Mexiko
Kategorie: Zeměpis (celkem: 504 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 17. srpna 2005
- Zobrazeno: 4982×
Příbuzná témata
Mexiko
Mexiko
CHARAKTERISTIKA:
rozloha: 1 958 201 km2
počet obyvatel: 96 578 000
hustota zalidnění: 48 obyvatel na km2
hlavní město: Ciudad de México
politický systém: federální republika
měna: 1 mexické peso = 100 centavů
jazyky: španělština, nahuatl a další indiánské jazyky
náboženství: křesťané (římští katolíci 93%)
podnebí: tropické až mírné podle nadmořské výšky; průměrná teplota
v Ciudad de México od 12o C v lednu do 19o C v květnu; na pobřeží
od 17o C do 24o C a v pouštních oblastech od 5o C do 40o C
využití půdy: pastviny 38%, lesy 22%, orná půda 13%, pouště 21%, ostatní 6%
hlavní zemědělské produkty a těžené suroviny: kukuřice, pšenice, ječmen, rýže, bavlna,
cukr, káva, fazole, ovoce skot; rudy uranu, mědi, manganu, železa,
olova zinku, cínu, stříbra, zlata a rtuti, uhlí, ropa a zemní plyn,
bauxit, síra
hlavní hospodářská odvětví: těžba a rafinace ropy a zemního plynu,zemědělství,
hornictví, železářství a ocelářství, strojírenství, výroba hliníku,
dopravních prostředků, cementu a textilu, hrnčířství
vývoz: ropa a zemní plyn, ropné výrobky, kovy, síra, textil, bavlna, cukr,
chemické výrobky, stroje, spotřební elektronika
Hlavní město
Ciudad de México leží na náhorní plošině 2250 metrů nad mořem. Nablízku nejsou žádné řeky, je obklopené činnými sopkami a navíc leží v seismickém pásmu. V hlavním městě žije 20 milionů obyvatel, což je pětina všech obyvatel celého Mexika. Je to nejrychleji rostoucí město na světě.
Zeměpisná poloha hlavního města a velký počet obyvatel má své důsledky: např. velmi znečistěný vzduch vlivem milionů automobilů, zemětřesení (v roce 1985 byly zničeny celé čtvrti hlavního města), propadávání některých částí města v důsledku vysoušení a ztenčování vrstev jílu, nedostatek vody (Aztékové před staletími vybudovali složitý systém akvaduktů, které přiváděly čistou vodu z blízkých hor. Španělé tento systém změnili a pak se voda musela čerpat ze studní. Dnes se 18% vody přivádí z 125 km vzdálených míst i ještě z větší dálky.).
Město se rozkládá na ploše 1500 km2 .Stojí v něm poslední dva chrámy Montezumova aztéckého hlavního města Tenochtitlánu, palác španělského dobyvatele Cortése, olympijský stadion i největší světová aréna pro býčí zápasy, které pojme 60000 sedících diváků. Moderní architektura je zastoupena univerzitními budovami na jihu města.
Poloha
Mexiko leží v nejjižnější části severoamerického kontinentu. Je jižním sousedem Spojených států a jejich společnou hranicí tvoří na více než 1 200 km řeka Río Bravo del Norte (Rio Grande). Směrem k jihu se území stále více zužuje až k nízké a úzké Tehuantepecké šíji, která je geografickou hranicí Severní Ameriky a kde jsou Atlantský a Tichý oceán od sebe vzdáleny pouhých 216 km. Mexiko překračuje teoretické hranice kontinentu a pokračuje až k hranicím s Guatemalou a na vápencovou plošinu Yucatánského poloostrova, který zároveň odděluje Mexický záliv od Karibského moře.
Povrch
Mexiko prostupují dvě horská pásma: západní Sierra Madre Occidental a východní Sierra Madre Oriental. Souběžně se západním pohořím se od severu táhne úzký hornatý Kalifornský poloostrov. Nížiny při úpatí západního pobřeží jsou úrodné, dobře zavlažované a většinou obdělávané.
Nejjižnější výběžek západního horského hřbetu se nazývá Sierra Madre del Sur a na jihu klesá k Tehuantepecké šíji. Západní svahy pohoří porůstá v závislosti na nadmořské výšce tropický deštný prales nebo jehličnatý les. Pouště a polopouště na severu v deštném stínu sahají až k břehům Kalifornského zálivu.
Východní horské pásmo Sierra Madre Oriental spadá příkrými svahy do poměrně široké pobřežní nížiny lemující Mexický záliv.
Mezi oběma horskými pásy Sierra Madre je sevřena vysoká náhorní Mexická plošina. Na severu jsou na ní četné kotliny a mezihorská údolí. Téměř celý sever pokrývají pouště a polopouště porostlé kaktusy.
Centrální plošina má rozsáhlé lávové příkrovy a několik činných sopek. Jižně od hlavního města se zvedá sopka Popocatépetl, která se neozvala od roku 1928, a dále na východ nejvyšší hora Mexika Citlaltépetl (5 610 m). Mexická plošina je často ohrožována zemětřesením, ale přesto je hustě osídlena. Jsou na ní bohatá naleziště nerostných surovin včetně rud zlata, stříbra (jedny z největších zásob na světě) a olova.
Sopečná půda na plošině je velice úrodná a vhodná pro pěstování mnoha tropických a subtropických plodin, bohužel včetně opiátových rostlin.
