Revoluce v roce 1848

Revoluce v Rakousku

V kontextu asi 50 revolučních hnutí v tehdejší Evropě má pro národní sebeurčení zásadní význam také revoluční rok 1848 v Čechách. České království bylo tehdy součástí mnohonárodnostního státu s nadvládou Němců a Maďarů v čele s habsburskou dynastií. V monarchii měli přitom většinu Slované se 17 miliony obyvatel proti 8 milionům Němců a 5 milionům Maďarů a 5 milionům Italů a Rumunů. Cílem českého národního revolučního národního hnutí bylo odstranění habsburského absolutistického režimu a nastolení politické rovnoprávnosti všech národů. Bezprostředním podnětem bylo zostření cenzury a policejní špiclování univerzit, jejich pedagogů a studentů. Svou roli v radikalizaci sehrála také krutá zima a neúroda v letech 1847 - 1848 a inspirace revolučním hnutím ve Francii.

11. března 1848 svolal ilegální spolek českých a německých radikálních demokratů v Praze Repeal schůzi pražských občanů do Svatováclavských lázní, kde byla sepsána petice císaři požadující zrovnoprávnění češtiny s němčinou ve školách a na úřadech a uznání jednoty Zemí Koruny české vytvořením samosprávného celku z Čech, Moravy a Slezska. Definitivní znění petice byl pověřen Svatováclavský výbor, později přejmenovaný na Národní výbor.

Císař Ferdinand V. odpověděl dopisem z 8. dubna 1848, v němž sliboval značné ústupky. V Praze ve dnech 2. až 12. června 1848 na Střeleckém ostrově konal Slovanský sjezd snažící se sjednotit slovanské země Rakouské monarchie, z níž měl vzniknout spolkový stát rovnoprávných národů. Předsedou sjezdu byl František Palacký. Pavel Josef Šafařík na sjezdu vystoupil s projevem o oprávněnosti boje za národní svobodu .

Základním konfliktem sjezdu byl rozpor mezi programem austroslavismu a panslavismu. Austroslavismus propagoval František Palacký a jeho hlavní ideje byly: zachování habsburské monarchie, ale jako národnostně spravedlivého federativního státu v čele s císařem i ústavní vládou, ale také jako garanta pro národy ve střední Evropě před rozpínavostí Pruska (pangermanismus) a Ruska (samoděržaví). Sjezd připravoval a významně ovlivnil také Karel Havlíček Borovský, který byl odpůrcem ideje slovanské vzájemnosti, panslavismu, který vyjadřoval touhu Slovanů žít jako svobodní lidé v idealistickém jednotném státě v míru a přátelství se všemi národy. Jednání bylo předčasně ukončeno červnovým povstáním v Praze. Byl ale schválen Manifest sjezdu Slovanského k národům Evropským, jehož hlavní myšlenkou bylo právo na sebeurčení národů.

12. června 1848 začaly pražské revoluční bouře, když manifestační mši sbratření na Koňském trhu (dnes Václavské náměstí) napadlo vojsko vedené proslulým generálem Windisch-Grätzem. V Praze ale povstali jen revoluční studenti a radikální demokraté, kteří ustavili národní gardy, jež se týden bránily tvrdé přesile. Praha se stala terčem dělostřeleckého bombardování a byla nakonec zapálena. Revoluce byla nakonec brutálně potlačena.

17. června 1848 Praha kapitulovala a byl nad ní vyhlášen stav obležení. Revolucionáři byli zatčeni. Národní výbor byl zrušen.

22. listopadu 1848 se sešel v Kroměříži ústavodárný sněm, který měl vypracovat rakouskou ústavu se základními demokratickými ustanoveními: rovnost občanů před zákonem, zrušení šlechtických privilegií, všeobecná branná povinnost. Císař Ferdinand byl donucen abdikovat.

2. prosince 1848 nastoupil na trůn císař František Josef I. (1848-1916), jenž nebyl vázán sliby svého předchůdce. 7. března 1849 nechal s použitím vojenské síly rozpustit říšský sněm v Kroměříži a vydal novou ústavu (tzv. oktrojovanou). Zachovala princip centralismu, národním sněmům byla ponechána jen malá působnost, Země Koruny české byly přímo podřízeny Císařské Koruně rakouské. Císař vedle okluzívní výkonné moci si zachoval také moc zákonodárnou spolu s dvoukomorovým parlamentem. Ústava však nikdy nevstoupila v platnost v celém rozsahu, byla zrušena 1851 tzv. silvestrovskými patenty, které znamenaly faktický konec revoluce.

Když rakouská policie odhalila přípravy májového spiknutí roku 1849, připravovaného ruským revolučním demokratem a ideologem anarchismu M. A. Bakuninem, nad Prahou byl vyhlášen stav obležení (zrušený až v roce 1853), byla zavedena cenzura, revoluční radikálové byli pozatýkáni, někteří poslání do vyhnanství (Karel Havlíček Borovský), někteří (např. Karel Sabina) byli dokonce odsouzeni k trestu smrti, i když trest byl pak změněn i na 20leté těžké žaláře, ale ani po nich pronásledování tajnou kombinované s existenčním zničením neskončilo.

Na-mobil.cz

• Melodie na mobil
• Animace na mobil
• Tapety na mobil
• Vyzvánění na mobil
• Zvuky na mobil
• Hry na mobil
• SMS zdarma
• SMS zdarma

Spřátelené weby

• Překlady levně a kvalitně
• Účetnictví
• Společenské hry - společenské deskové hry
• Tvorba www stránek - Webové stránky, SEO
• Puzzle-prodej.cz - puzzle na prodej Ravensburger
• Puzzle
• Seminární práce
• SMS zdarma
• Na-mobil.cz
• Dějepis.info
• Referáty-seminárky.sk