Jan Werich
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 23. září 2006
- Zobrazeno: 2988×
Příbuzná témata
Jan Werich
Herec, dramatik, autor písňových textů, prozaik a překladatel.
V l. 1916-1924 studoval na pražském gymnáziu v Křemencově ulici a gymnáziu na Smíchově. Od r. 1924 studoval na právnické
fakultě KU. Od premiéry Vest Pocket Revue (divadlo Dada 19. dubna 1927), kterou napsal s J. Voskovcem, se věnoval divadelní
práci. Hry obou autorů se staly nejprve součástí repertoáru avantgardní scény Osvobozené divadlo, které vzniklo r. 1926 a
působilo v Umělecké besedě, od r. 1928 v Adrii na Václavském náměstí. Od revue Premiéra Skafandr (1928) skládal pro všechny
hry Voskovce a W. hudbu Jaroslav Ježek (1906-1942). Od října 1929 se Voskovec a W. osamostatnili v divadle U Nováků ve Vodičkově
ulici, kde zůstali do r. 1935 (podrželi si název Osvobozené divadlo). V témže roce začali hrát v menším sále Rokoko v paláci
Lucerna a přezvali svou scénu na Spoutané divadlo. Na jaře 1936 se znovu vrátili do sálu U Nováků se starým označením Osvobozené
divadlo. Po mnichovském diktátu bylo divadlo úředně zavřeno (9. listopadu 1938). V lednu 1939 přijeli Voskovec, Ježek a W.
do New Yorku. Voskovec a W. hráli nejprve pro české krajany ukázky ze svých her. První představení bylo 9. března v New Yorku,další v Baltimore, Clevelandu, Chicagu aj. V Clevelandu hráli anglicky Těžkou Barboru (1940) a Osel a stín (1940). Nahrávali desky pro české vysílání BBC v Londýně. R. 1941 měli samostatné vystoupení v Hollywoodu. Od r. 1942 se autorsky i jako herci podíleli na českém vysílání Úřadu válečných informací v New Yorku (Hlas Ameriky). V lednu 1945 začali hrát na Broadwayi v Shakespearově Bouři. V říjnu 1945 se W. vrátil do Prahy. Nejprve hrál v Realistickém divadle (r. 1946), v l. 1947-1948 spoluřídil Divadlo W a V (Pěst na oko). S Voskovcem upravil muzikál Burtona Lanea (libreto E. Y. Harburg a F. Saidy) Finnian’s Rainbow (Divotvorný hrnec); bylo to první uvedení amerického muzikálu v Evropě (březen 1948). V l. 1948-1950 hrál v Divadle Umění lidu v Praze-Karlíně, v l. 1950-1951 umělecký šéf Divadla státního filmu v Karlíně, v l. 1951-1952 ředitel Divadla hlavního města Prahy v Karlíně, v l. 1948-1955 vedoucí tvůrčího kolektivu Filmového studia Barrandov, v l. 1955-1957 ředitel Divadla satiry, v l. 1957-1961 hrál v Divadle ABC (W. partnerem v hrách Osvoboze ného divadla se místo Voskovce stal Miroslav Horníček), v l. 1962-1963 hrál v Městských divadlech pražských, v letech 1963-1968 v Hudebním divadle v Karlíně a Nuslích. R. 1968 odešel do důchodu. R. 1952 obdržel státní cenu, r. 1963 byl jmenován národním umělcem. Člen SČS, SČDU.
