Škoda 706 RTO
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 08. srpna 2008
- Zobrazeno: 4041×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Škoda 706 RTO
| Škoda 706 RTO | |
|---|---|
Brněnský historický autobus 706 RTO MTZ
|
|
| Typ | 706 RTO |
| Výrobce | Karosa |
| Vyráběn v letech | 1956 – 1972 |
| Technické údaje | |
| Délka | 10720 mm |
| Šířka | 2500 mm |
| Výška | 3150 mm |
| Pohotovostní hmotnost | 8570 – 8950 kg |
| Obsaditelnost (sezení:stání) | různá |
| Pohonné jednotky | |
| Motory | |
| Motor | Škoda 706 |
| Výkon motoru | 117,6 kW
|
| Převodovky | |
| Převodovka | |
| Druh | mechanická |
| Počet převodových stupňů | 5+1
|
Škoda 706 RTO (rámový trambusový osobní) je typ československého autobusu, který byl vyráběn národním podnikem Karosa mezi lety 1958 a 1972 (první prototyp již roku 1956). Ve výrobě byl nahrazen vozy Karosa řady Š. V Polsku byl ale licenčně vyráběn pod označeními Jelcz 272 a Jelcz 041 až do roku 1977.
V Československu se na výrobě autobusů 706 RTO podílely podniky LIAZ (podvozek), Škoda (motor) a Karosa (karoserie a kompletace). Od roku 1958 byly ve Státní výrobnách autodílů (SVA) Holýšov prováděny generální opravy autobusů Škoda 706 RO, při kterých byly na původní podvozek dosazovány karoserie typu RTO vyrobené právě v Holýšově, čímž de facto vznikl nový vůz. V letech 1967 až 1972 potom SVA Holýšov stavěl vlastní autobusy 706 RTO-SVA na nových podvozcích z LIAZu.
Autobus 706 RTO byl vyráběn pod značkou Škoda, neboť až do začátku výroby řady Š v Karose (polovina 60. let) byly autobusy vyrobené v Československu označovány podle výrobce motoru.
Obsah |
Konstrukce
Škoda 706 RTO je jeden z nejtypičtějších autobusů české historie, design karoserie byl navržen designérem Otakarem Diblíkem, který byl za své dílo několikrát oceněn i v zemích západní Evropy (mezinárodní výstava v Bruselu). Díky svému tvaru autobus 706 RTO byl také přezdíván „vajíčko“ nebo „okurka“.
Vůz je dvounápravový a má trambusovou, polosamonosnou karoserii (jejíž ocelová kostra byla elektricky svařena) spočívající na nosném rámu. Vozová skříň byla oplechována z lisovaných profilů. Vstup do autobusu zajišťovaly jedny nebo dvoje (podle verze, viz níže) dveře, které byly ovládány elektropneumaticky řidičem nebo průvodčím. Řidič měl navíc svoje vlastní dvířka v levé bočnici, která vedla přímo na jeho stanoviště. Interiér vozu byl obložen umakartem, střecha dřevovláknitými děrovanými deskami. Varianty MTZ, MEX a CAR byly uzpůsobeny k tahání autobusových vleků (Karosa B 40, Jelcz P-01).
Autobusy 706 RTO byly vyráběny ve čtyřech variantách: 706 RTO MTZ (městský tuzemský), 706 RTO MEX (městský exportní), 706 RTO CAR (meziměstský linkový) a 706 RTO LUX (meziměstský dálkový – autokar). Modifikace MTZ byla dodávána všem dopravním podnikům v Československu a byla primárně určena pro provoz v rámci městské hromadné dopravy. Tyto vozy měly dvoje dvoukřídlé dveře, sedačky pro cestující byly většinou v rozmístění 2+1 (někdy 2+2), k dispozici tak bylo 20 až 49 míst k sezení. Některé autobusy (dle provozovatele) byly také vybaveny místem pro průvodčího.
Varianta MEX se příliš nelišila od MTZ. Rozdíly byly pouze v detailech (např. u vozů pro Kubu to byly masivní nárazníky), některé vozy MEX dokonce jezdily i v československých městech.
Autobusy CAR byly určeny především jako linkové vozy ČSAD. Ale i tuto variantu zakupovaly v menším množství někteří provozovatelé MHD. Vozy s označením CAR (těch bylo vyrobeno nejvíce ze všech modifikací) byly jednodveřové a uspořádání sedadel měly 2+2.
Vozy, které byly označeny jako LUX, byly používány na dálkových vnitrostátních i mezinárodních linkách. Obsazenost vozu činila 35 sedících cestujících, kteří seděli na pérovaných a čalouněných sedačkách.
Vozidla 706 RTO-SVA se lišily od vysokomýtských pouze čtyřkřídlými skládacími dveřmi (vozy z Karosy měly dveře dvoukřídlé). V Holýšově byla vyráběna pouze varianta CAR.
Poslední modifikací vozu 706 RTO byl kloubový autobus Škoda 706 RTO-K vyrobený v jediném exempláři.
Provoz
V Karose bylo vyrobeno celkem 14 451 vozů 706 RTO. K tomu je ale potřeba připočítat ještě autobusy a karoserie vyrobené v Holýšově.
Díky monopolnímu postavení společnosti Karosa se vozy 706 RTO objevily ve všech československých městech i na spojích ČSAD meziměstských i dálkových. Poslední autobusy 706 RTO dojezdily v roce 1986 na středním Slovensku a na Vsetínsku.
Tyto autobusy také byly exportovány (např. na Kubu, do Egypta, Bolívie, Rumunska, Afghánistánu a do mnoha dalších zemí).
Historické vozy
Protože bylo do dnešní doby zachováno mnoho autobusů 706 RTO, následující výčet rozhodně není kompletní.
- ČSAD autobusy Plzeň
- Brno (v Technickém muzeu vůz ev. č. 202)
- Most – Litvínov (vůz ev. č. 150)
- Ostrava (vůz ev. č. 247)
- Pardubice (vůz ev. č. 28)
Slovensko:
- Bratislava (vůz ev. č. 236)
Soukromé sbírky:
- Škoda – BUS klub Plzeň
Přívěsy a návěsy
V roce 1961 byl představen prototyp autobusového návěsu Karosa NO 80 odvozeného z autobusu Škoda 706 RTO. K sériové výrobě však nedošlo.
Autobusový přívěs Jelcz P-01E se však hromadně vyráběl a byl používán i v Československu.