku vysazeni uměle
Sysel obecný:
- semena trav, při přemnožení – kanibalismus, stepy
Poletuška slovanská:
- osrstěná kožní blána, klouzavé plachtění
Bobři:
- obojživelní, shora dolů zploštělý ocas, plovací blána na zadních nohách, žijí ve společenstvech, pořážejí stromy, na vodním toku záměrně budují hráze a kupovité tzv. bobří hrady, mimořádně je ceněna jejich kožešina
Křečkovití:
- 16 zubů
- zástupce: křeček polní( lícní torby, v nichž přenáší obilná zrna ), křeček zlatý ( chovaný v domácnostech ), hraboš polní ( na rozdíl od myši kratší uši i ocas – osrstěný, přenosci nakažlivých nemocí: leptospiróza, tularemie ), norník rudý ( bílé břicho, mezihostitel zvířat ), hryzec vodní ( v břehových prostorách či vlhkých biotopech ), nutrie ( chov u nás, kožešinové zvízřata ), ondatra pižmová
Myšovití:
- dlouhé ušní boltce a ocas, deratizace = hygienické zásahy proti přemnožení
- zástupci: myšice křivinná ( bílé břicho ), myš domácí ( dlouhý lysý ocas ), potkan ( všežravý, temné vlhké prostory, sklepy, chlévy, kanalizace, přenáší onemocnění trichinelózy ), bílá krysa ( laboratrní výzkum ), krysa obecná ( suchá místa )
Plchy:
- velké oči – při lovu v noci, aktivita za soumraku a v noci,
- zástupci: plch lesní
Tarbíci:
- zástupci: tarbík ( skáče po zadních nohách ), dikobrazi ( pruhované bodliny, které při ohrožení vztyčují a prudkými pohyby se jimi snaží bodnout útočníka ), morče divoké, kapybara, činčila vlnatá ( mimořádně hodnotná kožešina )
Šelmy:
- savci, živící se masitou potravou, v oční cévnatce je odrazová vrstva, spodní čelist se pohybuje pouze v jedné rovině ( schopnost pohybu kupředu a vzad ), dělí se na šelmy pozemní a ploutvonožce

Šelmy pozemní:
- poslední třeňák horní čelisti a první stolička v čelisti dolní jsou přeměněny ve špičaté trháky, schopné nůžkovitě ukrajovat maso zdolané kořisti, mají vynikající čich
Medvědovití:
- největší pozemní šelmy, zakrnělý ocas, našlapují na celé chodidlo, všežravci
- zástupci: medvěd hnědý ( má celou řadu poddruhů – brtník, grizzly, kodiak ), medvídek mýval ( veškerou potravu omývá ve vodě ), panda velká ( někdy uváděna mezi pandovité )
Lasicovití:
- krátké nohy, pachové žlázy v okolí řitního otvoru, došlapují na polovinu chodidla
- zástupci: lasice kolčava ( naše nejmenší šelma, srst na hřbetě hnědá, na břiše bílá ), lasice hranostaj ( zimní šat je bílý s černou špičkou ocasu – zpracovával se na kožešinu hermelín, který býval ve středověku oděvem králů ), kuna skalní ( na hrdle bílá skvrna ), kuna lesní ( má prsní skvrnu žlutou ), tchoř tmavý ( páchnoucí sekret obřitních žláz ), fretka, sobol asijský ( jedna z nejvzácnějších kožešin ), norek, skunk smradlavý, jezevec lesní ( bílá zašpičatělá hlava s černým pruhem ), vydra říční ( mezi prsty má plovací blánu, nory se dvěma vchody – jeden směřuje do vody a druhý do břehové vegetace, dnes je vydra chráněná )
Cibetkovití:
- zástupci:cibetka, ženetka, promyka, hyeny ( mrchožravé, mohutně vyvinutý chrup a mimořádně silné žvýkací svaly )
Kočkovití:
- kromě geparda mají všichni ostré zatažitelné drápy, loví plížením a krátkým útokem ze zálohy ( obvykle skokem )
- zástupci: kočka divoká, rys ostrovid ( Beskydy a ojediněle v Jeseníkách, na ušních boltcích má charakteristické štětičky vztyčených chlupů ), kočka domácí, panther, lev, tygr, levhart, jaguár, puma, gepard ( kořist štve )
Psovití:
