Michail Alexandrovič Bakunin
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 1520×
Příbuzná témata
Michail Alexandrovič Bakunin
Michail Alexandrovič Bakunin (30. květen 1814 – 1. červenec 1876) byl ruský revolucionář, ideolog anarchismu a národníctva.
Vycházel z Fichteho a Hegelové filozofie, později - jako mladohegelovec - byl pod vlivem Feuerbachových ideí: Bakuninův antiteologizmus. Zúčastnil se revoluce 1848-49. Jako člen vedení I. dělnické internacionály vystupoval proti Karlu Marxovi z anarchistických pozicí. Později byl právě pro neshody s Marxem z internacionály vyloučený. Dějiny interpretoval jako pohyb lidstva z království živočišností do království svobody. Hlavním utlačitelem lidstva je podle něho stát, protože stát jako forma jakékoli centralizace je jenom novou obdobou otroctví.
Náboženství je kolektivní šílenost, zvrácený produkt vědomí utlačovaných mas a církev je druhem nebeské hospody, v které se lid usiluje zapomenout na svoje každodenní strasti. Přechod lidstva ke království svobody předpokládá vyhodit do vzduchu stát a vyloučit ze života lidu princip moci. Namísto státu má nastoupit svobodná federace zemědělských a průmyslnořemeslnických asociací. Lidové masy se podle Bakunina vyznačují socialistickými instinktmi a nevyčerpatelností živelné revolučnosti. Bakuninovy myšlenky se rozšířili v 70. letech 19. století v Rusku, Itálii, Španělsku a dalších hospodářsky málo rozvinutých krajinách.
V rámci svého kolektivistického anarchismu (anarcho-kolektivismu) požaduje společné vlastnictví výrobních prostředků a zabavení veškerého majetku církve a státu v prospěch federativního svazu dělnických sdružení. Výroba by se měla řídit tak, aby se sladil poptávka s nabídkou, státy by produkovali to, co vědí produkovat nejefektivněji, pro všeobecné blaho. Svoboda bez socialismu je výsadou a nespravedlností, socialismus bez svobody je otroctvím. Republikánský stát se všeobecným volebním právem může být i despotický, jestli bude dusit vůli a svobodný pohyb svých členů. Bakunin se hlásil k sociálně-demokratickému hnutí.
Programové cíle sociálně-demokratického hnutí
1/ zničení státu
2/ zničení buržoázní revoluce
3/ organizování utlačované dělnické rodiny
4/ vytvoření všelidského světa
Chtěl odstranit stát a právo právníků, které podle něho neustále neguje opravdové lidské právo. Existují dvě hlavní vrstvy, vykořisťovaní a vykořisťovatelé, mezi nimi je střední třída, která je vykořisťovaná i vykořisťuje. Antagonizmus mezi těmito vrstvami spočívá v nerovnoměrném rozdělení výrobních prostředků.
Podmínky revoluce
1/ čistá nenávist k podmínkám, v kterých se masy nacházejí
2/ přesvědčení, že změna je možnou alternativou
3/ jasná vize nové společnosti
Lidské bytosti jsou od přírody společenské, víceméně rovné a chtějí být svobodné. Stát považuje za násilnou, protispolečenskou instituci udržující nerovnost mezi po svobodě toužícími bytostmi. Proto je potřebné vykonat revoluci. Věděl, že revoluce musí být násilná. Zastupitelskou demokracii považuje jen za iluzi spravedlivého systému.