Karel Schwarzenberg
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 4399×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Karel Schwarzenberg
| Karel Schwarzenberg | |
 |
|
|
|
|
| Úřadující | |
| Přijal funkci: 9.ledna 2007 |
|
| Předchůdce | Alexandr Vondra |
|---|---|
|
|
|
| Úřadující | |
| Přijal funkci: 2004 |
|
| Předchůdce | Jan Ruml |
|
|
|
| Narození | 10. prosince 1937 Praha, Československo |
| Politická strana | Nestraník, za Stranu zelených, dříve ODA |
| Děti | Jan Nepomuk Schwarzenberg Anna Karolína Morgan Karel Filip Schwarzenberg |
Karel Schwarzenberg (* 10. prosince 1937, Praha) – v němčině používá jméno Karl Fürst zu Schwarzenberg, nebo Karl von Schwarzenberg, plným jménem Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena von Schwarzenberg – je potomkem šlechtického rodu Schwarzenbergů, bývalým vedoucím kanceláře prezidenta Václava Havla a v současnosti senátorem a ministrem zahraničních věcí nominovaným za Stranu zelených.
Obsah |
Biografie
Rodina
Je nejstarším synem Karla, 6. knížete Schwarzenberga (1911–1986) a jeho manželky Antonie, princezny z Fürstenbergu. Jeho bývalá manželka Tereza (potomek hraběcího rodu von Hardegg, s níž se oženil v roce 1967 a rozvedl se v roce 1988) porodila v době manželství tři děti: Jana Nepomuka (* 1967), Annu Karolínu (* 1968, provd. „Morgan“) a Karla Filipa (* 1979, adopt. „Prinzhorn“).
Žije střídavě ve Švýcarsku, na rodovém zámku Schwarzenberg v bavorském Scheinfeldu, ve Dřevíči u Berouna, na Orlíku, v Praze, nebo ve vídeňském paláci Schwarzenberg. Často jako své povolání uvádí lesník a/nebo hostinský. Také se označuje za Středoevropana se švýcarským pasem (Schwarzenbergové mají od středověku curyšské občanství, Karel má i české).
Pochází z mladší, tzv. orlické větve rodu, založené Karlem (1771 — 1820) mladším synem Jana Nepomuka 5. knížete Schwarzenberga a slavným vojevůdcem napoleonských válek. V roce 1962 byl adoptován členem starší, hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů, Jindřichem. V roce 1957 maturoval ve Vídni a začal studovat práva ve Vídni a Štýrském Hradci a lesnictví v Mnichově, studia ale neukončil, když se musel věnovat správě majetku poté, co jeho adoptivní otec předčasně zemřel v roce 1965.
Roku 1979 Karel získal dědictví po adoptivním strýci Josefovi, stal se hlavním představitelem rodu, a tak v sobě spojil obě jeho větve i jejich majetek. Jeho adoptivní sestra Alžběta Pezoldová, dcera výše zmíněného Jindřicha Schwarzenberga, však toto dědictví napadla a snaží se o navrácení majetku hlubocko-krumlovské větve do svých rukou. Jako i o navrácení majetku Adolfa Schwarzenberga, jehož je vnučkou[1].
Politika
Karel Schwarzenberg od mládí podporoval snahy o návrat demokracie do Československa. Po roce 1968, po potlačení „Pražského jara“ podporoval československý disent. Tak například na rodinném zámku v bavorském Scheinfeldu založil Československé dokumentační centrum.
Od těch dob trvá také jeho přátelství s pozdějším prezidentem Václavem Havlem, od července 1990 do roku 1992 byl kancléřem jeho prezidentské kanceláře.
V roce 1984 byl zvolen předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva, kterým byl do roku 1990. V roce 1989 byl společně s Lechem Wałęsou vyznamenán Cenou lidských práv Rady Evropy.
Stal se také členem představenstva Fóra 2000 [1], založeného v roce 1996 Václavem Havlem, japonským filantropem Yohei Sasakawou a nositelem Nobelovy ceny Eliem Wieselem.
