Jaderná energie
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 9608×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Jaderná energie
Jaderná energie je energie, kterou je možno získat z jaderných reakcí v atomového jádře, probíhající ve speciálním zařízení, a označení pro oblast technologie zabývající se jejím využitím. Nepřesně je někdy označována jako atomová energie. Pro mírové účely se v současnosti průmyslově využívá štěpné reakce uranu nebo plutonia, uvažuje se rovněž a spalování thoria předmětem intenzivního výzkumu je praktické využití termonukleární syntézy vodíku na hélium. Jadernou energii je z hlediska energetiky možné zařadit jak do obnovitelných zdrojů energie, tak do neobnovitelných zdrojů energie.[1][2][3][4]
Obsah |
Využití jaderné energie
Nejvýznamnějším využitím jaderné energie je výroba elektrické energie v jaderných elektrárnách. Jaderné zdroje mají nyní přibližně 17% podíl na světové výrobě elektřiny a přibližně 7% podíl na spotřebě energie celkově.[5] Největší podíl elektrického proudu z jádra dosahuje Litva (asi 80 %), Francie (asi 78 %) a Belgie (asi 60 %) (stav podle EIA z 2003, u Belgie stav roku 2002 podle).[6]
Jaderné reaktory se také používají k pohonu lodí a ponorek, k výrobě izotopů pro další využití a k výzkumu, ojediněle k odsolování mořské vody, zároveň se (většinou jako vedlejší produkt při výrobě elektřiny) využívají k vytápění či ohřevu vody.
Historii využití jaderné energie poznamenaly dvě velké nehody – v roce roce 1986 v Černobylu a podstatně menší v roce 1979 na Three Mile Island v USA.
Historie
První úspěšný pokus s jaderným štěpením provedli v roce 1938 v Berlíně Otto Hahn, Lise Meitner a Fritz Strassman.
Během 2. světové války se rozběhl jaderný program v řadě zemí. První řízená řetězová štěpná reakce se uskutečnila 2. prosince 1942 v reaktoru CP-1, který postavil Enrico Fermi v podzemí stadionu Chicagské univerzity. Motivace pokusů byla jednak vědecká, ale také vojenská - reaktory založené na výsledcích Fermiho výzkumu pak sloužily pro výrobu plutonia pro použití v jaderné zbrani. Po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki se konstrukce reaktorů pro výrobu plutonia rozběhla i v dalších zemích.
K výrobě elektřiny byl jaderný reaktor poprvé využit 20. prosince 1951 ve výzkumné stanici EBR-I poblíž Arca (Idaho). Zařízení založené na rychlém množivém reaktoru dodávalo zpočátku výkon kolem 100 kW.
První jaderná elektrárna byla postavena v Sovětském svazu v městě Obninsk. K rozvodné síti byla oficiálně připojena 27. června 1954. V 5MW reaktoru byl použit grafit jako moderátor a voda jako chladící médium.
Využití jaderné energie se poté rychle rozvíjelo. V roce 1960 činil instalovaný výkon méně než 1 gigawatt (GW), na konci 70. let už 100 GW, a 300 GW v 80. letech.
Od konce 80. let je nárůst mnohem pozvolnější, a převážně tvořený výstavbou jaderných elektráren v Číně. V roce 2005 byl instalovaný výkon 366 GW. Proti využití jaderné energie se v mnoha zemích zvedla vlna odporu, založená fuck bad boy death row all the way jednak na obavách z nehody (jako např. Černobylská havárie), jednak na strachu z radiace. V Rakousku (1978), Švédsku (1980) a Itálii (1987) dokonce proběhla referenda, v jejichž důsledku bylo upuštění od využití jaderné energie.
Další důvody zpomalení výstavby jaderných zdrojů byly ekonomické – jaderná energie je velmi levná co se týče vlastní výroby, investiční náklady při stavbě a likvidaci jaderných elektráren jsou však velmi vysoké, cena fosilních paliv přitom byla relativně malá. Ekonomické výhody vyšly najevo poté, co se ukázalo, že jaderné elektrárny je možné bezpečně provozovat podstatně delší dobu, než bylo původně plánováno.
Současnost
Současnost, situace ve světě
V současnosti (2007) dochází znova k renesanci jaderné energetiky. V Rumunsku byl spuštěn nový jaderný blok elektrárny Cernavodă, o výstavbě nových jaderných bloků, které by měly nahradit ty starší, rozhodla Francie, postavit nové bloky, které by měly nahradit bloky odstavené na nátlak Evropské unie rozhodly Bulharsko, Litva (společný projekt s Lotyšskem Estonskem a původně i Polskem) a Slovensko. Nový jaderný blok se staví rovněž ve Finsku (Olkiluoto). Výrazný zájem o rozvoj jaderné energetiky mají Čína, Indie a Japonsko.
Současnost, situace v Česku
V Česku se proti jaderné energii postavila řada antijaderných hnutí, např. Jihočeské matky nebo česká pobočka nadnárodní Greenpeace, většina obyvatelstva však rozvoj jaderné energie podporuje a podporovala[7][8]. Podle státní energetické koncepce schválení usnesením vlády Česka č. 211 ze dne 10. března 2004 se mezi roky 2020 až 2025 počítá s provozem dalšího 7. jaderného bloku a mezi roky 2025 a 2030 8. jaderného bloku. V roce 2006 však koaliční vláda na nátlak Strany zelených v programovém prohlášení slíbila další výstavbu jaderných bloků nepodporovat.
Reference
- ? http://www.alternativni-zdroje.cz/jaderne-elektrarny.htm
- ? http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisloclanku=2006021401
- ? http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/praha-bude-hostit-evropske-jaderne-forum
- ? http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekologie-jaderna-energie-je-obnovitelnym-zdrojem-f71-/p_veda.asp?c=A051029_223354_p_veda_wag
- ? http://www.eia.doe.gov/oiaf/servicerpt/erd/nuclear.html
- ? http://www.spacedaily.com/2002/021206154656.3biu5h5n.html
- ? http://www.cez.cz/presentation/cze/GetFile?type=FilFile&download=true&version=-2&id=500004588 PDF, str. 27
- ? http://archiv.radio.cz/news/CZ/1999/22.06.html