Publikoval v listech Gentleman, Přerod, Český filmový svět, Literární svět, ReD, Vest Pocket Revue, Lokální patriot, Erotická
revue, Kulturní politika, LN, Divadelní noviny, Divadlo, Plamen, Literární listy, Ahoj aj. Spolu s Voskovcem poskytl velké
množství interviewů v denním tisku a v týdenících. Přispěl do sborníků Jaroslav Ježek (New York 1942), Na paměť Jaroslava
Ježka (1946), Vlasta Burian (1969), do alba Osel a stín (1933) aj. Je spoluautorem námětů a scénářů filmů Peníze nebo život
(1932), Pudr a benzin (1931), Hej rup! (1934) a Svět patří nám (1937), ve kterých hrál jednu z hlavních rolí. Hrál ve filmech
u nás v Kocourkově (1934), Byl jednou jeden král (1954), Až přijde kocour (1964), podílel se na scénáři filmu Tajemství krve
(1953) a Císařův pekař a Pekařův císař (1951), kde hrál titulní dvojroli. R. 1963 byl uveden film Večer s J. Werichem s J. Voskovcem
natočil filmové skeče Paramount Revue (1930) a Mělnická strašidla (1938). Upravil hru G. S. Kaufmana a Mosse Harta: Přišel
na večeři (1946). Hrál hlavní roli v řadě televizních filmů v šedesátých letech: Medvěd (podle A. P. Čechova), Námluvy (podle
A. P. Čechova), Kočár nejsvětější svátosti (podle Prospera Mériméea), Slzy, které svět nevidí (podle A. P. Čechova), Uspořená
libra (podle S. O’Caseye), Král a žena aj. Ježkovy písně a texty Voskovce a W. vycházely v hojném počtu v klavírní úpravě,
v letech třicátých byly také natočeny na gramofonové desky (první souborné vydání na sedmi deskách Hudba a písně OD uspořádal
Václav Holzknecht r. 1962). R. 1965 vyšla deska Klobouk ve křoví. R. 1966 vyšlo album Scény z her OD (pět předscén W. s Horníčkem).
Předscény inscenací Divadla ABC byly otištěny v Divadle 17, 1966 a téhož roku byly vydány desky. Rozhovory s dcerou Janou
vyšly na deskách Táto, povídej (1971), s Jiřím Voskovcem na desce Relativně vzato (New York 1974). V letech sedmdesátých
nesměla být vydávána W. díla, zákaz postihl i jeho filmy, hry, jeho jméno nesmělo být uváděno. Tento zákaz byl zrušen teprve
na počátku r. 1977, kdy se W. zúčastnil manifestace kulturních pracovníků v Národním divadle, která byla svolána proti Chartě
77.
Bibliografie:
(všechny dále uváděné hry psal W. s J. Voskovcem; téměř vždy jejich knižní vydání doprovázeli autoři předmluvami; inscenace
po druhé světové válce se většinou opíraly o upravené texty, uvádíme však pouze ty úpravy, na kterých se přímo nebo nepřímo
podílel W. nebo, v jednom případě, oba autoři),
Vest Pocket Revue. Tu-i cizozemské radovánky... (D 1927-1927: 2. vyd., doplněné, 1928)
Smoking revue. Vest Pocket o 16 obrazech (D 1928-1928)
Gorila ex Machina čili Leon Clifton neboli Tajemství Cliftonova kladívka (D 1928-1929; nová inscenace s názvem Leon Clifton
čili Perná noc s gorilou, 1930)
...si pořádně zařádit (podle Johanna N. Nestroye, D 1928 - v knize Hry Osvobozeného divadla 4, 1957)
Silvestr Revue (výstupy z Kostky jsou vrženy, 1928-1928r)
Kostky jsou vrženy. Revue... (D 1929-1929)
Premiéra Skafandr. Veselohra (D 1929-1929)
Líčení se odročuje. Detektivní komedie... (D 1929-1929, předmluva Václav Tille)
Fata morgana, Revue... (D 1929 - v knize Fata morgana a Jiné hry, 1967)
Babylón (montáž z výstupů, 1929-1929r)
