Telč
Kategorie: Zeměpis (celkem: 504 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 24. února 2010
- Zobrazeno: 4197×
Příbuzná témata
Telč
13. století
poč. 13. století – Telč ústředím zeměpanského statku s dvorcem
14. století
1315 poprvé se objevuje jméno Telče v písemných pramenech
1333 - 1334 markrabě Karel vyplatil Telč ze zástavy
1339 Oldřich z Hradce získává Telč od krále Jana Lucemburského
1353 první písemná zpráva o telčských měšťanech
1354 založena městská pamětní kniha; město získává hrdelní soudní právo
1372 Menhart z Hradce koupil pozemky na založení Staroměstského rybníka
1386 požár, při němž vyhořel kostel sv. Jakuba a 27 měšťanských domů na náměstí
1387 Jindřich z Hradce dává telčským měšťanům právo svobodného kšaftování, objevují se poprvé místní názvy Stará Telč a Nová Telč
15. století
1414 Jan z Hradce založil při kostele sv. Ducha městský špitál
1423 město, nikoliv však hrad, dobyla táborská vojska vedená Janem Hvězdou z Vícemilic zvaným Bzdinka
1436 markrabě Albrecht uděluje Telči svatomartinský trh
1437 ve městě se setkal císař Zikmund Lucemburský s vyslanci papeže a basilejského církevního sněmu (18. – 20. 11.)
1458 Telč obsazena vojskem Jiřího z Poděbrad
1464 král Jiří z Poděbrad potvrzuje stará privilegia a přidává Telči mílové právo na prodej soli, vaření a prodej piva
1471 první zpráva o škole v Telči
1477 Jindřich z Hradce dává Telči místo ve vsi Šiškově na založení rybníka, z jehož výtěžku mají být napraveny škody způsobené městu za tažení vojsk Matyáše Korvína
1490 Jindřich z Hradce uděluje statuta řeznickému cechu
1498 Jindřich z Hradce dává Telči právo na odúmrť po podruzích
16. století
1509 Adam z Hradce postupuje Telči právo na odúmrť i na předměstích
1513 Adam z Hradce daruje Telči místo na založení rybníka Smrku, jehož výnos má být věnován na udržování městských hradeb, Adam z Hradce schvaluje společný cech ševců a koželuhů
1524 vydána statuta tkalcovskému cechu
1526 král Ludvík Jagellonský potvrzuje Telči dosavadní svobody, k nimž přidává mýto, právo skladu, míle a ortele
1530 požár zničil domy na náměstí od masných krámů ke sv. Jakubu
1531 založeny nové městské knihy
1542 zřízena v „Ulici“ při brance jatka
1543 poprvé se objevuje jméno předměstí Štěpnice, nazývající se r. 1551 také Nové město, nejčastěji pak předměstí Za Malou bránou
1549 poprvé se objevuje název předměstí Na Podolí a Na Veselí; pro obě předměstí se také vyskytuje pojmenování Za Velkou (Horní) bránou a Pod ulickou hrází
1550 osamostatnění telčského panství, jehož držení se ujímá Zachariáše z Hradce
1551 město postiženo velkým morem
1556 Zachariáš z Hradce schvaluje artikule telčských provazníků
1557 první zmínka o primátorovi v Telči
1563 vydána statuta krejčovskému cechu
1570 císař Maxmilián II. potvrzuje Telči dosavadní výsady a přidává městu čtvrtý výroční trh začínající v den po svátku Nanebevzetí P. Marie (16. 8.)
1578 vydána statuta cechu kožešníků
1579 Zachariáš z Hradce překládá městský špitál na předměstí ke kostelu Matky Boží
1587 Zachariáš z Hradce dává Telči vinný šenk a předpisy na vaření piva
1589 císař Rudolf II. stvrzuje Telči výsady a čtvrtý výroční trh překládá na den Narození P. Marie (8. 9.)
17. století
1601 dostává statuta společný cech kameníků, truhlářů a sklenářů
1603 dostává statuta společný cech pekařů, hrnčířů a mlynářů
1604 vymírá po meči rod pánů z Hradce a Telč přechází do majetku Slavatů z Chlumu a Košumberka
1620, 1628 Telč vypleněna císařskými vojsky
1632, 1634 Telč vypleněna vojsky Albrechta z Valdštejna
1645 město obsazeno švédským vojskem
1650 císař Ferdinand III. obnovuje městská privilegia a dává Telči nový znak a pečeť s iniciálou W (Vilém Slavata); město pak dostává také další výroční trh, trh na koně a jiný dobytek a obilní trh (4. 5.)