- zástupci: liška obecná ( hustě osrstěný ocas, přenáší prašivinu a vzteklinu ), liška polární, fenek ( velké uši k termoregulaci ), vlk ( podobný německému ovčákovi, potulují se a loví ve smečkách s přísnou mocenskou hierarchií, mají vzpřímené ušní boltce, šedobílou až šedou srst, je v Červené knize vymírajících ), šakal, kojot, pes dingo, pes domácí
Ploutvonožci:
- výrazně se přizpůsobili k vodnímu způsobu života, většina je vázána na moře, pouze dva druhy jsou jezerní
- zadní končetiny směřují dozadu a plní funkci ploutve ocasní, mají silnou vrstvu podkožního tuku a schopnost zadržovat v krvi kyslík, uzaviratelné ušní boltce a dýchací otvory, oko přizpůsobeno k dobrému vidění ve vodě
- pronikají až na pobřeží Antarktidy, značný hospodářský význam: maso, tuk , kožešina
Lachtanovití:
- zachovány ušní boltce, podstavují nohy pod tělo – rychlý a poměrně obratný pohyb po souši
Tuleňuvitý:
- zadní končetiny jsou postaveny dozadu – neobratné plazení po souši, vynikající plavci
- zástupci: mrož lední: dospělým samcům vyrůstají špičáky horní horní čelisti jako kly
Zajícovci:
- v horní čelisti neustále dorůstající řezáky, krytými sklovinou na celém povrchu, jsou celkem 4, první pár je dlouhý, silný a dlátovitý, je podpírán párem řezáků kratších a hrotitých
- uložení šourku před penisem, součástí jejich metabolismu je požírání a opětné trávení vlastních kašovitých výkalů ( cekotrofie ), jehož konečným produktem jsou typické tvrdé bobky
- zástupci:zajíc polní, králík divoký ( neúnosně se přemnožil v Austrálii )
- zajíci i králíci poskytují mimořádně chutné maso, kožky a jejich chlupy se zpracovávají na plsť, která je nezastupitelnou surovinou v kloboučnictví ( např. TONAK Nový Jičín )
Damani:
- žijí ve skalnatých terénech Afriky a Přední Asie, mají společné předky s kopytníky i vztahy k chobotnatcům
- na předních končetinách mají 4 a na zadních 3 prsty s nehtovými kopýtky
Chobotnatci:
- největší suchozemští savci, chobot vznikl srůstem silně prodlouženého nosu s horním pyskem, sloní chobot je sídlem hmatu a čichu
- mají po celý život dorůstající kly, po opotřebení poslední stoličky umírá v krátké době hladem
- lebka je veliká a odlehčená pneumatizovanými kostmi, pět srostlých prstů, kosti končetin jsou bez zakloubení v úhlu, ocas zakončen žíněmi, zachovány žlázy slzné, ušní boltce pro ochlazování těla
- doba březosti je 21 měsíců, mohou se dožít i 80 let
- zástupci:mamut ( vyhynulý, měl srst, mohutné stočené kly, kosterní zbytky u Dolních Věstonic na jižní Moravě ), mastodont ( vyhynulý, žil na severoamerickém kontinentu ), slon africký ( chobot zakončen dvěma hmatovými prstíky a na zadních nohách má 3 kopýtka ), slon indický ( chobot s 1 hmatovým prstíkem a na zadních nohách 4 kopýtka ) – jako pracovní zvířata

Ochechule:
- trvale přizpůsobeni životu ve vodě, mají rozštěpený horní pysk, přední končetiny přeměněny na pádlovité ploutve, zadní končetiny zakrněly, jsou býložraví
- zástupci: kapustňák
Lichokopytníci:
- poslední prstní článek je rozšířen a kryt rohovitým kopytem, vyvinuté šikmo postavené řezáky, jimiž ukusují trávu, řezáky se při tom obrušují
- trávicí soustava je mimořádně dlouhá, u hřebců sestupují varlata do šourku, jsou inteligentní s dobrou pamětí, pohyblivé ušní boltce, velmi vyvinutým smyslem je však čich, vyvinut jacobsonův ústroj s funkcí vnímání specifických čichových podnětů říjných klisen = flémování
Tapírovití:
- chobotovitý horní pysk
- zástupce: tapír jihoamerický
Nosorožcovití:
- až 6 cm tlustá, zrohovatělá kůže ( až 200kg ), vlasová struktura rohů