Z historie
První známou civilizací na území Mexika byli Olmékové, kteří žili na východním pobřeží přibližně do roku 1 100 př. n. l. Potom přišli Mayové z Yucatánu. Založili velkou říši, jež byla na vrcholu své slávy kolem roku 300 n. l. a táhla se od náhorní plošiny na jih do Guatemaly, Hondurasu a Salvadoru. Proslulými mayskými městy byly Chichén Itzá a Palenque. Na počátku 13. století přišli ze severu Aztékové a ovládli větší část území. Jejich obdivuhodná města, pohádkové bohatství a kruté náboženské obřady naplňovaly hrůzou španělské dobyvatele, kteří přišli do země v 16. století. Mexiku se až po třech stoletích podařilo setřást španělskou nadvládu.
Dílo Aztéků a jejich jazyk nahuatl přežívá stejně jako památky a jazyky Mayů, Zapotéků a dalších kmenů, které žili v předkolumbovském Mexiku. Z těchto jazyků se vyvinulo 59 různých dialektů, jimiž mluví přes 5 milionů indiánských obyvatel země. Indiánů hovořících jinými jazyky je 26 milionů. Dalších 55 milionů obyvatel jsou mestici (míšenci Evropanů a Indiánů) a zbytek představují lidé evropského původu.
Obyvatelstvo
Mexiko lze charakterizovat jako „starou zemi mladých lidí“, protože 37% obyvatel je mladší 14 let. Po celé 20. století se v zemi udržuje vysoká porodnost a počet obyvatel roste o 2 % ročně. Hlavní příčinou tohoto růstu je rychlý hospodářský rozvoj a v druhé polovině století relativní mír.
Objev velkých ložisek ropy, rozvíjející se průmysl a nedostatek půdy vedly k velkému přesunu venkovanů do měst. V městských aglomeracích žije téměř 73% obyvatel. Většina Mexičanů vyměnila venkovskou chudobu za městskou, ale i přes nízké příjmy a špatné bydlení jsou na tom v mnoha směrech lépe. Ve většině domů je zavedena elektřina, děti chodí do školy, ve městech je lepší sociální a zdravotní péče.
Průmysl a zemědělství
Mexiko se stalo jedním z největších světových producentů ropy a jeho zásoby se řadí na druhé místo na světě po Saudské Arábii. Nejvýznamnější naleziště ropy leží na východním pobřeží u města Tampico a ve státě Tabasco v příbřežních vodách Mexického zálivu.
Ve velkém množství se v Mexiku těží síra, rudy mědi , olova, zinku a dalších kovů. I přes pokračující rozvoj průmyslu zůstává hlavním hospodářským odvětvím zemědělství, které zaměstnává třetinu obyvatel (průmysl čtvrtinu). V roce 1994 se Mexiko připojilo k Severoamerické dohodě o zóně volného obchodu (NAFTA), která umožňuje propojit kanadský a americký kapitál, technologii a odborné znalosti s mexickými přírodními zdroji a pracovní silou, a tak zajistit další rozvoj hospodářství.
Mexiko produkuje většinu potravin pro vlastní spotřebu a přebytky vyváží do Spojených států. Hlavními plodinami jsou kukuřice, čirok, pšenice, fazole a cukrová třtina. Na severozápadě se na vývoz pěstuje zelenina, ovoce, bavlník a kávovník.
Zemědělské zákony sice omezují soukromé vlastnictví půdy, ale mnoho velkých rančů zvaných haciendy bylo rozděleno pouze formálně, a to mezi majitelovy příbuzné a přátele. Dnes patří téměř čtvrtina národního bohatství 37 rodinám zvaným caciques, které jsou úzce propojeny s vládnoucí stranou.
Památky Mexika
První známá mexická kultura, nazývaná olmécká kultura, sídlila asi ve 12. až 3. století př. n. l. na jižním pobřeží Mexického zálivu. Je o ní známo, že už měla vlastní hieroglyfické písmo a její umělci vytvářeli z kamene sochařská díla a jemné figurky a šperky. Olmékové ovlivnili mayskou kulturu, nejvyspělejší americkou předkolumbovskou civilizaci. V Mexiku Mayové osídlili Yucatánský poloostrov a přilehlé oblasti. V džungli vybudovali četné městské státy s chrámy a pyramidami. Mayské výtvarné umění dosáhlo svého vrcholu v architektuře, sochařství a malířství. Mayské písmo bylo nejvyspělejší v celé předkolumbovské Americe a mayské náboženství uctívalo nebeská tělesa (Slunce, Měsíc), přírodní síly a některá zvířata.
Starou slávu Mexika připomínají zříceniny velkých měst, velkolepé pyramidy a další památky starých civilizací. V zemi je jich velké množství a nejpozoruhodnější jsou ohromné pyramidy ve městě Teotihuacán (50 km severovýchodně od hlavního města). Pyramida Slunce se zvedala do výše 65 m a sousední menší pyramida Měsíce byla vysoká 42 m.
Mayové byli důvtipní matematici a astronomové. Měli přesný kalendář, který byl vypočítán tři tisíce let zpátky a bral v úvahu přestupné roky. Mayské hieroglyfické písmo bylo rozluštěné pouze zčásti.
Stará mexická města kdysi zářila barvami – byly tam velké nástěnné malby, pestře zdobené sochy, opeřené čepice panovníků, kněží a válečníků. Některé barvy se ještě zachovaly na poškozených freskách, na hrnčířských výrobcích a na obrazech bohů. Jsou sice vybledlé, ale stále ještě dostatečně jasné, abychom pochopili, proč mají dnešní Mexičané tak v oblibě zářivé barvy .
popo | 29. listopadu 2005
