Kašny v Olomouci
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 11. srpna 2008
- Zobrazeno: 3559×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Kašny v Olomouci
Obsah |
V Olomouci je asi 25 kašen, z toho 7 barokních.
Od r. 1995 je 6 barokních kašen představujících antickou mytologii - společně se sloupem Nejsvětější Trojice a morovým sloupem se sochou P. Marie na Dolním náměstí - podle nařízení vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. 8. 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky zařazeno mezi národní kulturní památky. [[1]] (Není tam zařazena Delfínova kašna znovuobjevená později.) Každá z barokních kašen má originální architektonické řešení vodní nádrže.
Další novodobé kašny: Arionova kašna a novodobá světelná fontána (bez vody).
V zimním období jsou kašny vypuštěny.
Kašny z konce 17. století
Neptunova kašna
- socha Neptuna drží trojzubec dolů, aby uklidňoval moře a chránil Olomouc.
- rok dokončení: 1683
- umístění: kašna stojí na Dolním náměstí. Dříve na místě stála kaple svaté Markéty.
- autoři: gdaňský sochař Michael Mandík vytvořil sochu a olomoucký kameník Václav Schüler vytvořil vodní nádrž a schodiště
Neptunova kašna na Dolním náměstí je první a nejstarší ze souboru šesti olomouckých barokních kašen. Původně šlo o účelová zařízení – nádrže na vodu. Všech šest postupně zhotovovaných kašen bylo s mimořádnou citlivostí rozmístěno v nejfrekventovanějších komunikačních bodech na území historického jádra města. Jednotou doby vzniku i množstvím patří olomoucké kašny k evropským unikátům. Na vytvoření Neptunovy kašny spolupracovali Michael Mandík a Václav Schüller. Sochař Michael Mandík, rodák z Gdaňska, je autorem Neptunova sousoší, olomoucký kameník Václav Schüler zhotovil nádrž kašny. Michael Mandík přišel na Moravu koncem šedesátých let 17. století a zprvu pracoval ve službách olomouckého biskupa Karla II. z Liechtensteina – Castelcornu především na letním biskupském sídle v Kroměříži. Jeho práce však celkově patřily spíš k těm velmi průměrným. Přesto po příchodu do Olomouce ve městě získal kromě Neptunovy kašny, zhotovené roku 1683, ještě další zakázky, například pro farní kostel sv. Mořice či klášter Hradisko, včetně další kašny Herkulovy. V případě Neptunovy kašny vytvořil Michael Mandík sousoší s centrální figurou Neptuna – antického boha pramenícího vodstva. Robustní postava Neptuna s trojzubcem je umístěna na skalisku se čtveřicí mořských koní, sloužících také jako chrliče vody. Pod Neptunovou postavou zanechal na skalisku sochař svou signaturu „MAN/DIK/FE“. Nádrž má půdorys kruhu prolomeného na čtyřech místech do tvaru rovnoramenného kříže.
Herkulova kašna
- popis: Herkules bojuje s lernskou hydrou. Má v pravé ruce kyj (původně měl meč) a v levé ruce má štít s orlicí jako symbolem města Olomouce.
- rok stavby: 1687-1688
- umístění: původně byla na místě dnešního sloupu Největější Trojice, od roku 1716 je na Horním náměstí před orlojem
- autoři: (stejní autoři jako u Neptunovy kašny) gdaňský sochař Michael Mandík a olomoucký kameník Václav Schüler
Druhá nejstarší olomoucká kašna – kašna Herkulova na Horním náměstí – byla podobně jako její předchůdkyně (Neptunova kašna na Dolním náměstí) vytvořena autorskou dvojicí gdaňský sochař Michael Mandík a olomoucký kameník Václav Schüler. Ústřední mytologická postava bájného antického hrdiny byla zhotovena čtyři léta po kašně nejstarší – v roce 1687. Celá kašna pak byla dobudována na jaře roku následujícího. V pramenech se podobně jako u Neptunovy kašny dochovala objednávka olomoucké městské rady. Díky archivním dokumentům je tedy známo, že v případě druhé kašny byla objednávka velmi konkrétní – obsahovala přesné požadavky na podobu sousoší. Kašna byla původně umístěna na místě čestného sloupu Nejsvětější Trojice, jehož stavbě roku 1716 ustoupila a byla přenesena na místo dnešní před severní průčelí radnice. Kameník Václav Schüler použil pro nádrž kašny obdobné půdorysné schéma jako u kašny první – základní čtverec má prolomeny strany půloválem. Socha Herkula v nadživotní velikosti s kyjem v pravé ruce je umístěna na kamenných pilířích uprostřed nádrže. V levé ruce drží hrdina šachovanou orlici – symbol města, kterou chrání před sedmihlavou hydrou. Na těle hydry zanechal autor sousoší svou signaturu „Mandik“.