- zástupci: nosorožec dvourohý
Koňovití:
- našlapují na špičky prodlouženého třetího prstu, kryté rohovitým kopytem
- zástupci: kůň převalského ( jediný žijící divoký kůň ), u nás chovaný starokladrubský kůň, osel africký ( ohon ožíněný pouze na konci, jeho hlasem je hýkání ), křížením koňského hřebce a oslí klisny = mezek, křížením oslího hřebce a koňské klisny = mula, oba jsou neplodní a nosí náklady v horách, zebra ( černě a bíle pruhované tělo
Sudokopytníci:
- mají sudý počet prstů, 3. a 4. jsou velké a zakončeny kopyty, 2.a 5. prst bývají menší a slabší, částečná redukce řazáků, trávu tedy nemohou ukusovat, ale pouze škubat za součinnosti pysků a jazyka ), dělí se na přežvýkavce a nepřežvýkavce
Nepřežvýkavci:
- úplný chrup, žaludek je zpravidla jednoduchý
Prasatovití:
- štětinatá srst, citlivý rypák
- zástupci: prase divoké ( selata jsou černo – hnědě pruhovaná, bachyně vodící selata jsou útočné ), ve Francii se používají vycvičená domácí prasata k hledání lanýžů
Hrochovití:
- stále dorůstající řezáky a špičáky
- zástupci: hroch obojživelný ( uzavíratelné nozdry i uši, našlapují ne všechny 4 prsty, živí se trávou )
Mozolnatci:
- zástupci: velbloud ( vydrží 2 týdny bez vody, v hrbech má tuk, který se metabolicky přemění až na 50 l vody, tělesná teplota 40ºC, 8 tepů za minutu, na nohách mají mozolnaté výrůstky – nespálí se o horký písek, původně jsou z Ameriky a adaptovali se na Africké podnebí )
Přežvýkavci:
- končetiny jsou chráněny kopyty, žaludek ( bachor, čepec, kniha a slez )
- naškubanou a prosliněnou potravu polykají do bachoru, v němž žijí symbiotičtí nálevníci, trávicí celulózu, z čepce se dostává do jícnu a zpět do úst, kde je opět rozmělňována, poté jde potrava do knihy a nakonec do vlastního žaludku – slezu ( chemický trávicí proces )
- tenké střevo je mimořádně dlouhé ( až 60 m ), varlata sestupují do šourku, mláďata poměrně vyspělá a brzy schopna samostatné výživy, s přechodem na rostlinnou výživu předávají samice mláděti olizováním jeho čumáku bakteriální mikroflóru
Jelenovití:
- kostěné parohy na hlavě samců ( u sobů i samic ), každoročně obnovují, narůstají na výčnělcích čelní kosti, zvaných pučnice, v době růstu jsou parohy vyživovány cévami a jsou kryté srstnatou kůží, zvanou lýčí, před dokončením vývoje kůže zasychá a je vytloukána, parohy jsou cennou loveckou trofejí
- zástupci:jelen evropský ( paroží shazuje v únoru, vříjnu dochází k páření – říji – kdy jeleni svůj rajon označují mohutným troubením, mají zachován 2.i5. prst, na jejichž kopýtka ( paspárky ) jelen našlapuje pouze, boří – li se v bahně, nebo při rychlém běhu, kolébkou jelenů je východní Asie ), daněk skvrnitý ( skvrnitá letní srst, lopatovité paroží ), srnec ( bílý obřitek ), sob polární ( živí se lišejníky ), los evropský ( lopatovité parohy, okusuje listí a výhony stromů )
Žirafovití:
- hlava s krátkými růžky, porostlými osrstěnou kůží
- zástupci: žirafa mramorovaná, okapie
Turovití:
- oběma pohlavím vyrůstají na hlavě rohy pokožkového původu
- zástupci: antilopa, gazela, kamzík horský ( u nás v Jeseníkách, původem z Alp ), koza domácí ( mimořádně užitečná ), koza bezoárová ( na Pálavě ), ovce domácí ( všestranně užitečná ), muflon, buvol, yak, zubr evropský, zubr bison
Kytovci:
- přední končetiny jsou přeměněny v ploutve, zadní končetiny zakrněly, vodorovná ocasní ploutev, vnější zvukovod je zarostlý kůží ( zvuk je veden kostmi ), dělí se na ozubené a kosticovci.
