Počítačová 3D grafika
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 06. srpna 2008
- Zobrazeno: 4216×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Počítačová 3D grafika
Tento článek potřebuje důkladnou jazykovou korekturu. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Pravopisné rady, případně na diskusní stránce článku.
Počítačová trojrozměrná (3D) grafika se odlišuje od dvojrozměrné (2D) grafiky v tom, že trojrozměrné vyjádření geometrických dat je uloženo v počítači za účelem vykonání výpočtů a renderování 2D obrázků. Takové obrázky mohou být pozdější zobrazovány, nebo sledovány v reálném čase. Navzdory těmto rozdílům se 3D grafika opírá o hodně stejných algoritmů, jako 2D vektorová grafika v drátěném modelu a 2D rastrová grafika v konečném renderovaném zobrazení. U grafického softwaru je rozdíl mezi 2D a 3D občas zastřený. 2D aplikace mohou používat 3D techniky k vytvoření efektů jako například světla atd. a na druhé straně 3D může používat 2D renderovací techniky.
Počítačová 3D grafika je často označována jako 3D modely. Nehledě na grafické renderování, model je obsažený v grafickém souboru. Nicméně jsou zde 3 rozdíly. 3D model je matematicky vyjadřován jako nějaký trojrozměrný objekt (buď neživý nebo živý). Model není technicky grafický dokud není zobrazen. V důsledku 3D tisknutí není 3D model omezen virtuální prostor. Model může být virtuálně zobrazen jako dvourozměrný obrázek skrz proces zvaný 3D renderování, nebo použit v negrafických počítačových simulacích a výpočtech.
Obsah |
Přehled
Procesy k vytváření počítačové grafiky můžeme následně rozdělovat do tří kategorií: 3D modelování které popisuje tvary objektů, nákres a animace které popisují pohyb a umístění ve scéně a 3D renderování které produkuje finální obrázek nebo objekt.
Modelování
- Podrobnější informace naleznete v článku 3D modelování.
Modelování popisuje tvary objektů, dva nejčastější zdroje 3D modelů jsou, vytvoření na počítači nějakým umělcem, nebo inženýrem za pomocí nějakého modelovacího nástroje a potom naskenovány do počítače z reálného světa. Modely mohou být také vytvořeny procedurálně, nebo přes fyzické simulace.
Animace
- Podrobnější informace naleznete v článku Počítačová animace.
Než může být objekt vyrenderován, tak musí být umístěn někde ve scéně. Tímto se definují prostorové vztahy mezi objektem a scénou obsahující umístění a velikost. Animace se odkazuje na dočasnou vlastnost téhož objektu, t.j., jaké pohyby a deformace má objekt v čase. Mezi populární metody patří: keyframing, inverse kinematics a motion capture, přesto je hodně z těchto technik použito ve spojení s ostatními. Jako u modelování, je fyzická simulace je jinak specifický pohyb.
Renderování
- Podrobnější informace naleznete v článku Rendering.
Renderování převádí model na obrázek buď za pomoci simulací light transport k získání fotorealistických obrázků, nebo použitím nějakého druhu stylu jako non-photorealistic rendering. Dvě základní operace v renderování jsou doprava(transport) (jak moc světla se dostane z jednoho místa na jiné) a rozptyl(scattering) (jaký povrch ovlivňuje světla). Tyto kroky obvykle vykonává použitý počítačoví 3D grafický software, nebo 3D grafické rozhraní (3D Graphics API). Procesu provádění změn ve scéně do vyhovující formy pro rendering rovněž znamená 3D projekci, která nám dovoluje trojrozměrný obrázek vidět dvourozměrně.
Odlišnost od fotorealistické 2D grafiky
Ne všechna počítačová grafika která vypadá 3D je založena na drátěném modelu. 2D grafika s 3D fotorealistickými efekty je často dosažena i bez drátěného modelu a občas je ve finální podobě nerozpoznatelná. Některé grafické programy obsahují filtry, které mohou být použity na 2D vektorovou grafiku, nebo 2D rastrovou grafiku na průhlednou vrstvu.
Krátká historie
Udává se, že termín "počítačová grafika" poprvé použil William Fetter (computer graphics art director) v roce 1960 při práci v Boeingu. První zobrazení počítačové animace byla animace s názvem Budoucí svět (Futureworld) v roce 1976. Byla to animace lidské tváře a rukou – vytvořili ji Ed Catmull a Fred Parke z University of Utah.
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku 3D computer graphics na anglické Wikipedii.