Přerovská hůra
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 16. srpna 2008
- Zobrazeno: 2929×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Přerovská hůra
| Přerovská hůra | |
|---|---|
 |
|
| Přerovská hůra (nad Přerovem nad Labem) | |
| Pohoří | Polabská nížina |
| Vrchol | 237 m |
| Světadíl | Evropa |
| Státy | Česko |
| Horniny | slínovec |
| Poznámka | nádherný výhled do krajiny, pravěké a slovanské hradiště, významná botanická lokalita na jižním svahu |
| Typ | svědecká hora |
| Povodí | Labe |
Významný krajinný prvek Přerovská hůra (v minulosti také Bílá hůra, Bílá hůrka nebo Bělice) je 237 metrů vysoký svědecký vrch – stolová vyvýšenina v jinak rovinaté Polabské nížině. Nalézá se severovýchodně od středočeské obce Přerov nad Labem. Je významnou krajinnou dominantou, která převyšuje své okolí o více jak 50 metrů. Její nezalesněný vrchol poskytuje unikátní dálkové pohledy. Tvoří trojvrší se Semickou a Břístevskou hůrou, společně se nazývají Polabské hůry.
Nejde o jediný polabský svědecký vrch. Obdobný charakter má i Chotuc (253 m n.m.), Sadská (215 m n.m.) u stejnojmenné obce, Dřínovský vrch (247 m n.m.) u obce Zlosyň, Oškobrh (285 m n.m.) nebo Sekácká hůra (231 m n.m.).
Plocha na vrcholu hůry byla obývána v době bronzové (nálezy keramiky kultury lužické, knovízké a slezké), zda došlo ke stavbě opevnění není jasné. Stavba hradiště je tam většinou spojována až s pozdním halštatem a následným slovanským osídlením.
Na povrchu je přes intenzivní zemědělskou činnost dodnes patrný přepažující val. Radiomagnetický průzkum na jaře 2007 potvrdil jeho existenci, nejlépe jej lze vysledovat leteckou archeologií. Od podzimu 2007 probíhá na Ministerstvu kultury správní řízení, jehož možným cílem je vyhlášení kulturní památky Hradiště na Přerovské hůře. Souběžně je projednáván záměr na výstavbu podzemního vodojemu na hůře, jehož realizace by část hradiště nenávratně poškodila.
Obsah |
Geologie[1]
Přerovská hůra je tvořena odolnými turonskými písčitými slínovci jizerských vrstev české křídové pánve. Pro geologa představuje užitečný studijní materiál, protože tu jsou jasně patrné jednotlivé geologické vrstvy a lze tak vysledovat složení podloží a pradávnou historii tohoto kraje. Uprostřed pole na vrcholu Přerovské hůry je lesem zarostlá rokle.
Na rozpadající se jižní stráni bylo v minulosti významné naleziště pravěkých zkamenělin. V 80. letech 20. století byla nestabilní skalka na jižním svahu z bezpečnostních důvodů odstřelena, čímž došlo k značnému poškození nálezů. Fragmenty otisků rostlin a živočichů jsou zde k nalezení dodnes (profesionální průzkum provádí Polabské muzeum v Poděbradech, zejména Blanka Kloučková).
Flóra
Na jižní stráni Přerovské hůry najdeme teplomilná luční společenstva s výskytem řady zajímavých rostlin, např. pcháč bezlodyžný, slézovec durynský, strdivka nící, kopretina chocholičnatá, šalvěj luční, krvavec menší nebo čistec přímý. Severní svah je zarostlý dubo-buko-habrovým lesem. Vrchol této stolové hory je rovinatý a odlesněný.
Fauna
Jižní svah Přerovské hůry obývají mimo jiné tyto druhy mandelinek (čeleď Chrysomelidae): Criocerinae (kohoutek modrý), Clytrinae (Smaragdina affinis), Cryptocephalinae (Cryptocephalus chrysopus), Alticinae (dřepčík černý, dřepčík černonohý, Phyllotreta vittula, Aphtona euphorbiae, Aphtona venustula, Longitarsus anchusae, Longitarsus obliteratus, Longitarsus salviae, Chaetocnema hortensis, Dibolia timida), Hispinae (trnáč černý), Cassidinae (štítonoš skvrnitý, Cassida rubiginosa, Hyppocassida subferuginea).
Hradiště
Na Přerovské hůře se nachází pravěké a raně středověké hradiště. Rozkádá se v místech nazývaných Na Šancích. Hradiště je na většině obvodu chráněno příkrými srázy, od východu i uměle vybudovanou fortifikací. Opevnění bylo díky intenzivní zemědělské činnosti téměř rozoráno už v 90. letech 19. století.