Ozubení:
- mají stejnocenný chrup,
- zástupci: delfín, kosatka ( loví ryby, hlavonožce, delfíny, tučňáky ), vorvaň ( největší ozubený kytovec ), narval ( kel, vyčnívající z tlamy i 3m )
Kosticovci:
- v tlamě jemné rohovité listy, jimiž filtrují mořský plankton
Zajíc polní Králík divoký
Rodí mláďata osrstěná a vidoucí Rodí mláďata holá a slepá
4x ročně 1 – 4 mláďata 4-5x ročně 4-8 mláďat
Žije samotářsky, na povrchu Žije společensky, v norách ( sociální reflex dupání nohama v nebezpečí)
Rezavě hnědý, ocas krátký, sohra černý, vespod bílý Popelavě šedý
Uši s černým okrajem, delší než hlava Uši kratší než hlava, bez tmavého okraje
Březost 32 – 46 dní Březost 32 dní
Maso tmavé – divočina Maso světlé, dietní
Nelze domestikovat Úspěšně domestikován, řada užitkových plemen
- zástupci: plejtvák obrovský, velryba grónská

PTÁCI
- nejbohatší třída obratlovců, stálá teplota těla ( 40ºC = rychlé trávení potravy, schopnost intenzivního prokysličování krve, čtyřdílné srdce ( 2 síně a 2 komory ) s jedinou pravou aortou
- ze smyslových ústrojí je nejdokonalejší oko, dosahuje nejvyšší ostrosti vidění v celé živočišné říši
- kůže suchá s jedinou žlázou kostrční ( zvaná biskup ), jejíž olejovitý sekret vytlačují a roztírají po peří;v rané fázi peří mláďat ošetřují rodiče sekretem vlastní žlázy, žláza slouží i k odvracení útočníka – dudek;u některých může zakrnět
- přední končetiny přeměněny v křídla, zadní slouží k běhání, hrabání, skákání, šplhání, plavání, příp.k uchvacování kořisti
- rozmnožování vejci s vápenatou skořápkou, jež zahřívají, pokryv těla – peří
- zobák rohovitý, u kořene je měkké ozobí, zobák má význam uchopovací, nevytváří zuby
- základním typem nohy je kráčivá noha, může být i hrabavá, plovací, veslovací, šplhací, uchopovací atd.
