Palác Parlamentu
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 17. srpna 2008
- Zobrazeno: 1441×
Příbuzná témata
Palác Parlamentu
Palác Parlamentu (rumunsky Palatul Parlamentului, nazývaný též Ceauşeskovým palácem, Domem národů /rumunsky Casa Poporului/ nebo Palácem lidu) v Bukurešti je pravděpodobně druhá největší stavba na světě (po americkém Pentagonu), objemově třetí největší na světě po hale na Cape Canaveral na Floridě, kde se montují rakety, a pyramidě Quetzalcoatl v Mexiku. Dnes zde sídlí rumunský parlament.
Poloha
Leží v Bukurešti, hlavním městě Rumunska na pravém břehu řeky Ilfov a v čele třídy Unirii. Palác je obklopen upravovanými parky a domy v jeho okolí platí v Rumunsku za ty lepší. Silniční tahy u paláce patří mezi hlavní tahy v Bukurešti.
Historie
V roce 1977 postihlo Bukurešť silné zemětřesení, které poskytlo rumunskému komunistickému diktátorovi a prezidentovi Nicolae Ceauşeskovi záminku k úplné demolici čtvrti Dealul Spirii a následné stavbě paláce, který měl být sídlem prezidenta komunistického Rumunska a mnoha státních institucí. Základní kámen byl položen dne 25.6.1984, v době, kdy Rumunsko již tehdy dlouhodobě hospodářsky stagnovalo a megalomanský projekt žádal údajně až 70% národního produktu v letech stavby. Ta skončila prakticky s popravou Ceauşeska v toce 1989 po Temešvárské revoluci. Za celou dobu se na ní vystřídalo celkem 20 000 dělníků a 600 architektů (hlavním architektem byla Anca Petrescu). Dosud nebyly ukončeny práce (a zatím se to neplánuje) na třech podzemních patrech, nebyl ani přistěhován veškerý diktátorem požadovaný nábytek. Po revoluci chyběly v důsledku mimořádně nákladné stavby paláce potřebné finance na udržení stability měny při transformaci ekonomiky a země se mimo jiné kvůli tomu nyní hospodářsky vzpamatovává. Od roku 1997 je Palác lidu sídlem parlamentu a dalších institucí, ale přesto není nemalá část paláce využita. V dubnu 2008 se zde konal summit NATO.
Fakta o budově
Stavba neměla od začátku předem stanovený styl, v němž se měla stavět, najdeme zde prvky velké části stavebních slohů. Leží uprostřed parku o rozloze 300 000 čtverečních metrů (bez paláce). Je 270 metrů široká, 240 metrů dlouhá, 86 metrů vysoká a dalších 92 metrů výšky je ukryto v podzemí, vybaveném obrovským parkovištěm. Celkem má venku 21 křídel. V sobě ukrývá neuvěřitelných 12 nadzemních a 8 podzemních pater. Celková plocha všech podlah činí 330 000 čtverečních metrů (přízemnější odhady mluví o 265 až 300 tisících), což je nejvíce v Evropě. Ceauşescu, posedlý strachem z atentátu, nechal v paláci postavit i atomový kryt a několik tajných únikových tunelů, s nimiž se počítalo jako s nouzovými východy i při posledním summitu NATO. V celém objektu je přes 1000 místností (v absolutních číslech šest tisíc), některé nebyly dosud nikdy využity. Jde převážně o kanceláře, přijímací salony či sály pro konference všeho druhu. Výčet použitých prvků je omračující: celkem zde najdeme okolo tří milionů tun mramoru, 3 500 tun křišťálu na 480 lustrech a 1400 stropních světlech a mnoha zrcadlech, dalších 900 lustrů je jich skleněných. Dále je nutno se zmínit o 700 tunách bronzu, bezmála milionu krychlových metrů dřeva převážně v podlahách a čtvrt milionu čtverečních metrů koberců, následuje 5 500 tun betonu, 7 000 tun oceli, 20 000 tun písku, 1 000 tun čediče, 200 000 krychlových metrů skla a morbidních 3 500 čtverečních metrů kůží. Některé haly mohou být vysoké až dvacet metrů. Dále zde najdeme například dvoutunový závěs, který musel být utkán až na místě, některé závěsy jsou protkané zlatem a stříbrem. Téměř všechny tyto prvky jsou rumunského původu.