Patristika
Kategorie: Filozofie (celkem: 142 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 29. července 2005
- Zobrazeno: 5521×
Příbuzná témata
Patristika
V období tomto (1. — 8. st. n. l.) formovala se ideologie křesťanská, jakož i základní dogmata křesťanská…
Gnostikové (gnose = řec. poznání) — snaha propojit křesťanství s mimokřesťanskými prvky; nejrozmanitější a nejvíce mystický jev duchovních dějin, vycházeli z Judaismu a Orientu, objevují se prvky islámu, převažuje mystično
Apologeté — obhájci „pravé“ křesťanské víry
Katechetistická škola — nauka o vyučování náboženství; učitelé Klímens, Origénes
Origenes — zdůrazňoval nemateriálnost, neutrálnost Boha, jeho netělesnost, Bůh je podle něj dokonalý, z jeho nemateriálnosti plyne jeho nepoznatelnost (!!!)
Tertullianus — průkopník jednoty církve; „iracionalita“ — specifika křesťanství („Věřím, protože je to nesmyslné“)
Manicheismus — odmítání židovství, spojování perských a indických prvků
Alexandrijská škola — sbližuje křesťanství s helénistickou filosofií
1. období patristiky (1. — 2. st.)
Tertulián (160 — 230) — Materialista; rétorická obrana a propaganda křesťanství před Římany.
„Věřím, protože je to nesmyslné.“
Tertulián podřizuje filosofii víře.
Originés (184 — 254) — Sjednocoval křesťanství s Platonismem, Bůh je nemateriální
2. období patristiky
Formulují se základní dogmata, jako především trojjedinost Boží aj.
Svatý Augustin (Aurelia Augustinus, 354 — 430)
Nejvýznamnější patrista, dogmatik (4. — 5. st.), formuloval křesťanská dogmata Zabýval se pojmy jako duše, čas, stvoření, svoboda, zlo.
„Bůh má s každým člověkem svůj plán a dějiny jsou naplněním tohoto plánu.“
Augustin se narodil v roce 354 v Thagaste v Numidii (Alžírsko), žil hříšným životem v Kartágu. Ve 32 letech konvertoval (díky Cicerovému filosofickému spisu). 10 let pak patřil k manichejcům, studoval novoplatónské spisy, je také nejvýznamnějším dogmatikem.
„Stvořil jsi nás pro sebe a neklidné je naše srdce, dokud nespočine v Tobě.“ = Vyznání;
Napsal tři hlavní díla:
O trojici — vše co bylo stvořeno Bohem má triadickou strukturu. Bůh je nejvyšší Bytí, Pravda a Dobro (= příčina Bytí, důvod Poznání a pravidlo Žití).
O obci Boží — rozebírá zde filosofii dějin jako zápas dobra a zla
Theodiceia —
problematika boží spravedlnosti; řeší problémy zla na tomto světě
predestinace = boží předurčení (prvním hříchem Adama a Evy) — Člověk prvotním hříchem ztratil možnost volby, Kristovým vykoupením ji opět získal zpět
kreacionismus (teorie o stvoření): Bůh stvořil svět z ničeho. „Bůh nemá žádné potřeby, svět stvořil z pouhého chtění, zachtělo se mu stvořit svět.“