- pero je vyživováno cévami, pera vyrůstají na místech kůže zvaných pernice, tepelnou izolaci zajišťuje peří prachové, které netvoří prapor;peří obrysové kryje hlavu, krk, tělo a nohy;na křídlech jsou letky;na ocasu pera rejdovací
- každé pero má stvol, jejíž část vyrůstající z kůže se nazývá brk a část po jejíž stranách vyrůstá prapor je tvořen větvemi s paprsky a háčky
- ptačí kostra je odlehčená nepřítomností ocasní páteře a dlouhých kostí, které jsou duté, osa kostry je páteř
- mimořádně pohyblivá část krční s druhově proměnlivým počtem obratlů
- kost prsní tvoří dovnitř miskovitou oporu tělním útrobám a vně vybíhající v mohutný hřeben, na nějž se upíná létací svalstvo ptáka;pánev je na straně nesrostlá – to umožňuje snášení vajec, mimořádně pohyblivá lebka, čelisti vybíhají v bezzubý zobák
- lopatkové pásmo je tvořeno šavlovitou lopatkou;běhák vznikl srůstem nártních a záprstních kůstek ( tzv.stehýnka jsou anatomicky vlastně lýtka )
- svalstvo je charakteristické svaly umístěnými v trupu a do křídel jdou pouze vazy;nejmohutněji vyvinut prsní létací sval
- dalším pozoruhodným svalem „musculus ambiens“ umožňující automatické, neuvědomělé sevření prstů ptáka při dosednutí na větev, při sedění i ve spánku tedy ptáci nevynakládají žádnou svalovou práci
- trávicí soustava začíná dutinou ústní a bezzubým zobákem;u zrnojedců má patro rohovité struktury umožňující louskání příp. loupání semen, v dutině ústní mají párové ústní žlázy, které zvlhčují slinami potravu, u vodních druhů jsou silně redukovány, velké jsou u datlovitých ptáků, u vlaštovek, rorýsů, kteří sekretem lepí stavební materiál svých hnízd
- t.s. pokračuje krátkým hltanem do jícnu, který je rozšířen ve vakovité vole ( mimořádně vyvinuto u semenožravých a rybožravých ), které v prvních dnech vytváří pro mláďata ničím nenahraditelný sýrovitý výměšek
- za voletem žaludek s dvěma částmi: tenkostěnný žaludek – potrava se chemicky natravuje; žaludek svalnatý - mechanické zpracování natrávené potravy, jsou zde i drobné kaménky pomáhající potravu drtit
- nestravitelné součásti potravy ( chitinové krunýře, kosti, chlupy, peří )vyvrhují v druhově odlišných válcovitých vývržcích ( typické pro dravce a sovy ) – podle vývržků je možno určit druhy
- chemické procesy a vstřebávání živin probíhá v krátkém nerozlišeném střevě, pokračuje slinivkou břišní a velkými játry
- před konečníkem jsou dvě slepá střeva s bakteriální flórou, štěpící buničinu
- trávicí soustava končí kloakou, do ní ústí močovody a vývody pohlavních žláz
- výkaly kašovité s bělavým povlakem kyseliny močové, trus neshromažďují
- dýchací soustava je ze všech obratlovců nejvýkonnější, vzduch přichází nosními otvory v zobáku a choanami do hrtanové štěrbiny, pokračuje průdušnicí, průdušky, které vstupují do plic, v místě rozdvojení průdušnice je hlasový ústroj:syrinx, který chybí pouze čápům, pštrosům a supům
- síla, barva a rozmanitost ptačích hlasů je druhově specifická, ptačí plíce jsou malé, bohatě prokrvené, přirostlé ke stropu tělní dutiny, plicní sklípky vytvořeny nejsou, větve průdušek pokračují z plic do jednoho nepárového a čtyř párových vzdušných vaků, které zasahují mezi tělní útroby, pod kůži i do dutých kostí, celé tělo je tak při letu odlehčeno a ochlazováno, vzduch prochází plícemi v rytmu pohybu hrudního koše, krev je okysličována jak při vdechu, tak při výdechu
- cévní soustava: čtyřdílné srdce dokonale odděluje plicní a tělní krevní oběh, z levé silně svalnaté komory vystupuje pravý! aortální oblouk ( u savců levý! )
