Kyselina asparagová

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

Příbuzná témata



Kyselina asparagová

Kyselina asparagová
Strukturní vzorec L-asparagové kyseliny
Obecné
Systematický název (2S)-2-aminobutandiová kyselina
(2S)-2-aminojantarová kyselina
Triviální název Kyselina asparagová
Funkční vzorec HOOC-CH2CHNH2-COOH
Sumární vzorec C4H7NO4
Vzhled Bílá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS 56-84-8
Vlastnosti
Molární hmotnost 133,10 g/mol
Teplota tání 270-271 °C
Hustota 1,660 g.cm-3 (25 °C)
Disociační konstanta pKa 1,95 ; 3,71 ; 9,66
Rozpustnost ve vodě 4 g/l (20 °C)
Izoelektrický bod 2,77
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Kyselina asparagová (zkratka Asp nebo D) je biogenní aminokyselina. Obsahuje karboxylovou skupinu, je tudíž kyselá, polární a hydrofilní. V organismu se vyskytuje ve formě své konjugované zásady, která se nazývá aspartát.

Kyselina asparagová je součástí bílkovin, během proteosyntézy je kódována triplety GAU a GAC. Kyselina asparagová, přesněji řečeno karboxylová skupina v jejím postranním řetězci, je katalytickou skupinou tzv. aspartátových proteáz.

Kromě své úlohy v metabolismu je také substátem pro mnoho biochemických pochodů - je intermediátem ureo-syntetického cyklu a jedním z hlavních substrátů pro syntézu purinových i pyrimidinových bazí. U rostlin a mikroorganismů je též prekursorem při syntéze esenciálních aminokyselin methioninu, threoninu, isoleucinu a lysinu.

Další významná role kyseliny asparagové je v tzv. malát-aspartátovém člunku, sledu chemických reakcí, při kterých se přenášejí redukční ekvivalenty přes membránu mitochondrií.

Malát-aspartátový člunek
Malát-aspartátový člunek

Aspartát je, společně s glutamátem, hlavní excitační neurotransmitér mozku a míchy. Z aspartátu též může být fixací dusíku syntetizována aminokyselina asparagin.

Biosyntéza a degradace

Kyselina asparagová je neesenciální aminokyselina, vzniká v jediném kroku transaminací oxalacetátu. Reakce je zvratná, oxalacetát může dále vstoupit do Krebsova cyklu, nebo může být použit při syntéze glukózy. Proto je aspartát považován za glukogenní aminokyselinu.



Související články

Literatura

  • MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 4. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2002. ix, 872 s. ISBN 80-7319-013-3.
  • MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 3. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2001. ix, 872 s. ISBN 80-7319-003-6.
  • MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 2. vyd. v ČR. Praha: H & H, 1996. ix, 872 s. ISBN 80-85787-38-5.


Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!