Ostrov Dynamit (D 1930 - v knize Hry Osvobozeného divadla 3, 1956)
Sever proti jihu. Válečná revue... (D 1930-1930)
Varieté Revue (montáž výstupů, 1930-1930r)
Sanatorium doktora Hormona (silvestrovský skeč, 1933-1933r)
Don Juan et Comp. Revue... (1931 - otištěno v Divadle 17, 1966 s úvodem J. W.; v knize Fata morgana a jiné hry, 1967)
Golem. Romantická revue... (D 1932-1932; nově inscenována v úpravě P. Kopty, J. Suchého a J. Dřevikovského 1978)
Caesar. Antická féerie... (D 1932-1932; inscenace s novými předscénami 1955; př. francouzsky)
Robin zbojník. Pohádka... (D 1932 až 1932)
Svět za mřížemi. Hudební komedie... (s Adolfem Hoffmeistrem, D 1933-1933)
Děti kapitána Bublase (sestaveno z Ostrova Dynamitu a Robina zbojníka, LD-D 1933-1933r)
Rozkošná společnost. Dvouaktovka (D 1933-1933r)
Osel a stín. Deset obrazů o lidech a pro lidi (D 1933-1933; nové vyd. s dokumentací a novými komentáři autorů uspořádal a
doslov napsal Josef Träger, 1965; autoři inscenovali svou anglickou verzi v Clevelandu 1940 s hudbou H. Romea)
Slaměný klobouk (podle Labiche a Martina, D 1934 až 1934; inscenováno pod titulem Helenka je ráda aneb Slaměný klobouk, 1957)
Kat
a blázen. Satirická fantazie... (D 1934-1934; nová úprava J. W. a E. Illína 1962-1962r)
Konec starého roku. Aktovka (D 1934-1934r)
Vždy s úsměvem. Revue aktualit... (D 1935 - v knize Fata morgana a jiné hry, 1967)
Panoptikum. Revue... (D 1935 - v knize Fata morgana a jiné hry, 1967)
Balada z hadrů (D 1935-1935; nově upravil J. W. 1949r; inscenace s novými předscénami 1958)
Nebe na zemi. Osvobozené divadlo o prologu a 18 obrazech. S použitím motivu staroanglické Fletcherovy hry (D 1936- 1936;
nová úprava J. W. a F. Rachlíka 1950-1950r)
Rub a líc. Optimistická komedie... (D 1936-1937)
Panorama 1927 až 1937 (výběr scén, 1937-1937r)
Těžká Barbora. 19 obrazů o zmoudření Eidamských (D 1937-1937; autoři inscenovali svou anglickou verzi v Clevelandu 1940;
inscenace s novými předscénami 1958)
Pěst na oko aneb Caesarovo finále. Příběh o divadle na divadle... (D 1938-1938; pro novou inscenaci 1947 napsali autoři nové
předscény a nové texty písní)
Hlava proti Mihuli (podle Johanna N. Nestroye, D 1938, premiéra 11. 11. 1938 byla zakázána - hra zůstala nevydána, z rukopisu
ji přetiskl V. Effenberger v díle Osvobozené divadlo, 1974xx)
Balada o Moravcovi - Nápisy na hroby (rozhlasová pásma vysílaná r. 1942, 1946)
Hry Osvobozeného divadla 1 (svazek obsahuje hry Osel a stín, Balada z hadrů, Rub a líc, Těžká Barbora, 1954, doslov J. W.;
3. vyd. 1958, doslov J. Träger)
Hry Osvobozeného divadla 2 (svazek obsahuje hry Sever proti jihu, Golem, Caesar, Kat a blázen, 1955, doslov J. Träger)
Hry Osvobozeného divadla 3 (svazek obsahuje hry Vest Pocket Revue, Ostrov Dynamit, Robin zbojník, Svět za mřížemi, Pěst na
oko, 1956, doslov J. Träger)
Osvobozené divadlo 4 (svazek obsahuje hry ...si pořádně zařádit, Slaměný klobouk, Nebe na zemi, 1957, doslov J. Träger)
Drei satirische Musicals aus 30. Jahren (svazek obsahuje hry Osel a stín, Caesar, Balada z hadrů, 1964)
Fata morgana a jiné hry (svazek obsahuje hry Don Juan et Comp., Fata morgana, Vždy s úsměvem, Panoptikum, Gorila ex Machina,
Premiéra Skafandr, Líčení se odročuje, Smoking Revue, 1967, předmluva J. W.)
