Volavka popelavá
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 11. srpna 2008
- Zobrazeno: 2682×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Volavka popelavá
 Volavka popelavá |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Volavka popelavá (mladý pták)
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Ardea cinerea Linné, 1758 |
||||||||||||||||
 Rozšíření volavky popelavé (světle zeleně letní, tmavě zeleně celoroční, modře zimní).
|
Volavka popelavá (Ardea cinerea) je velký brodivý pták z čeledi volavkovití s největším areálem rozšíření. Vyskytuje se v celé Evropě vyjma části Švédska, Ruska, Finska, ve východní, západní, střední, a jižní a v jihovýchodní Asii a v subsaharské Africe.[1]
Obsah |
Popis
- Délka těla: 90 - 98 cm
- Rozpětí křídel: 175 - 195 cm
- Hmotnost: 1500 g
Volavka popelavá má nápadně dlouhý, v letu esovitě prohnutý krk, končetiny a zašpičatělý, silný zobák. Svrchu je šedá, zespodu špinavě bílá, na krku má ze spodní straně černé proužkování, temeno hlavy je černé a zobák a končetiny světle růžové až oranžové. Nápadná je i černá chocholka a černá ramenní skvrna. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí jedinci mají šedý krk.
Chování
Volavka popelavá žije v mokřinách, bažinatých jezerech a rybnících, pomalu tekoucích řekách a na dostatečně podmočených nebo zatopených polích a loukách. V některých státech se přizpůsobila i životu poblíž lidských obydlí a je k vidění i v menších městech. Je částečně tažná, většina jedinců ze severoevropských oblastí na zimu migrují do jižní a západní Evropy. V České republice je k vidění celoročně, v zimě bývá však o něco vzácnější.
Stejně jako ostatní druhy volavek je aktivní ve dne a živí se menšími rybami, obojživelníky, korýši, měkkýši, pulci, občas loví i menší savce, hmyz nebo ptáčata. Při hledání potravy stojí v klidné pozici nebo se velice pomalu pohybuje a přitom upřeně hledí na vodní hladinu nebo zem. Poté co kořist spatří, se ji zmocňuje rychlým škubnutím zobáku a celou ji polyká.
Za letu se ozývá hlasitým krákavým „krejch“.
Během března se seskupují do početných kolonií, jejichž členové do nich cestují i několik desítek kilometrů. Občas zahnizďuje i ve společnosti volavek bílých nebo stříbřitých. Objemné hnízdo z větví staví nejčastěji na vysokých stromech nebo na zemi, vždy poblíž vody. Nevyužívaná hnízda volavek popelavých často obsazují i jiné druhy větších ptáků.
Koncem dubna nebo na začátku května samice klade 3 až 5 světlomodrých vajec, které klade většinou v několika hodinových intervalech. Ročně mají jen jednu snůšku vajec, ačkoli v případě ztráty první mnohdy hnízdí ještě jednou.
Na vejcích sedí oba rodiče po dobu 25-26 dní. Jelikož bývá mezi mláďaty značný věkový rozdíl, velice často se stává, že nejmladší a nejslabší mláďata nepřežijí. Po 50-51 dnech již umí létat a plně se osamostatňují v 8. až 9. týdnu života.
Rozšíření a početnost v ČR
Dnes se pravidelně vyskytuje po celém území České republiky až do nadmořské výšky 730 m. V posledních letech se počet volně žijících jedinců u nás stále zvyšuje, v letech 2001 - 2003 v Česku hnízdilo 1900-2300 párů.[2] Volavka popelavá je v ČR stále chráněným druhem.
Poddruhy
- A. c. cinerea Linné, 1758 - Evropa, Afrika a západní Asie.
- A. c. jouyi Clark, 1907 - východní Asie.
- A. c. firasa Hartert, 1917 - Madagaskar.
- A. c. monicae Jouanin a Roux, 1963 - mauritánské ostrovy vyjma Banc d'Arguinu.
Zdroje a reference
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článků Grey Heron na anglické Wikipedii a Czapla siwa na polské Wikipedii.
- ? http://www.iucnredlist.org/search/details.php/49578/all
- ? Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice, Praha, Aventinum.
- Biolib
- Hlasová ukázka z projektu Českého rozhlasu Hlas na každý den
- Bezzel, E. (2007): Ptáci. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1