Muchomůrka císařská
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 11. srpna 2008
- Zobrazeno: 3107×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Muchomůrka císařská
 Muchomůrka císařská |
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Muchomůrka císařská
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Amanita caesarea *, * |
Muchomůrka císařská, resp. muchomůrka císařka (Amanita caesarea) je jedna z nejvíce ceněných jedlých hub, jako delikatesa se podávala na dvorech římských císařů a posléze papežů. V České republice se vyskytuje sporadicky a je chráněna.
Obsah |
Synonyma
- Agaricus caesareus Schaeff.
- Volvoamanita caesarea (Schaeff.) E. Horak, Beitr. Kryptfl. Schweiz 13: 618 (1968)
Taxonomie
Alternativní názvy
- lidové
- Morava: císařský hřib
- Slovensko: kráľka, kráľova huba, kráľovský žampion, králúvka
Poddruhy
Existuje bílá forma této houby, která je často klasifikována jako samostatný poddruh (A. caesarea f. alba.
V minulosti byla řazena do čeledi muchomůrkovitých - Amanitaceae. Na základě molekulárních výzkumů někteří současní taxonomové (viz např. Index Fungorum (2004)) řadí celý rod Amanita do čeledi Plutaceae Kotlaba & Pouzar, 1972 (štítkovkovité), kterou spojují s čeledí Amanitaceae R. Heim ex Pouzar, 1983 (muchomůrkovité).
Vzhled
Kloubouk je široký 8–16 cm, v mládí kulovitý, posléze mírně zašpičatělý, oranžovohnědý až zářivě oranžově červený, lysý nebo jen s několika většími útržky bílé plachetky na povrchu (není tedy obsypaný malými bílými útržky jako u muchomůrky červené či královské), na okraji zřetelně rýhovaný. Lupeny jsou zářivě (zlatově) žluté, vysoké 8–12 mm, husté, u třeně volné.
Třeň je válcovitý, vysoký 8–16 cm a tlustý 2–3 cm, zlatově žlutý až hnědooranžovělý, s mohutným prstenem stejné barvy. Vyrůstá z bílé, velké a miskovité pochvy. Dužnina je bílá, pod pokožkou klobouku zlatově žlutá, jemná. Má nenápadnou příjemnou vůni i chuť.
Výtrusný prach je bílý. Výtrusy jsou nejčastěji velké 9–12 × 6–7 ?m, široce elipsoidní až podlouhlé, hladké, bezbarvé (ovšem tvar a rozměry výtrusů jsou, zejména v jižních oblastech, značně variabilní a mohu z udaných mantinelů snadno vybočit).
Výskyt
Muchomůrka císařská se vyskytuje zejména v jižní Evropě, na severu její areál zasahuje do teplejších oblastí střední Evropy. V Českých zemích se vyskytuje zřídka, obvykla na jižní Moravě, velmi vzácně i v teplých oblastech Polabí a Povltaví. Častější je na Slovensku. V podmínkách ČR roste v teplých listnatých či výjimečně i smíšených lesích od konce července do září. Preferuje dubové porosty.
Nejčastější záměny
Ač je to opravdu velmi nepravděpodobné, u naprostých amatérů může dojít k záměně dospělých plodnic s plodnicemi jedovaté muchomůrky červené či muchomůrky královské (obě mají klobouk /červená červený a královská hnědý/ obsypaný malými bílými útržky plachetky). Skutečně vážné nebezpečí však spočívá pouze v záměně vajíček muchomůrky císařské s vajíčky smrtelně jedovaté muchomůrky zelené (spolehlivým rozpoznávacím znakem je, že vajíčka muchomůrky zelené jsou na řezu bílá, zatímco vajíčka muchomůrky císařské mají v místě založení klobouku výrazně žluté zabarvení).
 Vajíčka m. zelené a m. císařské |
 Řez vajíčky m. zelené a m. císařské |
Využití
Císařka je výborná jedlá houba; byla pochoutkou už na dvorech římských císařů a i dnes je vysoce ceněna houbaři v Itálii, Francii a v dalších zemích okolo Středozemního moře. V České republice je ovšem chráněná a nesmí se sbírat.
Literatura
- Miroslav Smotlacha, Marie a Josef Erhartovi: Kapesní atlas hub, OTTOVO nakladatelství 2002, ISBN 80-7181-675-2