Ruská sovětská federativní socialistická republika
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 2567×
Příbuzná témata
Ruská sovětská federativní socialistická republika
| Ruská sovětská federativní socialistická republika ?????????? ????????? ???????????? ???????????????? ??????????
|
|||||||
geografie
|
|||||||
| hlavní město: | |||||||
|
rozloha:
|
17 075 200 km?
|
||||||
|
nejvyšší bod:
|
Elbrus (5633 m.)
|
||||||
|
nejdelší řeka:
|
|||||||
| obyvatelstvo | |||||||
|
počet obyvatel:
|
147 386 000 (1989)
|
||||||
|
národnostní složení:
|
|||||||
|
jazyky:
|
ruština, jazyky jednotlivých republik a oblastí
|
||||||
| státní útvar | |||||||
|
jedna z federativních socialistických republik SSSR
|
|||||||
|
měna:
|
|||||||
|
vznik:
|
7. listopad 1917 vytvořením RSFSR
|
||||||
|
zánik:
|
12. prosinec 1991 rozpadem SSSR
|
||||||
|
|||||||
Ruská sovětská federativní socialistická republika (rusky ?????????? ????????? ???????????? ???????????????? ??????????, zkratka RSFSR) byla největší svazovou republikou Sovětského svazu.
Dějiny
RSFSR byla vyhlášena na III. celoruském sjezdu sovětů dělnických, vojenských a rolnických zástupců, který se konal ve dnech 10.–18. ledna 1918. V této době bylo Rusko ve stavu občanské války a centrální moc, která byla přesídlena počátkem března 1918 do Moskvy ovládala jen část ruského území.
30. prosince 1922 na zasedání 1. všesvazového sjezdu sovětů byl vyhlášen Svaz sovětských socialistických republik. Tomuto aktu předcházely závažné diskuze o státoprávním uspořádání Ruska a konfederativních republik. Stalin navrhoval, aby Ukrajina, Bělorusko, Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie vstoupily do Ruské federace jako autonomní republiky. Zvítězil však návrh Lenina, který prosadil vznik Sovětského svazu, přičemž Ruská svazová republika byla pouze jednou z republik SSSR. 5. prosince 1936 byla v SSSR přijata druhá ústava, kde pravomoci federace byly vymezeny taxativně, práva však zůstala svazovým republikám zachována.
19. února 1954 byl poloostrov Krym předán Ukrajinské SSR.
Administrativní členění (k roku 1963)
ASSR (v závorce hlavní město): Baškirská (Ufa), Burjatská (Ulan-Ude), Čečenoingušská (Groznyj), Čuvašská (Čeboksary), Dagestánská (Machačkala), Jakutská (Jakutsk), Kabardinobalkarská (Nalčik), Kalmycká (Elista), Karelská (Petrozavodsk), Komiská (Syktyvkar), Marijská (Joškar-Ola), Mordvinská (Saransk), Severoosetinská (Ordžonikidze), Tatarská (Kazaň), Tuvinská (Kyzyl), Udmurtská (Iževsk).
AO: Adygejská (v Krasnojarském kraji), Karačajevočerkeská (v Stavropolském kraji), Hornoaltajská (v Altajském kraji), Chakazská (v Krasnojarském kraji), Židovská (v Chabarovském kraji).
Další subjekty byly kraje, oblasti a národnostní okruhy.
Pro hospodářské účely se RSFSR dělila i na Ekonomické administrativní rajóny.
Název RSFSR byl pro svazovou republiku Rusko oficiálně používán až do zániku Sovětského svazu v roce 1991.
|
|
 |
|---|---|
| Arménská SSR • Ázerbájdžánská SSR • Běloruská SSR • Estonská SSR • Gruzínská SSR • Karelo-finská SSR (1940–1956) • Kazašská SSR • Kyrgyzská SSR • Litevská SSR • Lotyšská SSR • Moldavská SSR • Ruská SFSR • Tádžická SSR • Turkmenská SSR • Ukrajinská SSR • Uzbecká SSR • Zakavkazská SFSR (1922–1936) | |