Kašny ze začátku 18. století
Jupiterova kašna
- popis: římský bůh Jupiter metá blesky, u nohou má orlici. Socha stojí na ozdobném podstavci a v rozích jsou hlavy lvů, které tryskají vodu. Voda tryská také z květů na stěnách podstavce.
- rok dokončení: 1707
- umístění: na Dolním náměstí
- autor původní sochy sv. Floriána: Václav Render (socha je dnes přemístěna na nádvoří ve Skrbeni)
- r. 1735 přestavěna - autor: tyrolský sochař Filip Sattler
kašna Tritónů
- popis: uměleckými odborníky nejvíce ceněná olomoucká kašna. Vzájemně oddělené mušle nesou 2 vodní muži a 2 delfíni. Nahoře je chlapec a 2 okřídlení vodní psi. Kašna je podobná Berniniho kašně Tritónů (italsky: Fontana del Tritone) v Římě.
- rok dokončení: 1709
- umístění: od r. 1890 dodnes stojí na Náměstí republiky. Dříve byla na křižovatce ulic Ztracená, Ostružnická, Denisova a Pekařská.
- autor: olomoucký měšťan a kameník Václav Render, sousoší je od neznámého sochaře
Caesarova kašna
- popis: největší olomoucká kašna. Jezdecká socha římského císaře Gaia Julia Caesara, dva muži se štíty a pes. Jezdecká socha je zhotovena podle Berniniho sochy Konstantina Velikého ve Scala Regia [[2]] ve Vatikáně.
- rok dokončení: 1725
- umístění: na Horním náměstí
- autor kašny: Václav Render
- autor sochy: Jan Jiří Schauberger [[3]]
Delfínova kašna
- Je nazývaná také jako „Malá kašna“ a dříve byla nazývaná také jako „Kašna dítěte s delfínem“.
- popis: třímetrová pískovcová kašna. Původně ji zdobila socha dítěte s delfínem (odtud název kašny), který chrlil vodu z tlamy. Socha se nedochovala. Dnes je nahrazena reliéfem se lví hlavou (ze lví hlavy tryská voda).
- rok dokončení: 1725. Socha dítěte s delfínem zhotovena v letech 1724-1725.
- umístění:
- původní úmístění: na Slovanské ulici (dříve Bernadinská ulice) před městskou bránou. Byla zásobována z přebytků vody z Merkurovy kašny.
- 1883 - kvůli zprůjezdňování ulice (a rušení městské brány) byla kašna přesunuta před dominikánský klášter (kostelem) v Sokolské ulici (dnešní umístění) a byla zásobována z blízké studny
- 1909 - ze Sokolské ulice přemístěna z neznámých důvodů na nádvoří školy Na hradě 5.
- 2005 - znovuobjevení kašny na dvoře ZŠ Na hradě, zrekonstruována (1,85 miliónu Kč) a umístěna na dnešní místo opět před kostel Neposkvrněného početí Panny Marie u dominikánského kláštera. Od 7. listopadu 2005 již funkční.
- autor: sochař Filip Sattler
- kašna je nápajena z nedaleké gotické studny a je nasvícena po celý rok
Merkurova kašna
- popis: pískovcová socha. Římský bůh Merkur (Hermés podle řecké mytologie) drží v ruce kaduceus (hůl se dvěma hady). Na hlavě má okřídlenou helmu. Na nohou má okřídlené sandály, které mu rozvazuje andílek.
