Pavučinec plyšový
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 20. srpna 2008
- Zobrazeno: 4753×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Pavučinec plyšový
 Pavučinec plyšový |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Pavučinec plyšový
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Cortinarius orellanus Fries, 1838 |
Pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus) je jedna z nejzákeřnějších a nejnebezpečnějších hub. Ve starých houbařských atlasech se uvádí jako jedlý, ve skutečnosti je však smrtelně jedovatý.
Obsah |
Synonyma
- Cortinarius rutilans Quél. 1897 - pavučinec červenožlutý
- Dermocybe orellana (Fries 1838) Ricken 1915 - kožnatka plyšová
Vzhled
Oranžově hnědý až hnědý klobouk má průměr 3 až 8 cm, je sametově plstnatý nebo šupinkatý, zprvu kulovitý, později plochý s vyčnívajícím tupým hrbolem uprostřed, mnohdy nepravidelně zprohýbaný.
Lupeny mladých plodnic jsou šafránově žluté, vcelku řídké a ve stáří tmavnou do rezavě hnědooranžové barvy.
Třeň dorůstá délky 3 až 7, výjimečně až 10 cm a průměru od 1 do 2 cm. Je téměř válcovitý, dole se zužující, hladký, lesklý, plný, vláknitý a pevný, žlutavý, světle okrový až žlutohnědý dole srůstá s třeni dalších plodnic. Dužina je ve třeni žlutavá, v klobouku až rezavě načervenalá.
Výtrusy jsou elipsovité 8,5-12 × 5,5-7 µm, žluté. Výtrusný prach má rezavě hnědou barvu.
Výskyt
Roste v listnatých lesích, zejména pod duby, buky a habry, od července do října. V České republice se vyskytuje poměrně řídce, častější výskyt je v severnějších oblastech Evropy, např. v Polsku a v severním Německu.
Obsahové látky
komplex asi deseti sloučenin jedovatějších než toxiny muchomůrky zelené.
Otravy
Příčinou otrav je pyridinový alkaloid orellanin. Otrava je velice zákeřná, neboť se její příznaky objevují nejdříve za 2 dny (a nejpozději za tři týdny (!!)) po požití a mají charakter náhlého selhání ledvin. Pro dlouhou inkubační dobu mnohdy není onemocnění spojováno s konzumací hub. Otrava často končí smrtí nebo trvalým poškozením ledvin, které vyžaduje pravidelnou dialýzu nebo transplantaci. Podobně nebezpečný je severněji rostoucí pavučinec červený (Cortinarius rubellus).
V Česku se vzhledem ke vzácnosti výskytu této houby případy otrav prakticky nevyskytují. Někteří odborníci však tento závěr zpochybňují a tvrdí, že zdánlivá absence případů je způsobena tím, že se otrava těžko diagnostikuje a prokazuje (vlastně to nedělá žádná česká laboratoř) a že tedy otrávení jsou zařazena mezi úmrtí na nespecifikovaná selhání ledvin.
V Polsku, kde je výskyt pavučince plyšového podstatně častější a kde mají laboratoř specializovanou na diagnostikování těchto otrav, jsou registrovány desítky případů ročně. V literatuře je popsán případ masové otravy touto houbou v Polsku v roce 1952, která postihla 102 osob, z nichž 11 zemřelo.
Záměny
Je zde riziko záměny s jedlými zástupci rodu pavučinec.
Taxonomická poznámka
Někteří mykologové rozdělují velmi obsáhlý rod Cortinarius (pavučinec) na více menších rodů. V takovém případě je tato houba řazena do rodu Dermocybe (kožnatka, viz synonyma). Většina mykologů se však přiklání k názoru, že se jedná pouze o podrody.
| Smrtelně jedovaté houby ČR |
|---|
|
muchomůrka bílá | muchomůrka jízlivá | muchomůrka zelená | pavučinec plyšový | vláknice Patouillardova | závojenka jarní | závojenka olovová |
Literatura
- VESELÝ, Rudolf; KOTLABA, František; POUZAR, Zdeněk. Přehled československých hub. Praha: Academia, 1972. Str. 300.
- KUBIČKA, Jiří; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Jedovaté houby. Praha: Avicenum, 1980. Str. 120.
- SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6.
- SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004. Str. 124. - ISBN 80-7181-863-1
- SVRČEK, Mirko. Houby. Il. Bohumil Vančura. 4. české vyd. Praha: Aventinum, 2002. 279 s. - ISBN 80-7151-202-8
- SVRČEK, Mirko. Houby. Il. Bohumil Vančura. 2. vyd. Praha: Artia, 1988
- GARNWEIDNER, Edmund. Houby - kapesní atlas. Přel. z něm. Věra Strádalová. Praha: Slovart, 2003. Str. 122. - ISBN 80-7209-380-0