Archeolog Josef Ladislav Píč zaznamenal na východní straně hůry vnější fortifikaci patrný jako příčný příkop a val; v délce necelých sto metrů přepažovaly návrší od stráně ke stráni. Rozsáhlý archeologický průzkum provedl Lubomír Šnajdr, který na ploše necelého hektaru nalezl keramiku mladší a pozdní doby bronzové a pořídil první plánek [2]. Podle něj stály na východní straně hůry dva valy, mezi nimiž byl vyhlouben příkop. Torza valů a příkopů byly v 90. letech 20. století podrobeny důkladnému povrchovému průzkumu, leteckému snímkování a následnému geofyzikálnímu průzkumu. Val prokazatelně tvořil nejen kámen z podloží, ale také jiné, přepálené materiály.
Na ploše jsou dva systémy opevnění. Na východním svahu jsou patrné terénní vlny po fortifikaci, která se pravděpodobně skládala z vnějšího příkopu a valu, za kterým byl vyhlouben vnitřní příkop a postaveno vnitřní opevnění. Tato linie přepažuje prostror v jeho nejužší části. Archeofyzikální měření, ověřující charakter opevnění vnitřní části hradiště, bylo realizováno v roce 1995 a opakováno v roce 2007. Podle posledních výzkumů bylo hradiště obehnáno jedním výrazným valem se dvěma vnějšími předpříkopy.
Opevnění je dnes patrné jen jako zvlněný terén, za nímž se skrývá plocha o rozloze zhruba tří hektarů. Za Píčových dob zde ještě bylo patrné zdivo. J. L. Píč však udává rozlohu vnitřní části za západním opevněním 62 měr, tedy téměř 12 hektarů a plochu předhradí, za kterou považujeme prostor mezi východním a západním opevněním, údajem 100 měr - tj. přes 19 hektarů.
Z plochy hradiště pocházejí nálezy z několika pravěkých období, není však zřejmé, jestli ve všech byla Přerovká hůra opevněna. Keramika kultury lužické, knovízské a slezské bývá spojována spíš s existencí neohrazeného osídlení. Opakované sběry historických materiálů provedli zejména Martin Gojda a Roman Křivánek.
V současnosti je hradiště na Přerovské hůře ohroženo plánem Mikroregionu Polabí na výstavbu velkokapacitního vodojemu. Střed stavby a vedení potrubí je situováno právě do prostoru hradiště.
Od podzimu 2007 probíhá na Ministerstvu kultury správní řízení, jehož možným cílem je vyhlášení kulturní památky Hradiště na Přerovské hůře. Iniciátorem návrhu byl Archeologický ústav Akademie věd České republiky[3].
Ochrana přírody a hradiště
Hůra byla v roce 2005 vyhlášena významným krajinným prvkem, aby byla chráněna teplomilná rostlinná společenstva a četní zástupci bezobratlé fauny. Od 13. listopadu 2007 je fázi vládního návrhu vyhlášení přírodní památky soustavy evropsky významných lokalit Natura 2000 na jižním svahu hůry (název Polabské hůry [4]).
Zdroje (k hradišti)
- Čtverák, V. a kol.: Encyklopedie hradišť v Čechách. 2003.
- Křivánek, R.: Příklady aplikace geofyziky při ověřování výsledků leteckého snímkování v Čechách. In: Archeologické rozhledy 48, s. 253-263.
- Přerovská kronika (Soupis památek historických a uměleckých městyse Přerov nad Labem od pravěku do počátku 19. století - o hůře se hovoří na stranách 6-12)
- další literatura (pochází z Encyklopedie hradišť v Čechách):
- Píč 1891, s. 366-367
- Šnajdr 1905
- Axamit 1917
- Kudrnáč 1963, s. 197
- Sláma 1986, s. 87
- Gojda 1996, s. 234-238
- Křivánek 1996, s. 259
- Křivánek 1999b, s. 220
- Zápotocký 2000, s. 197
Reference
- ? http://www.geology.cz/zpravy/obsah/2005/zpravy-o-vyzkumech-2005-str-0017-18.pdf Čáp, P-Vodrážka, R: Svrchnokřídové výchozy na Semické a Přerovské hůře u Lysé nad Labem
- ? http://www.prerovnl.cz/kronika/kronika.pdf Soupis památek historických a uměleckých městyse Přerov nad Labem od pravěku do počátku 19. století (o hůře se hovoří na stranách 6-12 - číslování PDF souboru)
- ? http://www.mkcr.cz/assets/uredni-deska/ve_ejn__vyhl__ka-vyr___2_.pdf Veřejná vyhláška Ministerstva kultury ČR o zahájení procesu vyhlášení kulturní památky.
- ? http://www.env.cz/www/dav.nsf/nar_seznam_07/karty/CZ0210713.html Návrh na vyhlášení přírodní památky Natura 2000 Polabské hůry.