1651 založena v Telči jezuitská kolej
1655 vyhořela část města v okolí kostela sv. Ducha, do jehož věže uhodil blesk
1663 mezi Telčí a Vanovem postavena kaple sv. Karla Boromejského
1667 vysvěcen jezuitský kostel Jména Ježíš
1671 zřízeno jezuitské gymnázium
1672 hřbitov u kostela sv. Jakuba zrušen a nahrazen novým u kostela sv. Anny
1681 postihl město mor
1682 Jan Jáchym Slavata vydává statuta tkalcům
1691 Telč se dostává do majetku Lichtensteinů-Kastelkornů
18. století
1719 založena kaple Panny Marie ve Štěpnici
1720 postaven mariánský (morový) sloup na náměstí
1724 obnoven kostel sv. Vojtěcha u Studnic
1726 postaven kostel sv. Jana Nepomuckého u Krahulčí
1732 Karel VI. potvrzuje městu jeho výsady
1733 založen cech zedníků a kameníků
1747 císařovna Marie Terezie potvrzuje výsady města Telče
1761 Telč se dostává do majetku rodu Podstatských - Lichtensteinů
1765 zrušeno hrdelní právo města
1773 zrušena jezuitská kolej
1775 zřízena hlavní škola z býv. jezuitského kláštera
1781 císař Josef II. potvrzuje městská práva
1787 zaveden „Řád hašení“, postavena městská cihelna
1791 zřízen můstek přes vodní příkop do ulice Na Parkaně
1799 oslavy 700 let založení města z podnětu J. P. Bílka, písaře a historika města
19. století
1805 město obsazeno francouzským vojskem
1808 založena v Telči továrna na sukna Josefa Langa
1833 zbořena vnitřní část Horní brány
1834 zřízena pošta
1842 rušení hradebních zdí; před hradby u Štěpnického rybníka navezeny terasy, na nichž vznikly zahrady
1844 císař Ferdinand V. dává Telči čtrnáctidenní dobytčí trh
1846 zřízen městský pivovar na Podolí
1849 zahájen provoz jízdní pošty do Jihlavy
1850 zřízen v Telči okresní soud, Johan Wollner starostou města, do 1861
1852 otevřena v Telči reálka
1855 Telč se stala sídlem politického okresu, vznikl zde okresní úřad, do 1868
1858 Josef Vystrčil založil kotlářskou dílnu
1859 zahájen provoz jízdní pošty do Dačic
1861 František Kyjánek starostou města, do 1874
1871 reálka se stala státní školou, založen Dobrovolný sbor hasičů
1872 ustavena Občanská Beseda, založena Tělocvičná jednota Sokol
1874 Josef Sobotka starostou města, do 1880
1880 zřízen nový židovský hřbitov na Oslednicích, Alois Petzl starostou města, do 1896
1883 zrušena vojenská posádka
1885 začal vycházet čtrnáctideník Orel (vydavatel E. Šolc), od 1891 vydáván v Jihlavě
1886 souběžně se čtrnáctideníkem Orel vychází čtrnáctideník Orlice (vydavatel E. Šolc), od 1891 vydávána v Jihlavě jako Jihlavské listy
1886 v Telči založena Národní jednota pro jihozápadní Moravu; r. 1888 bylo její ústředí přeneseno do Brna,
založeno Městské muzeum, založena Městská spořitelna
1887 založen Vzdělávací spolek Omladina
1888 Hospodářská průmyslová výstava krajinská v areálu Langovy továrny na Hradecké ul.
1889 zřízena Okresní nemocenská pokladna
1890 ustaven dělnický spolek Dobročin
1893 bývalé kasárny přeměněny na chlapeckou a dívčí školu obecnou a měšťanskou
1894 otevřena Živnostenská škola pokračovací
1896 Václav Povolný starostou města, do 1902
1897 založen Muzejní spolek, založen Okrašlovací spolek
1898 dostavěna železnice Kostelec – Telč, zřízen katastrální úřad
1899 oslavy 800 let založení města z podnětu děkana P. Aloise Hrudičky
20. století
1902 železnice prodloužena z Telče do Slavonic, založen Spolek včelařský, Matěj Stocker starostou města, do 1913
1903 založen Spolek pro postavení nemocnice v Telči
1904 postavena synagoga Na Parkaně
1908 založena Lidová malírna
1909 založen pěvecko hudební a divadelní spolek Smetana, od 1924 pod názvem Smetana
1912 postavena městská elektrárna na naftový pohon
1918 začal vycházet Farní věstník, vydavatel Simeon Zapletal, do 1939
1920 založena tělocvičná jednota Orel, založen sportovní klub (SK Telč), založen Klub českých turistů, vznikla Městská veřejná knihovna
1922 založena nová městská kronika, Krajinská průmyslová a hospodářská výstava na městském výstavišti v Hradecké ulici, Adolf Nechanický starostou města, do 1923
1923 – 1924 provedena pozemková reforma a zřízen zbytkový statek Telč
1923 František Peták starostou města, do 1927
1924 postavena Sokolovna
1927 Eliáš Verner starostou města, do 1938
1928 návštěva prezidenta T. G. Masaryka (13. 6.)
