Plísně
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 27. května 2008
- Zobrazeno: 3735×
Příbuzná témata
Plísně
Plísně (Zygomycetes)
Plísně se stejně jako kvasinky řadí mezi jednobuněčné organismy – houby. Mezi plísně zahrnujeme fykomycety (pravé plísně) s rody Absidia, Mucor (plíseň hlavičková) a Rhizopus, vřeckaté houby (s rody Bysochlamys a Neurospora) a Fungi imperfecti (houby nedokonalé) s rody Alternaria, Aspergillus, Botrytis, Cladosporium, Fusarium, Penicillium, Scopulariopsis, Sporotrichum, Stachobotrys a Trichothecium.
Plísně mohou být užitečné. Využíváme je ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je jistě využití druhu Penicillium notatum, který produkuje známá antibiotika (látky, které zabíjejí živé mikroorganismy, zejména bakterie). Léky, které se z tohoto druhu vyrábějí, jsou známy pod názvem penicilin. Za objev penicilinu dostal roku 1945 Nobelovu cenu Alexander Fleming a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey.
Plísně jsou velmi důležitými mikroorganismy s potravinářství, jsou důležité hlavně při výrobě mlékárenských výrobků. Plísňové sýry patří mezi nejpikantnější sýry, které jsou u nás i ve světě velice oblíbené. Jsou vhodnou potravinou, která rozšiřuje sortiment potravin a dělá naši stravu pestrou. Rozeznáváme sýry camembertského typu s plísní na povrchu, sýry roquefortského typu s plísní v těstě a sýry kombinované s plísní na povrchu a s plísní v těstě. Sýry camembertského typu se vyrábí z kravského mléka, ve Francii i ze směsi kravského a kozího mléka. K výrobě se používá kulturní plíseň Penicillium camemberti, která vytváří typický bílý porost na povrchu - např. Hermelín, Kamadet, Polenský sýr, Horec, Plesnivec, Encián. Sýry roquefortského typu se vyrábí rovněž především z kravského mléka. Ve Francii se používalo k výrobě sýrů i ovčí mléko. K výrobě se používá kulturní plíseň Penicillium roqueforti, která vytváří v těstě typický modrozelený porost. Ale i mezi plísněmi probíhá neustále tvrdý boj o životní prostor a tak se i na těchto sýrech můžeme vedle kulturních plísní setkat s divokými plísněmi, produkujícími mykotoxiny, které znehodnocují sýry a mohou způsobit závažné zdravotní potíže. Rizikovým produktem na těchto sýrech je například kyselina cyklopiazonová. Kyselina cyklopiazonová je mykotoxin střední toxicity, produkován řadou mikroskopických hub rodu Aspergillus a Penicillium. Významná je produkce u Penicillium camemberti.
Nyní se také zkoumá využití plísní při zvýšení výroby etanolu. Až nyní výzkumníci dokázali, že existuje proces, který může měnit kukuřičnou vlákninu – vedlejší produkt z výroby kukuřičného sirupu - na etanol. Od dalšího výzkumu se očekává především zvětšení množství získaného etanolu a možnost jeho výroby ve větší míře. Vědci se budou zabývat možností aplikovat proces i na další vedlejší produkty ze zpracování kukuřice včetně kukuřičných výpalků. Postup je založený na skutečnosti, že plíseň produkuje enzymy, které štěpí kukuřičnou vlákninu na jednoduché cukry, které jsou fermentovány na etanol.