- rok dokončení: 1727
- umístění: mezi obchodním domem Prior a hotelem Národní dům (ulice 8. května a 28.října)
- autoři: Filip Sattler a Václav Render ve spolupráci se zednickým mistrem Johannem Jacobem Kniebandelem
Saturnova kašna
- původní kašna byla zdobena sochou svatého Floriána
- kolem roku 1740 byla původní socha nahrazena sochou římského boha času - Saturna s kosou v levé ruce doplněném starozákonními postavami Samsonem a Gideonem
- roku 1784 císař Josef II. rozpustil klášter a socha byla zničena. Dodnes je kašna bez sochy.
- umístění: na nádvoří Kláštera Hradisko.
- autor: Josef Anton Winterhalder
Kašny ze 20. století
Kašna Hygie
- motiv: podle nejpůvodnější sochy chlapce s delfínem zničené u jedné z městských bran
- umístění: západní zeď radnice
- popis: dnes socha Hygie, (původní kašna dokončená roku 1898 zobrazovala chlapce s delfínem a existovala do května 1945)
- úplné obnovení po roce 1945
- autoři: Camillo Sitte (návrh) a Karel Lenhart (socha)
Theimerova kašna
Nachází se na Kollárově náměstí. Postavit ji nechalo v letech 1968-1969 Generální ředitelství Sigma před svým tehdejším sídlem. Za spolupráce architekta Tomáše Černouška ji podle návrhu sochaře Ivana Theimera vytvořil sochař Josef Stárek. V letech 1996-1997 proběhla její rekonstrukce.
Kašna Haná
Nachází se na Tererově náměstí z 60. let 20. století se sochou Hané od sochaře Václava Frýdeckého. V roce 1996 prošla rekonstrukcí.
Další kašny
- Kašna před dětskou klinikou Fakultní nemocnice se sochou Matky s dítětem
- Kašna s Tučňákem za Restauračním pavilónem ve Smetanových sadech (dnes nefunkční a poškozená)
- Keramická kašna v pasáži Edelmannova paláce pochází nejspíše z 80. let 20. století, zprovozněna teprve v roce 1996
- Hrající fontána postavená v roce 2000 v rámci rekonstrukce přednádražního prostoru
Kašny z 21. století
Ariónova kašna
- Měla být poslední barokní kašnou vybudovanou po třicetileté válce. Pokusy o vybudování takové kašny se objevily opět v 19. století. Až v roce 1995 byla zahrnuta do programu rekonstrukce náměstí. Opoždění způsobily r. 1997 povodně.
- popis: želva s plastikou na hřbetě, plastika básníka Arióna a bájného delfína, samostatně stojící želva.
- rok dokončení: září 2002
- umístění: na Horním náměstí
- autor: olomoucký rodák, architekt a sochař Ivan Theimer
- dodavatel stavby: firma Horstav Olomouc
- výroba jednotlivých skulptur: italské Studio di Archittetura v Lucce a Pietrasante
- r. 2005 získala Ariónova kašna ocenění v I. ročníku soutěže o „Vodohospodářskou stavbu roku“
- r. 2005 bylo oficiálně povoleno (hygienickými institucemi) koupání v této kašně (v létě slouží jako brouzdaliště pro děti). Olomouc je tak jediné město v České republice s oficiálním koupalištěm přímo na náměstí.
Světelná fontána
- popis: moderní světelná fontána ze sloupů různých barev
- rok dokončení: slavnostní zprovoznění 16. listopadu 2005
- umístění: uprostřed kruhového objezdu v přednádražním prostoru.
Pramen živé vody sv. Jana Sarkandra
- popis: bronzová fontána je vysoká 6,2 m. Voda je přiváděna ze studny ze sklepení Sarkandrovy kaple.
- rok ukončení: instalováno v dubnu 2007; 6. května 2007 byla fontána slavnostně odhalena a posvěcena.
- umístění: před Sarkandrovou kaplí
- autor: akademický sochař Otmar Oliva
Doporučená literatura
- Schindler A. (2003) Tajemná Olomouc III. aneb Olomouc jak ji neznáte. - Votobia, s. r. o., Olomouc, 128 pp. - Arionova kašna, strany 63-72.
- (2007) Fontána sv. Jana Sarkandra v Olomouci. - Statutární město Olomouc, 16 pp., ISBN 978-80-86528
Reference
- (2005) Radniční listy. Informační zpravodaj města Olomouce.
- informační destička zasazená do zdi kláštera u Delfínovy kašny. citováno 9. září 2007
