Řád augustiniánů
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 2373×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Řád augustiniánů
Řád augustiniánů, stručně augustiniáni je souhrnné označení několika řeholních řádů, které se řídí tzv. řeholí sv. Augustina. Roku 1963 byly spojeny do Řádu svatého Augustina (Ordo sancti Augustini, OSA).
Obsah |
Kanovníci sv. Augustina (CSA)
Jako biskup se sv Augustin z Hippo snažil přesvědčit kněze, kteří žili při velkých, zejména biskupských kostelech, aby žili společně podle určitého řádu a ze společných příjmů. Tak vznikla instituce kanovníků, lat. clerici regulares nebo canonici, kterou Lateránská synoda roku 1059 zavedla pro celou západní církev. Tzv. řehole sv. Augustina vznikla z několika jeho kázání o kněžském životě; klade důraz na společný život v klášteře, modlitbu, studium a rozjímavý život, a řídí se jí nejen augustiniáni, ale také premonstráti, dominikáni, křižovníci a další. Řeholníci skládají slavné sliby a mají se věnovat liturgii, studiu, meditaci a duchovní správě.
Hnutí augustiniánských kanovníků se z Itálie rychle rozšířilo do Německa, Švýcarska, Flander a Francie. Po neúspěšných pokusech - například biskupa Jindřicha Zdíka (†1150) zavést augustiniánskou řeholi do Olomouce – byla první kanonie v Čechách založena 1333 biskupem Janem z Dražic v Roudnici, který se stal ohniskem tzv. roudnické reformy. V Roudnici patrně také vznikl první český překlad celé Bible (kolem 1360). Odtud patrně vznikly další kanonie – Karlov v Praze (Karel IV. 1350), Jaroměř, Rokycany, Sadská, Třeboň, Lanškroun, Šternberk, Fulnek, Prostějov a kanonie v Kladsku, v Kazimierzi u Krakova a další.[1]
Augustiniánští kanovníci byli nositeli zvnitřněné spirituality a koncem 14. století vzniklo mezi nimi – za podstatné účastí českých augustiniánů - reformní hnutí devotio moderna (Jan van Ruysbroek (†1381), Geert Groote (†1384), Tomáš Kempenský (†1471)), které významně ovlivnilo celou novověkou zbožnost, zejména reformátora Martina Luthera (†1546). K významným augustiniánským kanovníkům patřili také kazatel Konrád Waldhauser (†1369) kronikář Ludolf Zaháňský (†1422) nebo humanista Erasmus Rotterdamský (†1536).
Poustevníci sv. Augustina (OESA)
Augustiniánští poustevníci (Ordo eremitarum sancti Augustini, OESA) byl žebravý a meditativní řád, který vznikl roku 1256 papežským rozhodnutím spojit několik italských a německých společenství; první klášter byl založen roku 1258 v lese u porýnského města Weselu. První kláštery u nás vznikly v Praze u sv. Tomáše (1285), v Domažlicích (1287) a snad v Zaječově (1262?), dále následovala Bělá pod Bezdězem (1345), Brno (Eliška Rejčka 1323, roku 1783 přestěhován na Staré Brno), Litomyšl (před 1356). V pobělohorské době vznikl klášter v České Lípě (Albrecht z Valdštejna, 1623) na Bezdězu (1627) a ve Vrchlabí (1714).[1]
Ze španělské reformy vznikla roku 1602 přísnější větev „bosých“ augustiniánů (OAD), jež se rozšířila hlavně v Itálii a ve Francii. V Čechách vznikl první klášter Na Zderaze v Praze (1623), dále Tábor (1640), Lnáře (1672), Havlíčkův Brod (1674) a Vratěnín na Moravě (1687).[1]
Mezi významné augustiniány-poustevníky patřil reformátor Martin Luther, rakouský kazatel Abraham a Santa Clara (†1709), brněnský genetik Gregor Mendel (†1884) a jako augustinián začínal filosof Franz Brentano (†1917). Mnoho augustiniánských klášterů zaniklo v husitských válkách, zbývající – kromě Lnář a Starého Brna - byly zrušeny za císaře Josefa II..
Odkazy
Poznámky
Související články
- Řády a řeholní kongregace