Velbloudovití
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 17. srpna 2008
- Zobrazeno: 2800×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Velbloudovití
 Velbloudovití |
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Velbloudice s mládětem (Zoo Praha)
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
| Rody | ||||||||||||
Velbloudovití jsou jedinou čeledí podřádu velbloudi. Zahrnuje velbloudy, lamy a vikuně. Pro velbloudovité je typická jejich zvláštní chůze, tzv. mimochod, kdy se současně pohybuje přední i zadní končetina na jedné straně a tím je jejich chůze kymácivá.
Obsah |
Systém
Podobě jako u mnohých jiných zvířat se názory na systém velbloudovitých liší, ale podle genetických průzkumů, by měl vypadat nejspíše takto:
- rod: velbloud (Camelus):
- velbloud jednohrbý (C. dromedarius) - také zvaný „dromedár“
- velbloud dvouhrbý (C. ferus, dříve C. bactrianus) - také zvaný „drabař“
- rod: lama (Lama)
- guanako (Lama guanicoe)
- lama krotká (Lama guanicoe f. glama) - zdomácnělá a následně opět zdivočelá forma guanaka
- rod: vikuna (Vicugna)
Rozšíření
Lamy (mezi které se někdy řadí i vikuně) se vyskytují v Jižní Americe. Velbloudy můžeme potkat na Blízkém východě a severní Africe, kde žijí velbloudi jednohrbí, a ve střední Asii, kde žijí i ještě divocí velbloudi dvouhrbí. Divoká forma velblouda jednohrbého již vymřela. Velbloudy jednohrbé lze najít i Austrálii, kam byli uměle vysazeni.
Anatomie
Pro velbloudovité jsou typické dlouhé, štíhlé nohy a krk a malá hlava. Hustý kožich je chrání před sluncem i zimou. Na rozdíl od většiny sudokopytníků, kteří mají na končetinách ještě i 2. a 5. prst v podobě paspárků, mají velbloudovití zachovaný jen 3. a 4. prst a ostatní prsty mají pouze v podobě drobných kůstek. Také se liší tím, že nejsou jako ostatní kopytníci prstochodci, ale našlapují na poslední tři články prstů kryté mozolem. To je chrání před rozpáleným povrchem, po kterém chodí, a také dovoluje chodit po písku. Velbloudovití mají třídílný žaludek. Dva předžaludky - bachor a čepec a vlastní žaludek - slez. Zvláštností jsou také speciálně upravené přední zuby a krátké slepé střevo. Zajímavou odlišností od ostatních savců jsou oválné červené krvinky, které jim tak umožňují lépe hospodařit s vodou.
Způsob života
Velbloudi a lamy žijí většinou ve stádech vedených dominantním samcem. Někdy samci vytvářejí mládenecké skupiny nebo žijí samotářsky. Pro tato zvířata je charakteristické plivání jako jedna z obranných taktik. Využívají několik typů plivání, od výhružného plivání pouze slin až po vyprázdnění natráveného obsahu předžaludků. Vzhledem k oblastem jejich výskytu nejsou zástupci této čeledi nároční na potravu, často si vystačí pouze se suchou trávou. Velbloudi vydrží až 40 dní bez potravy a na rozdíl od lam také mnoho dní bez vody. Samice rodí přibližně jednou za rok jedno mládě.