Oxid vápenatý
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 17. srpna 2008
- Zobrazeno: 8920×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Oxid vápenatý
| Oxid vápenatý | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Systematický název | Oxid vápenatý |
| Triviální název | pálené vápno |
| Anglický název | Calcium oxide |
| Německý název | Calciumoxid |
| Sumární vzorec | CaO |
| Vzhled | bílá pevná práškovitá látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1305-78-8 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 56,1 g/mol |
| Teplota tání | 2572 °C |
| Teplota varu | 2850 °C |
| Hustota | 3,350 g/cm? (teplota/skupenství) |
| Rozpustnost ve vodě | reaguje s vodou |
| Standardní slučovací entalpie ?fH | 635,09 kJ/mol (pevný) |
| Standardní molární entropie S | 39,79 J·mol-1·K-1 |
| R-věty | R34, R36, R41 |
| S-věty | S2, S8, S22, S24/25, S26, S27, S28, S36/37/39 |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Oxid vápenatý (CaO), známý též pod triviálními názvy pálené vápno nebo též nehašené vápno je široce rozšířená běžně používaná chemická sloučenina. Je to bílá žíravá a alkalická krystalická látka. Komerčně vyráběný oxid vápenatý také často obsahuje oxidu hořečnatého, oxidu křemičitého a malá množství oxidu hlinitého a oxidu železitého.
Oxid vápenatý je obvykle vyráběn tepelným rozkladem hornin jako je vápenec, který obsahuje uhličitan vápenatý (CaCO3 ve formě minerálů kalcitu a aragonitu. Rozklad je prováděn zahříváním jemně mleté horniny na teplotu přesahující 825 °C.[1] Tento proces je nazýván kalcinace nebo též pálení vápna. Uvolňuje se při něm oxid uhličitý (CO2) a uhličitan se přeměňuje na oxid vápenatý (CaO). Jako palivo se používá nejčastěji hnědé uhlí, koks, černé uhlí (respektive antracit - geologicky nejstarší forma černého uhlí) nebo zemní plyn. Dříve se jako palivo používalo též dřevo.
- CaCO3 -> CaO + CO2
Tento proces je reverzibilní a proto od okamžiku, kdy je vypálené vápno ochlazeno, začíná vstřebávat okolní oxid uhličitý ze vzduchu a po čase se opět změní na původní uhličitan. Pálení vápna patří mezi první chemické procesy objevené člověkem již v pravěku.
Použití
Jako hydratované nebo též triviálně hašené vápno ve formě hydroxidu vápenatého Ca(OH)2 (název tohoto minerálu je portlandit. Je využíván jako součást malty a sádry ke zvýšení tvrdosti materiálu. Příprava hašeného vápna je velmi jednoduchá, neboť oxid vápenatý je jeho zásaditý anhydrid a s vodou reaguje velmi živě. Historicky nejstarší využití vápna bylo ve stavebnictví – v omítkách je používali již starověcí Římané. Při nedostatku vápence kvůli tomu dokonce někdy byly rozbíjeny mramorové sochy
Oxid vápenatý je též používán při výrobě skla a díky své schopnosti reagovat s křemičitany je používán v moderních poustupech výroby ocelí a hořčíkových, hliníkových a jiných neželezných kovů. Napomáhá vyplavování nečistot do strusky.
Bývá také používán jako přísada pro úpravu vody. Snižuje její kyselost, změkčuje ji, funguje jako flokulant (sbaluje koloidní nečistoty) a napomáhá odstraňování fosfátů a jiných nečistot.
V papírnictví pomáhá rozpouštět lignin, působí jako koagulant a bělidlo.
V zemědělství a lesnictví snižuje kyselost půdy. Bývá též používán jako účinná složka při čistění a odsiřování plynných spodin.
Tradičně bývá používán při pohřbívání mrtvých těl do otevřených hrobů zvláště v období epidemíí například moru za účelem dezinfekce a zamezení zápachu rozkladu. Ve forenzních vědách je používán k detekci otisků prstů. Jako dehydratační činidlo se používá k čištění kyseliny citronové, glukosy, barviv a jako pohlcovač CO2. Často bývá používán v hrnčířství, malířství a potravinářství.
Energie uvolňená reakcí oxidu vápenatého s vodou bývá používaná jako zdroj tepla k ohřevu speciálních samoohřevných konzerv jídla.
Roční světová produkce oxidu vápenatého je asi 130 milionů tun. Největší producenti USA a Čína vyprodukují sami o sobě každý přibližně 20 milionů tun.[1]
Související odkazy
- Hydroxid vápenatý
- Uhličitan vápenatý
- Oxid hořečnatý
Reference
- ? Merck Index of chemicals and Drugs, 9th ed. monograph 1650
| Oxidy s prvkem v oxidačním čísle II. | ||
|---|---|---|
| Oxid hlinečnatý (AlO) • Oxid barnatý (BaO) • Oxid beryllnatý (BeO) • Oxid kademnatý (CdO)• Oxid vápenatý (CaO) • Oxid uhelnatý (CO) • Oxid kobaltnatý (CoO) • Oxid měďnatý (CuO) • Oxid železnatý (FeO) • Oxid olovnatý (PbO) • Oxid hořečnatý (MgO) • Oxid rtuťnatý (HgO) • Oxid nikelnatý (NiO) • Oxid dusnatý (NO) • Oxid palladnatý (PdO) • Oxid stříbrnatý (AgO) • Oxid strontnatý (SrO)• Oxid sírnatý (SO) • Oxid cínatý (SnO) • Oxid titanatý (TiO) • Oxid vanadnatý (VO)• Oxid zinečnatý (ZnO) | ||
 |
Související články obsahuje Portál Oxidy |
|