Přídavné jméno
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
Příbuzná témata
Přídavné jméno
Přídavné jméno (též adjektivum, z latinského nomen adiectivum < adiectum „to, co leží vedle“) je jeden ze slovních druhů. Ve větě obvykle rozvíjí podstatné jméno, přisuzuje mu nějakou vlastnost. Příklady: zelený, různá, otřesní, nejevropštější. Ale pozor, vlastnost může být pojmenována také podstatným jménem, pokud ji potřebujeme do věty zapojit jako podstatné jméno a dáme jí příslušný tvar: zelenost, různost, otřesnost, evropskost. Přídavné jméno může označovat i děje, což je jinak typické pro slovesa: např. dělající, trpěný.
Určujeme čtyři mluvnické kategorie: pád, číslo, rod a vzor. S podstatnými jmény, která rozvíjí, se shodují v pádě, čísle a rodě.
Přídavná jména lze taktéž stupňovat, a to buď pravidelně (většina), nebo nepravidelně. 1.stupeň (pozitiv), 2.stupeň (komparativ), 3.stupeň (superlativ)
Druhy přídavných jmen
1. Tvrdá
vzor mladý (krásný muž, krásná žena, krásné dítě)
2. Měkká
vzor jarní (cizí muž, cizí žena, cizí dítě)
3. Přivlastňovací
vzor otcův, matčin (sousedův pes, královnin šperk)
Přídavná jména v češtině
V českém jazyce se přídavná jména skloňují podle dvou základních vzorů. Měkká podle vzoru „jarní“ (mají 1. pád j.č. u všech tří rodů stejný), tvrdá podle vzoru „mladý“ (mají 1. pád j.č. u všech tří rodů odlišný - „mladý, mladá, mladé“). Ještě existují přídavná jména přivlastňovací, která se skloňují podle vzorů otcův a matčin
Přídavná jména v latině a románských jazycích
V latině se adjektiva skloňují podobně jako substantiva (až na malé odchylky), proto může bez větších problémů docházet k zpodstatňování adjektiv. Srov. např. latinský superlativ amicissimus („nejpřátelštější“) a již ustálené substantivum amicus („přítel“).
Toto kolísání mezi adjektivy a substantivy je patrné i v románských jazycích, kde jeden výraz může sloužit jednou jako adjektivum, podruhé jako substantivum; srov. italské slovo paziente - „trpělivý“ (adjektivum) i „pacient“ (substantivum). Týká se to zvláště původních latinských participií.
-nný(í) nebo -ní
od podstatných jmen s kořenem končícím koncovkou -n
den + ní = denní
kámen + ný = kamenný
mají jen přídavná jména utvořena od názvů zvířat
beran + í =beraní
krocan + í = krocaní
Související články
 |
Jazykový portál |
 |
Blbost
já | 10. ledna 2011
Je to blbost není tu to co chci!!
Blbost
já | 10. ledna 2011
Je to blbost není tu to co chci!!
Blbost
já | 10. ledna 2011
Je to blbost není tu to co chci!!
Úvodní článek ukazuje něco jiného
Člověk | 13. ledna 2011
Úvodní článek ukazuje něco jiného!!!! Stránka je nepřehledná a není tu to co chci!! Nevím proč mi to sem nadhodilo tuto stránku, když to tu není....:( Správce by si tady na té stránce měl dát věci do pořádku!!!! ;)
| 13. června 2011
Upozorňuji, že vzory nejsou mluvnické kategorie
Re:
| 18. října 2011
hadg
| 18. října 2011
běž do pí..
| 18. října 2011
hnu hnus hnus nic se stadyma nenaučím!
!!!!!
Nikdo | 19. října 2011
do pr.... s tím,nic tu není!!!!!!!!!!
| 19. října 2011
na pi.. fakt!!!!!! NAS.RTE SI!!!!!!!!!!!!
| 19. října 2011
Kur.a tu nic není!!!!!!!!!!!!!!
| 19. října 2011
FAKT TRAPNÉÉÉÉÉÉ, STAHNUTÉ Z WIKIPEDIE ZKUR.ENÉ!!!!!!!!!!
| 11. ledna 2016
Je to skvělý