V listopadu 2004 byl ve svém volebním okrsku Praze 6 zvolen senátorem (na období 6 let, nominován US-DEU). Až do jejího zániku byl členem ODA, v současné době je politicky nezávislý. V domácích kauzách se straní veřejných konfliktů, tak např. na podzim 2005 odešel ze Senátu před hlasováním o návrhu novely § 260 trestního zákona o zákazu propagace hnutí, která směřují k potlačování lidských práv a svobod.
Je členem poroty nadace Adalbert-Stiftung-Krefeld [2], která udílí mezinárodní cenu Adalbert-Preis.
V evropských kruzích, kde často i přednáší, hájí zájmy nových zemí Evropy, a také především Česka.
Dlouhou dobu zcela ovládal společnost R-Presse, s níž vydával a financoval týdeník Respekt, v roce 2006 však do dlouhodobě ztrátové společnosti vstoupil Zdeněk Bakala, který se stal v roce 2007 po navýšení základního jmění firmy majoritním vlastníkem (55,5 %), Schwarzenberg si podržel pouze menšinový podíl (44,5 %).
Dne 21. prosince 2006 byla publikována informace o tom, že by se Karel Schwarzenberg měl stát českým ministrem zahraničních věcí nominovaným Stranou zelených. Podle prezidenta Klause je otázkou, zda z důvodů velmi křehkých vztahů s Rakouskem je Karel Schwarzenberg ideální osoba na tento post.[2]
Dne 9. ledna 2007 byl Karel Schwarzenberg jmenován ministrem zahraničních věcí ČR. Dne 8. července 2008 podepsal s americkým ministryní zahraničních věcí Condoleezzou Riceovou smlouvu o umístění radarové základny USA na území Vojenského újezdu Brdy.
Značnou pozornost vyvolalo jeho rozhodnutí opustit vládu v případě, že v ní bude nadále působit vicepremiér Jiří Čunek, aniž by vysvětlil původ svého majetku v souvislosti s obviněním z korupce, které vyšetřovala policie. Proto si u americké detektivní agentury Kroll objednal audit finančního hospodaření rodiny Jiřího Čunka, jehož výsledky zveřejnil v červenci 2008. [3]
Restituce
Karel Schwarzenberg po přesídlení do České republiky bez větších problémů restituoval majetek orlické větve Schwarzenbergů, do níž patřil po svých rodičích. V pozdější fázi restitucí jeden ze Schwarzenbergových oponentů, bývalý komunistický generální prokurátor Jaroslav Krupauer, který odmítal vydat hájenku ve Smetanově Lhotě, soudně zpochybnil jeho dědická práva vůči majetku biologických rodičům s poukazem na to, že byl v Rakousku adoptován svým strýcem do hlubocké větve, jež by k restituci oprávněna nebyla. Do kolize se tak dostalo české právo, podle kterého dědická práva po biologických rodičích adopcí zanikají, a rakouské právo, podle kterého nezanikají. Celá věc byla navíc komplikována tím, že Schwarzenberg byl adoptován jako dospělý, což české zákony neumožňují. Soud po vyslechnutí znalců mezinárodního práva stanovil, že směrodatné je v tomto případě rakouské právo, resp. že podle českého práva k žádné adopci nedošlo a že tedy Schwarzenbergova dědická práva nezanikla.
Dílo
- Karel Jan Schwarzenberg, Karel Hvížďala: Knížecí život – Rozhovor s Karlem Hvížďalou, Mladá fronta, 1997 / Paseka, 2002, ISBN 80-204-0673-5 / ISBN 80-7185-485-9
Odkazy
Reference
- ? restitution.cz – Zamítnutá restituce: Případ Adolfa Schwarzenberga – stránky Pezoldových
- ? Tisková zpráva Tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky, Rozhovor s Václavem Klausem na iDnes
- ? http://www.karelschwarzenberg.cz/zprava-spolecnosti-kroll-k-setreni-majetku-j-cunka.html Zpráva společnosti Kroll k šetření majetku J. Čunka
Bibliografie
- Barbara Tóth: Karl von Schwarzenberg. Die Biographie. (Karel Schwarzenberg. Biografie.), Carl Ueberreuter, Vídeň 2005 ISBN 3-8000-7119-3, německy