1929 postaven katolický dům s Orlovnou
1936 založena Masarykova letecká liga
1938 Karel Paclík starostou města, do 1941
1940 vznikl okres Telč, město sídlem okresního úřadu, do 1945
1941 obecní zastupitelstvo rozpuštěno (říjen), Petr Křepela, vládní komisař města, do 1945
1942 otevřena nová poštovní budova ve Staňkově ulici
1945 osvobození města Rudou armádou (9. 5.), Petr Křepela předsedou národního výboru, od 9. 5.do 20. 5.,
Josef Runa předsedou národního výboru, do 1946, na základě dekretu prezidenta republiky zámek a panství Telč zkonfiskovány
1946 zámek prohlášen za státní kulturní majetek, na věži sv. Jakuba zřízena Meteorologická stanice Československé armády (24. 10.), Jan Partl předsedou národního výboru, do 1948, návštěva prezidenta Edvarda Beneše (6. a 20. 7.)
1948 komunistický převrat, část členů MNV zbavena mandátu (únor), Josef Runa předsedou národního výboru (od 12. 3. do 15. 6.), František Kočí předsedou národního výboru, do 1952
1949 Telč přeřazena do okresu Třešť, zanikly všechny úřady (okr. soud, katastr. úřad, ad.)
1950 Telč zařazena mezi městské památkové rezervace, postavena nová vojenská meteorologická stanice na kopci Buzový
1952 Václav Rűckl předsedou národního výboru, do 1954
1954 Vyšla první poštovní známka s Telčí (10. 12. Krásy našich měst), Antonín Kříž předsedou národního výboru, do 1957
1956 otevřen nový školní areál v Hradecké ulici
1957 Miroslav Lojka předsedou národního výboru, do 1971
1964 vyšla poštovní známka Telč – Cizinecký ruch v Československu (19. 2.)
1966 vyšla poštovní známka Telč – Města (24. 10.)
1970 historické jádro města prohlášeno Městskou památkovou rezervaci
1971 Josef Nosek předsedou národního výboru, do 1976
1976 Antonín Němec předsedou národního výboru, do 1990
1977 začal vycházet občasník Zprávy, vydavatel MěNV Telč, do 1989
1979 postaven zimní stadion
1984 přiveden do města zemní plyn
1989 založen soubor Podjavořičan
1990 začaly vycházet Telčské listy, Jaroslav Roubínek předsedou národního výboru, od 20. 2. do 24. 11., obnovena obecní samospráva (listopad), Václav Jehlička starostou města, do 1998
1990 návštěva prezidenta Václava Havla (27. 6.), návštěva Richarda v. Weizsäckera, prezidenta SRN (9. 10.)
1991 zřízen Finanční úřad (1. 1.)
1992 historické jádro města zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO (13. 12.), obnoveno vydávání Farního věstníku
1994 vyšla poštovní známka Telč – Krásy naší vlasti (18. 5.), zřízena pobočka Katastrálního úřadu (1. 7.)
1995 předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde udělil městu prapor (1. 2.), historická část Starého Města prohlášena Městskou památkovou zónou, zámek prohlášen Národní kulturní památkou
1996 na Starém Městě postaven nový Dům s pečovatelskou službou
1997 Město začalo každoročně udělovat Ceny města
1998 z daru města Belp (Švýcarsko) postavena lávka přes Ulický rybník, město má první čistírnu odpadních vod, Miloš Vystrčil starostou města, do 2001
1999 obnoveno římskokatolické děkanství v Telči (1. 7.), oslavy 900 let založení města, na Oslednicích postavena rozhledna
21. století
2001 postavena nová hasičská stanice na Starém Městě, Václav Jehlička starostou města, do 2002
2002 dokončena velká přístavba Gymnázia Otokara Březiny v Hradecké ulici, Roman Fabeš starostou města
2003 Telč se stala obcí s rozšířenou působností - malým okresem (1. 1.)
2004 návštěva prezidenta Václava Klause (11. 5.), Gymnázium se sloučilo se Střední odbornou školou (1. 7.), postavena nová služebna Policie ČR na Starém Městě, otevřena Městská galerie Hasičský dům