- vyvinut ledvinový vrátnicový oběh, vzhledem ke své pohybové aktivitě mají ptáci ze všech obratlovců poměrně největší srdce, absolutně nejvyšší krevní tlak ( rorýs 700 tepů za minutu )
- červené krvinky ptáků obsahují hemoglobin, jsou oválné a mají jádro
- vylučovací soustava – pravé ledviny ( metanefridie ), poprvé v systému živočišné říše je vytvořena Henleova klička
- nervová a smyslová soustava: mimořádně vyvinutá – zejména velký mozek a mozeček, souvisí i s instinktivním životem ( vznik svatebního opeření, hnízdní pud a krmení mláďat, pelichání, chování na tahu, tvorba druhotných pohlavních znaků
- ze smyslových ústrojů má řídicí úlohu čidlo zrakové ( sovy mají oči zcela pohyblivé ), ptáci tedy pro lepší směrové vidění natáčejí hlavu, oči jsou chráněny víčky a mžurkou, kterou za letu nebo potápění přetahují přes rohovku, mrkají větším dolním víčkem, vidí barevně
- jsou odděleného pohlaví, samčí varlata umístěna vedle ledvin, před pářením se zvětší až 300krát, páření se uskutečňuje přitisknutím okrajů kloak obou pohlaví, samičky mají funkční pouze levý vaječník;ptačí spermie mají životnost až 3 týdny
- zralé vajíčko je oplodněno, v jeho středním oddíle se obaluje bílkem, papírovou blánou a v nejnižší části kašovitou vápenatou hmotou, postupně tuhnoucí ve skořápku, žloutek je stabilizován dvěma na pólech umístěnými šroubovitými poutky, na povrchu žloutku je zárodečný terčík, z něhož se vyvíjí zárodek
- zárodek má značně velkou hlavu, je těsně obalen amniovou blánou s plodovou vodou, po straně zárodku se vyvíjí další zárodečný vak, jímž je bohatě prokrvený allantois, umožňující dýchání, v závěru inkubace atrofuje allantois a stráví se žloutkový vak, mládě začne dýchat vzdušný kyslík ze vzduchové komůrky na tupém konci vajíčka, mládě se snaží kroutit hlavou a špičkou zobáku ( tzv.vaječný zub ) prorazit skořápku, v prvních hodinách stravuje zbytky vaječného žloutku
- na hnízdě je zahříváno i krmeno rodiči ( 9 dnů sýrovitým výměškem volete, posléze nabobtnalým a natráveným zrním )

SYSTÉM PTÁKŮM
- po rybách druhá nejpočetnější třída obratlovců
- objeven jediný druh praptáka: Archaeopterix pocházející z jury, vykazuje jak znaky plazí, tak i znaky ptačí
- z toho vyplývá, že potomci archaeopterixe jsou dnešní praví ptáci

PRAVÍ PTÁCI
- všichni mají přední končetiny přestavěny v křídla, neozubené rohovité čelisti, ocasní páteř zredukována
- praví ptáci se objevili v křídě, dělí se na běžce, plavce a letce

BĚŽCI
- s výjimkou tinam nejsou schopni letu, prsní kost bez hřebenu, kosti slabě pneumatizovány, zadní končetiny vyvinuty mohutně, přední zakrnělé
Pštrosi:
- patří mezi největší běžce, specializováni k pohybu rychlým během, není vyvinuta klíční kost, moč a trus vylučují samostatně
- samec má vyvinut mohutný penis, snůšku tvoří 12 – 15 vajec o váze 1,5 kg, na jejich inkubaci se podílejí oba rodiče
- jediný druh: pštros dvouprstý – výška 250 cm, váha 75 kg, obývají Afriku a Malou Asii jen v rezervacích

Nanduové:
- na nohách 3 prsty, o snůšku a mláďata pečuje samec
- zástupce: nandu pampový

Kasuáři:
- zástupci: kasuár přilbový, emu australský

Kiviové:
- ve vlhkých lesích Nového Zélandu, velikost slepice ( do příbuzenstva kiviů patřil vyhynulý ptačí obr moa s váhou až půl tuny a výškou 3,5m, který žil na Novém Zélandě

Tinamy:
- velikost kurovitých, kromě běhu schopnost létat, mají pneumatické kosti i vyvinutý hřeben kosti prsní, žijí v Jižní Americe
- zástupce: tinama chocholatá

LÉTAVÍ