Klobouk ve křoví. Verše V + W 1927-1947 vybral a doprovod napsal J. Voskovec (1966)
(Další práce napsal pouze J. W.):
Italské prázdniny (Pp 1960)
Fimfárum (Pp 1960, 2. vyd., rozšířené, 1963)
Teta z Bruselu (podle J. N. Nestroye, D. 1961-1961 r)
Babí léto (na motivy hry W. Shakespeara Jindřich IV., D 1964-1964r)
Královna Koloběžka První (LD - loutková hra 1966-1966r)
Falstaffovo babí léto. Volně zpracoval J. W. podle Williama Shakespeara (1969, doslov J. Voskovec)
Lincoln 1933 (Pp 1970, předmluva J. Voskovec; převážná část nákladu byla zničena)
Bleška a veška (B 1970, převážná část nákladu byla zničena)
Literatura:
J. Honzl: K novému významu umění (1956), J. Honzl: Divadelní a literární podobizny (1959), A. M. Píša: Divadelní avantgarda.
Kritiky a referáty z l. 1926-1941 (1978), J. Fučík: Divadelní kritiky (1956), K. Konrad: Ztvárněte skutečnost (1963), J.
VoskovecJ. W.: Třetí etapa (Vest Pocket Revue 1, 1929), J. Honzl: Práce s Voskovcem a W. a našimi herci (program k premiéře
Golema, 1931), Rozhovor s řed. Josefem Hášou o Osvobozeném divadle a filmové společnosti V a W (Rozpravy Aventina 6, 1931),
J. Träger: Osvobozené divadlo a dnešní mládež (Rozpravy Aventina 7, 1932), O. Pick: V a W, filologičtí klauni (program k
Robinu zbojníkovi, 1932), sborník 150 x Osel a stín! (1934), O. Fischer, R. Jakobson, F. Pala v publikaci Tucet melodií Osvobozeného
divadla (1933), O. Rádl: Historie Osvobozeného divadla. Na konci jednoho období (Přítomnost 12, 1935), V a W rozmlouvají
s Přítomností (Přítomnost 12, 1935), M. Pujmanová: Několik slov o OD (Vyznání a úvahy, 1959), V a W: Od premiéry do sté reprízy
(Lokální patriot 8, 1936), Naše korespondence. O. Fischer, I. Olbracht, V. Vančura, K. Čapek, F. Langer aj. (Lokální patriot
2, 1936), Deset let Osvobozeného divadla 1927-1937 (přispěli V. Nezval, J. Vodák, O. Fischer, E. Konrád, V. Vančura, R. Jakobson,
J. Honzl, J. Kučera, K. Teige, V. Holzknecht, J. Träger, K. Čapek, H. Malířová, K. Konrád, V. Mejerchold, D. Bernard-Deschamps,
S. Treťjakov, I. Olbracht, A. Trýb, E. E. Kisch, 1937, redigoval J. Träger), J. W.: Jak jsme objevovali Ameriku (Tvorba 15,
1946), J. Zítko: W. první vystoupení a ještě o jiných (Sborník Masarykova reálného gymnázia v Praze 11, 1871-1946, 1946),
H. Budínová: Obnovená hra V a W (Kulturní politika 2, 1946-1947), J. Honzl: Milý Voskovče a W. (Otázky divadla a filmu 2,
1946 -1947), R. ( = Josef Träger): V a W po dvaceti letech (Divadelní zápisník 2, 1947), V. Holzknecht: Tak žil Jaroslav
Ježek (1949), R. Krátký: Nač by sjezd neměl zapomenout (LN 5, 1956), V. Holzknecht: Jaroslav Ježek a Osvobozené divadlo (1957),
