Poezie
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 16. srpna 2008
- Zobrazeno: 3301×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Poezie
Poezie (z řeckého poiésis - tvorba) je básnictví. Poezie je vedle prózy a dramatu základním druhem literatury. Autor toho druhu umění je označován za básníka resp. básnířku.
Jedná se o jazykové dílo, které se od běžné mluvy odlišuje používáním uměleckých prostředků (rým, rytmus, metrum, obraznost nebo symbolika).
Ve starověku toto slovo znamenalo veškerou literární tvorbu, někdy v období klasicismu získal tento termín nový význam, který označoval dobré dílo - bez ohledu na to, zda bylo psáno veršem, či nikoli. Teprve později získal tento termín dnešní význam.
Dnes nepovažujeme za poezii všechna díla, která splňují popsané znaky (např. rituální texty, středověké vědecké texty, některá staroasijská díla, reklamní slogany atp.). Zrovna tak ale existují díla, která nesplňují některé, nebo dokonce i žádné tyto znaky, přesto jsou označována jako poezie - jedná se především o báseň v próze.
Přívlastek „poetický“ není jen synonymum pro básnický, ale označuje rovněž povznášející náladu, synonymum pro romantický atd.
Obsah |
Vývoj
Do středověku neexistovalo prakticky dílo psané jinou než veršovanou formou, teprve s rozvojem vzdělanosti se začal rozvoj prózy, který vedl k oslabení poezie. Přesto až do 18. století byla poezie převažujícím žánrem a teprve ve století 19. století se poměr mezi poezií a prózou vyrovnal a ve 20. století získala próza převahu.
Za první poezii lze považovat staré sumerské básně. Za další významnou poetickou tvorbu lze považovat řeckou a později i latinskou literaturu. Kořeny a vývoj dnešní poezie lze hledat až ve středověké literatuře, kdy se rozvíjela především epika ve formě rytířských románů, kronik, tato témata po vynálezu knihtisku postupně začala přebírat próza a v dnešní době v poezii jednoznačně převažuje lyrika.
Dělení poezie
Za nejzákladnější poezie lze považovat dělení podle (ne)přítomnosti děje, ve smyslu stěžejního tématu procházejícího celým dílem:
- Epická poezie - má děj, např. rytířská poezie
- Lyrická poezie - nemá děj, snaží se vystihnout náladu, motivy, atp.
- Lyricko-epická poezie - děj je potlačen, přesto většinou patrný.
Další možná dělení vychází z národních literatur, tematických celků, atp., ale tato dělení jsou užívána velmi zřídka.