Kyselina azidovodíková
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 2748×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Kyselina azidovodíková
| Kyselina azidovodíková | |
|---|---|
  |
|
| Obecné | |
| Systematický název | Kyselina azidovodíková |
| Ostatní názvy | Azoimid Kyselina dusíkovodíková |
| Anglický název | Hydrazoic acid |
| Německý název | Stickstoffwasserstoffsäure |
| Sumární vzorec | HN3 |
| Vzhled | Bezbarvá kapalina |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7782-79-8 |
| SMILES | N=N=N |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 43,029 g/mol |
| Teplota tání | -80 °C |
| Teplota varu | 35,7 °C |
| Hustota | 1,126 g/cm? (20 °C) |
| Disociační konstanta pKa | 4,59 |
| Tlak páry | 523 hPa (20 °C) |
| Struktura | |
| Tvar molekuly | Lineární |
| Dipólový moment | 2,83 Cm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ?fH | 294 kJ/mol (plyn) |
| Entalpie varu ?Hv | 697 J/g |
| Standardní molární entropie S | 238,8 J K-1 mol-1 (plyn) |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ?fG | +328 kJ/mol (plyn) |
| Izobarické měrné teplo cp | 1,015 J K-1 g-1 |
| Bezpečnost | |
|
|
|
| R-věty | R1, R2 |
| S-věty | ? |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Kyselina azidovodíková neboli azoimid či kyselina dusíkovodíková je jednou ze tří základních sloučenin dusíku s vodíkem. Její vzorec je HN3. V její molekule jsou na sebe vázány tři atomy dusíku. Vazby v molekule nejsou rovnocenné. Kyselina azidovodíková je bezbarvá kapalina ostrého zápachu, její bod varu je 35,7 °C, její páry jsou explozivní. Je smrtelným (i když nekumulativním) jedem; ve vzduchu může být nebezpečný i při koncentracích pod 1 ppm. Ve vodných roztocích je stálá. Je to slabá kyselina (zhruba stejně silná jako kyselina octová). Tvoří jeden typ solí – azidy.
Příprava
Existují dva způsoby přípravy kyseliny azidovodíkové:
1. reakcí azidu sodného s kyselinou sírovou (tímto způsobem HN3 poprvé připravil v roce 1890 německý chemik Theodor Curtius):
- 2 NaN3 + H2SO4 -> 2 HN3 + Na2SO4
2. reakcí soli hydrazinia s kyselinou dusitou:
- N2H5+ + HNO2 -> HN3 + H+ + 2 H2O
Použití
Nejdůležitějším azidem je azid sodný NaN3, ze kterého se připravují ostatní azidy. Azid sodný je poměrně stálý, dá se bez rozkladu tavit. Azidy alkalických kovů a kovů alkalických zemin se chovají podobně, naproti tomu azidy těžkých kovů velmi snadno vybuchují (např. azid olovnatý Pb(N3)2, který se používá jako náplň do rozbušek).
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.