Království lombardsko-benátské
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 2002×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Království lombardsko-benátské
| Království lombardsko-benátské Lombardo-Venezianisches Königreich Regno Lombardo-Veneto
|
|||||||
geografie
|
|||||||
| hlavní město: |
Miláno
|
||||||
|
rozloha:
|
46 991 km? roku 1850
|
||||||
| obyvatelstvo | |||||||
|
národnostní složení:
|
|||||||
|
jazyky:
|
|||||||
| státní útvar | |||||||
|
monarchie
|
|||||||
|
mateřská země:
|
Rakouské císařství
|
||||||
|
vznik:
|
1815 (z rozhodnutí Vídeňského kongresu)
|
||||||
|
zánik:
|
1866 (připojení Benátska k Italskému království)
|
||||||
|
|||||||
Království lombardsko-benátské (italsky Regno Lombardo-Veneto, německy Lombardo-Venezianisches Königreich) bylo politickým celkem, který vznikl v severní Itálii po porážce Napoleona Bonaparta podle rozhodnutí Vídeňském kongresu z 9. června 1815. Království zaniklo roku 1866, když poslední zbytky jeho území anektovalo Italské království.
Obsah |
Historie
Vídeňský kongres spojil dohromady oblasti Lombardie, které byly pod nadvládou Habsburků již od 16. století, rakouští Habsburkové ji drželi v letech 1713 - 1796, a oblasti Benátska, které se dostalo pod rakouský vliv po roce 1797, jako samostatný územní celek v rámci Habsburské monarchie. Království se administrativně skládalo ze dvou nezávislých částí, které měli svojí místní vládu. Lombardská část se skládala z provincií Miláno, Como, Bergamo, Brescia, Pavia, Cremona, Mantova, Lodi-Cream, a Sondrio. Benátsko se skládalo z Benátek, Verony, Padovy, Vicenza, Trevisu, Roviga, Belluna, and Udiny.[1]
Prvním lombardsko-benátským králem byl císař František I., který vládl od roku 1815 dalších dvacet let až do své smrti. Od roku 1835 do roku 1848 Ferdinand I. Dobrotivý.
Po lidové rovoluci 22. března 1848 (tzv. Pět dnů milánských) Rakušané uprchli z Milána a to se následně stalo hlavním městem Lombardské prozatimní vlády (Governo Provvisorio della Lombardia). Následujícího dne proti rakouské nadvládě povstaly Benátky a vyhlásily Benátskou prozatímní vládu (Governo Provvisorio di Venezia). Poté co rakouská armáda ve dnech 24-25. července 1848 porazila sardinské oddíly u Custozy, 6. srpna vstoupila do Milána a 24. srpna 1849 do Benátek, kde následně obnovila rakouskou správu.
Rakouský císař František Josef I. poté vládl v Království lombardsko-benátském po zbytek jeho existence. Císařův mladší bratr Maxmilián, který se později stal mexickým císařem, byl v letech 1857 - 1859 místokrálem v Miláně. Roku 1859 byla Curyšským mírem po druhé italské válce za nezávislost Lombardie anektována rodícím se sjednoceným italským státem. Benátky byli k Italskému království připojeny po prusko-rakouské válce pražským mírem roku 1866.[1] Dějiny Království lombardsko-benátského tak skončily.
Odkazy
Související články
- Rakouské císařství
- Benátská republika
- Toskánské velkovévodství
- Milánské vévodství
- Sardinské království
- Parmské vévodství
- Modenské vévodství
Literatura
- R. John Rath: The Carbonari: Their Origins, Initiation Rites, and Aims, The American Historical Review, Vol. 69, No. 2 (Jan., 1964).
- Gonda Imre – Niederhauser Emil: A Habsburgok. Egy európai jelenség, Gondolat, Budapest, 1978, ISBN 9632807146
- A.J.P. Taylor: A Habsburg Monarchia (The Habsburg Monarchy) 1809-1918, Scolar, Budapest, 2003, ISBN 9639193879
Reference
- ? a b Rosita Rindler Schjerve (2003) "Diglossia and Power: Language Policies and Practice in the 19th Century Habsburg Empire", ISBN 311017653X, pp. 199-200
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Kingdom of Lombardy-Venetia na anglické Wikipedii.