Vilemína Česká
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 2183×
Příbuzná témata
Vilemína Česká
Vilemína, také Viléma nebo Blažena (zemřela snad 24. srpna 1281) byla údajně dcerou Přemysla Otakara I. a jeho druhé ženy Konstancie Uherské. Jméno Blažena je český přepis jejího dřívějšího jména „Felix“ (tj. česky Blažena). Jediným písemným pramenem svědčícím o její existenci je milánský inkviziční spis z roku 1300, který vznikl během procesu se stoupenci této charismatičky (zde se uvádí pod jmény Guillelma, Guilemina nebo Gulgielma Boema).
Vilemína měla přijít do Itálie kolem roku 1262 se svým synem a zde brzy získala okruh stoupenců. Dokázala prý uzdravovat různé nemoci, dle výpovědí se snad sama měla jednou označit za převtělení Ducha svatého.
Po své smrti v roce 1281 byla převezena do kláštera Santa Maria di Chiaravalle, kteréžto místo se stalo centrem jejího kultu, v čele skupiny jejích vyznavačů stála Mayfreda (z rodu Viscontiů), která byla jako heretik spolu s dalšími upálena v roce 1300. Spáleny byly v této době i exhumované pozůstatky Vilemíny.
Vzhledem k ojedinělé zmínce o její existenci a to ještě ve vzdáleném kulturním prostředí je některými historiky reálná existence Vilemíny zpochybňována. Pochybnosti o identitě osoby, která se v Miláně označila za členku přemyslovské královské rodiny, vyvstaly v historické obci již v 19. století a trvají dodnes (naposledy Josef Žemlička).
Literatura
- Muraro, Luisa. Vilemina und Mayfreda. Die Geschichte einer feministischen Heräsie, Freiburg i. Br. 1987 (passim).
- Molnár, Amedeo. Anežka Česká a Vilemína Česká, Kostnické jiskry 72, 1987, č. 25, s.3.
- Polc, Jaroslav. Světice Anežka Přemyslovna, Praha 1989, s. 12-13.
- Žemlička, Josef: Přemysl Otakar I. Panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu, Praha 1990, s. 316-317.
- Žemlička, Josef: Počátky Čech královských 1198-1253. Proměna státu a společnosti. Praha 2002, s. 140-141.