TUČŇÁCI
- nejsou schopni letu, křídla přeměněná ve veslovací orgán, jsou specializováni k plavání a potápění v moři
- tělo kryto stejnoměrně hustým šupinovitým peřím, pod kůží souvislá vrstva tuku, mohutná kostrční žláza, silné nohy posunuty dozadu, takže tělo nosí zpříma
- přední tři prsty propojeny plovací blánou, silné drápy umožňují pohyb po ledě a skalách
- sociální chování ( ve skupině ), potápění do hloubky 20m, plavou rychlostí 36km v hodině
- vejce vyhřívají v kožním záhybu mezi nohama
- zástupci: tučňák brýlatý, tučňák patagonský
POTÁPLICE
- sladkovodní jezera, chodí neobratně, rychlý let, nepřistávají na nohy, ale na prsa
- zástupce: potáplice severní
POTÁPKY
- na prstech pouze ploutvovitý lem, zobák dlouhý, jsou rozšířeny kosmopolitně
- zástupci: potápka roháč, potápka malá
TRUBKONOSÍ
- využívají větrné proudy nad mořskými vlnami
- trubkovitě protažené nozdry, jimiž vnímají proudění vzduchu, nohy plovací
- zástupci: albatros stěhovavý – hloubí nory v pobřežních útesech; buřňák lední
VESLONOZÍ
- veslovací noha se všemi čtyřmi prsty propojenými plovací blánou, jsou rybožraví
- pelikáni mají mohutný, hluboce rozeklaný zobák se spodní čelistí přecházející v hrdelní vak
- zástupci: pelikán bílý, kormorán velký ( na Třeboňsku )
BRODIVÍ
- dlouhý krk, zobák a brodivé nohy, nemají vole, skvělí letci; hnízda stavějí jednotlivě ( čápi ), v koloniích ( volavky ), mláďata krmivá
Čápi:
- zakrnělé hlasové ústrojí ( dorozumívají se klapáním zobáku )
- zástupci:čáp bílý:dospělci mají zobák červený, mláďata černý, dlouhé tahy na zimoviště v Jižní Africe ( přes Gibraltar, nebo Malou Asii ); čáp černý: lesní druh, živí se převážně rybami
Volavky:
- za letu esovitě prohnutý krk
- zástupci: volavka popelavá, bukáček malý, kvakoš noční
Ibisové:
- střední velikost, zobák tenký ohnutý
- ibis posvátný: zobrazován na hrobkách faraonů
PLAMEŇÁCI
- zahnutý zobák, potrava: měkkýši, korýši, řasy, nohy se třemi prsty spojenými plovací blánou, nedokáží usednout na větev
- zástupce: plameňák růžový
VRUBOZOBÍ
- nekrmivá mláďata
Kachnovití:
- zploštělý zobák s příčnými vroubky, jsou tažní, významná lovná pernatá zvěř, hospodářský užitek ( maso, tuk, prachové peří )
Kachny:
- plovavé – dlouhý krk, za potravou se nepotápí, pouze ponořují hlavu a krk ( kachna divoká, lžičák ostralka, kopřivka, čírky )
- potápivé – za potravou se potápějí do hloubky až 20m ( poláci, chocholačka )
- zástupci: nejpočetnější druh je kachna divoká s výrazným pohlavním dimorfismem
Labutě:
- zástupce: labuť velká: celá bílá, oranžový zobák, u kořene zobáku černý hrbol, mláďata zbarvena šedivě = ochranné zbarvení
Husy:
- býložravé, celoživotně monogamní, na jarním i podzimním tahu letí v charakteristickém útvaru – klínu
- jsou vysoce inteligentní ( rakouský vědec Konrád Lorenz,1973 Nobelova cena )
- zástupce: husa velká – je popelavá
DRAVCI
- silný zahnutý zobák, silnější horní čelist, která přesahuje dolní čelist, opeřené běháky, silné prsty se srpovitě zahnutými drápy ( tzv.spáry ), ozobí při kořeni zobáku tvořeno žlutou blankou ( tz



hovadonozí
rim | 29. ledna 2007
hovadonozí ptáci jsou největší hovada pod sluncem !!!!!!!!!!!!!!!
| 05. února 2007
gggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiigggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggg
Ptáci
Eliška | 01. března 2009
Hele.Ted dělám laborku z ptáků. K čemu slouží vzduchová komůrka, poutka? Z JAKÉ LÁTKY JE SKOŘÁPKA?
| 10. března 2014
x
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!