M. Blahynka: Básnické dílo J. Voskovce a J. W. (Nový život 10, 1958), V. Škutina: Hrdinové filmové veselohry (1958), V. Nezval:
Z mého života (1959), V. Řezáč: O pravdě umění a pravdě života (1960), M. Schulz: Svět, um a vtip (LN 9, 1960), B. Rádl:
Mé vzpomínky na Osvobozené divadlo. Dokumentace k Osvobozenému divadlu (1961), strojopis, J. Träger: Osvobozené divadlo od
včerejška k dnešku (Divadelní noviny 5, 1962), J. Svoboda: K pokrokovým tradicím našeho filmu (Film a doba 8, 1962), J. Mikota:
O hře, kterou V a W nenapsali (Kultura, 1962), J. Träger a A. Fuchs: S J. W. (ročenka Pro a proti 62, 1963), A. Sychra: O
Ježkovi, Osvobozeném divadle, džezu, satiře a jiných aktuálních otázkách (Plamen 5, 1963), K. Konrad: Nevzpomínky (1963),
A. Hoffmeister: Hry z avantgardy (1963), K. Kyncl: J. Voskovec o sobě + Werichovi, Jasném a o některých jiných věcech (Kulturní
tvorba 1, 1963), J. Dewetter: Než Král vykouřil jednu dýmku (Zlatý máj 7, 1963), J. Mikota: Malé Osvobozené (Zlatý máj 8,
1964), P. Král: W (Plamen 5, 1964), J. Cincibus: Gramofonová deska a J. W. (1964), J. Träger: Ve znamení Blíženců (Plamen
6, 1964), J. Mikota: Historie kolem Spoutaného divadla (Čs. novinář 16, 1964), Jsem rozhněvaný starý muž. Rozhovor J. Voskovce
s P. Tigridem (Svědectví 6, 1963, č. 22; zkrá ceně přetištěno ve Studentu 4, 1968), J. Träger: Z učňovských let Osvobozeného
divadla (Divadlo 16, 1965), J. Träger: Dvě podoby jedné herecké tváře (Divadelní a filmové noviny 8, 1964-1965), J. Träger:
J. W. a tři podoby naší komiky (Divadelní a filmové noviny 8, 1964-1965), J. Voskovec: Jene... (Divadelní a filmové noviny
8, 1964-1965), M. Frič: Milý pane Eckerte (Divadelní a filmové noviny 8, 1964-1965), M. Horníček: O J. W. a krásném písemnictví
(Divadelní a filmové noviny 8, 1964-1965), P. Král: V + W a dnešní jeviště (Divadelní a filmové noviny 8, 1964-1965), J.
W. ...tiletý. Zdravice W. přátel... (uspořádal J. Träger, 1965, příspěvky F. Langra, J. Trnky, J. Voskovce, V. Nezvala, M.
Horníčka a J. Trägra), ...píše nám (Student 2, 1965), J. Träger: Kadur a George V. = V-W (Plamen 7, 1965), P. Voskovec: Balada
z hadrů 1935-1965 a nejen to (Divadelní noviny 9, 1965-1966), M. Blahynka: V a W v nás (Impuls 1, 1966), J. Frejka: O rozštěpení
OD (Divadelní noviny 10, 1966-1967), Divadelní noviny 10, 1966-1967 (k jubileu premiéry Vest Pocket Revue vyšlo dvojčíslo
19-20 s příspěvky J. W., J. Voskovce, V. Müllera, O. Srbové, M. Nedbala, J. Kröschlové aj.), J. W. vzpomíná (Ahoj na sobotu
1970), I. V. Ivanov: J. W. (Leningrad 1971), V. Effenberger: Osvobozené divadlo (1974xx), S J. Voskovcem o čemkoli (Listy
5, 1975, č. 5), Když se řekne Werich...