Pavel III.
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 11. srpna 2008
- Zobrazeno: 1367×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Pavel III.
| Pavel III. | |
|---|---|
 |
|
| Rodné jméno | Alessandro Farnese |
| Začátek pontifikátu | 13. října 1534 |
| Konec pontifikátu | 10. listopadu, 1549 |
| Předchůdce | Klement VII. |
| Nástupce | Julius III. |
| Datum narození | 29. února 1468 |
| Místo narození | Canino nebo Lazio Itálie |
| Datum úmrtí | 10. listopadu, 1549 |
| Místo úmrtí | Řím, Itálie |
Pavel III. (vlastním jménem Alessandro Farnese) (29. února 1468 Canino – 10. listopadu 1549 Řím) byl papež mezi lety 1534 a 1549.
Jako papež byl Pavel III. klasickým představitelem nepotismu, 18. prosince 1534 jmenoval dva ze svých synovců kardinály a své rodině Farnese různými způsoby vypomáhal. Svého vnuka Ottavia Farnese výhodně oženil s Markétou, nemanželskou dcerou císaře a španělského krále Karla V. Během svého pontifikátu se Pavel III. zasazoval o reformu církve, zcela nezbytnou tváří v tvář sílící protestantské reformaci. Kvůli tomuto úsilí ustanovil reformní komisi z řad kardinálů.
17. prosince 1537 uvalil církevní klatbu na anglického krále Jindřicha VIII. kvůli jeho nepovolenému sňatku a na celou Anglii uvalil interdikt. 27. září 1540 schválil Tovaryšstvo Ježíšovo (Societas Iesu) a jeho stanovy sepsané sv. Ignácem z Loyoly.
Roku 1545 zahájil Tridentský koncil, který odpověděl, přes obrovské časové období, v němž zasedal, na výzvu reformace. Kvůli napětí se španělským králem a německým císařem Karlem V. se koncil přesunul 11. března 1547 do Bologne, která nepatřila k území Svaté říše římské, takže císař nemohl bezprostředně do jednání koncilu zasahovat.
Jako suverén Papežského státu Pavel II. zachovával neutralitu. Přesto roku 1537 uzavřel spojeneckou smlouvu s Benátskou republikou proti Turkům.
21. července 1542 založil Pavel III. bulou Licet ab initio Congregatio Romanae et universalis Inquisitionis (tzv. posvátnou inkvizici). Roku 1548 uvedl také v život švýcarskou gardu, čímž obnovil osobní stráž papeže, která zanikla během Sacco di Roma a jako výsledek uzavření barcelonského míru. Započal také výstavbu renesanční podoby baziliky sv. Petra; jako stavitele povolal Michelangela Buonarroti.
Potomci Pavla III.
- Pier Luigi Farnese, vévoda z Parmy a Piacenzy, syn Pavla III.
- Ottavio Farnese, vévoda z Parmy a Piacenzy. Vnuk Pavla III. Oženil se s Markétou Parmskou, dcerou Karla V.
- Alessandro Farnese, vévoda z Parmy a Piacenzy. Pravnuk papeže Pavla III. a vnuk císaře Karla V. Oženil se s Marií Portugalskou. Byl místodržícím v Nizozemí, stejně jako předtím jeho matka Markéta Parmská.
Viz též
| Papež | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Klement VII. |
1534–1549 Pavel III. |
Nástupce: Julius III. |