J.A. Komenský
Kategorie: Český jazyk (celkem: 74 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: apinka
- Datum přidání: 26. února 2008
- Zobrazeno: 13260×
Příbuzná témata
J.A. Komenský
Jan Amos Komenský
Jan Amos Komenský (lat. Comenius), český pedagog,
teolog, filozof, sociální a náboženský myslitel a spisovatel,
kněz a poslední biskup Jednoty bratrské (od roku 1648),
přichází na svět 28. března roku 1592, a to buď v Nivnici
nebo v Uherském brodě.
V mládí Komenský studuje na přerovské Bratrské Akademii ( letech 1608-11), fungující pod ochranou Karla ze Žerotína, poté (v letech 1611-13) studuje na kalvínsky orientované Akademii v Herbornu, aby nakonec krátce (1614) pobyl na univerzitě v Heidelbergu, kde v lednu roku 1614 kupuje od vdovy po profesoru matematiky Christmannovi rukopis epochálního Kopernikova spisu \"De revolutionibus orbium coelestium\".
Po studiích se stává Jan Amos Komenský správcem přerovské bratrské školy ( na níž předtím studoval). V této době, v letech 1614-18, Komenský koncipuje své první, historické a encyklopedické, spisy.
V letech 1618-21 vede J. A. Komenský bratrskou školu a stojí v čele bratrského sboru ve Fulneku, který pak v (patrně) roce 1622 opouští - následující léta, léta 1622-27, jsou pak v Komenského životě léty nejtěžšími: v období pronásledování nekatolíků po porážce českých stavů po bitvě na Bílé hoře ztrácí Jan Amos Komenský své nejbližší (umírá jeho žena a dvě děti) a žije ve vlasti jako psanec. Úkryt nachází až na brandýském panství Karla st. ze Žerotína kde koncipuje své kontemplativní literární texty, především pak \"Labyrint světa a ráj srdce\", sociálně alegorické a kritické dílo.
V roce 1628 Jan Amos Komenský vlast navždy opouští - uchyluje se do polského Lešna, kde píše své zásadní pedagogické spisy, jako např. spis \"Velká Didaktika\" (Didaktika Magna), a též svá díla pansofická (např.\"Prodromus pansophiae\"). Právě pro svou pansofii (pansofie=\"všemoudrost\", tj. sjednocení veškerého vědění lidstva na jediném základě) se ale Jan Amos Komenský dostává v Lešně do konfliktu se svými konzervativními souvěrci, kteří jej obviňují z kažení mládeže, kterou vzdělává na lešeňském gymnáziu a ze zatemňování křesťanské moudrosti pohanským věděním.
V letech 1941-42 působí Jan Amos Komenský v Anglii, kam je pozván představiteli anglického revolučního parlamentu, v roce 1642 vstupuje do služeb rodiny de Geerů, kteří pak Komenského budou finančně podporovat až do jeho smrti.
V letech 1642-1648 působí Jan Amos Komenský ve Švédy ovládaném severopolském, pruském Elblagu, kde má za úkol reformovat provést reformu školství. V letech 1644-1645 se Jan Amos Komenský účastní mírových rozhovorů (je stále třicetiletá válka) mezi zástupci katolíků, luteránů a kalvinistů v Toruni. Zhruba v této době začíná pracovat na svém hlavním díle, a to na díle \"Všeobecná porada o nápravě věcí lidských\" (De rerum humanarum emendatione consultatio catholica). Uzavření vestfálského míru roku 1948, které mu nedává naději na návrat do vlasti, a smrt druhé manželky téhož roku pak v Komenském vyvolají pocity beznaděje - vyjádří ho ve spise \"Kšaft umírající matky jednoty bratrské\".
Poté Jan Amos Komenský opět krátce pobývá v Lešně (v letech 1648-1650) - pak pobývá několik roků (1650-54) v sedmihradském Blatném potoku (Sárospatak), kde má opět za úkol zreformovat místní školství.
Po dalším krátkém pobytu v Lešně (1654-1656, kdy je Lešno vypáleno), odcházín Jan Amos Komenský do Amsterodamu, kde pak žije příštích čtrnáct let a kde v letech 1656-1657 vycházejí jeho sebrané didaktické spisy pod názvem \"Opera didactica omnia\". V letech 1665-70 si píše Komenský, kromě jiného, též svůj \"myslitelský deník\" ( \"Clamores Eliae\", rukopis byl jako Komenského rukopis identifikován až v šedesátých letech 20. století), v němž se pozoruhodným způsobem dovršuje vývoj jeho myšlení.
Komenského význam je obrovský, stejně jako jeho tvorba - Jan Amos Komenský spojuje domácí reformační tradici s evropským náboženským a filosofickým myšlením (J. Böhme, M. Kusánský, T. Bacon aj.), jeho dílo je hluboce humanistickou odpovědí na problémy tehdejší společnosti, sužované třicetiletou válkou, na národní tragédii, počínající porážkou na Bílé hoře, i na osobní, niterné zkušenosti z exulantského života.
Komenského myšlenkový vývoj lze přitom rozčlenit do zhruba tří hlavních etap, jež se od sebe liší pojetím světa a člověka. V období prvém (přibližně 1614-1622) Komenský pojímá svět jako divadlo. Hlavním dílem tohoto období je spis \"Theatrum universitatis rerum\". Druhé období Komenského myšlenkového vývoje, léta 1622-27 je charakteristické tím, že Jan Amos Komenský pojímá svět jako labyrint (\"Labyrint světa a ráj srdce\"). Ve svém třetím myšlenkovém období (1628-70) pak Jan Amos Komenský chápe svět jako dílo nápravy a člověk již není nahlížen ani jako divák v divadle světa ani jako matený poutník v labyrintu světa, nýbrž jako zásadní účastník na jeho základní reformě. Hlavním dílem tohoto období je \"Všeobecná rozprava o nápravě věcí lidských\".
Jan Amos Komenský svoji tvorbou usiluje o sjednocení veškerého vědění lidstva na pansofickém základě, příkladem čehož je již zmíněné hlavní filosofické Komenského dílo, a to \"Všeobecná porada o nápravě věcí lidských\" (toto dílo je v úplnosti nalezeno v rukopise až v roce 1935).
Ve \"Všeobecné poradě\" Jan Amos Komenský pojednává o \"lidských věcech, ... o jejich narušení a o možnosti všeobecného osvícení\". Na základě novoplatónské emanační teorie zde dělí svět na čtyři stupně (čtyři pansofické světy) - sestupně od světa možného, přes svět archetypů a svět andělský až po upadlý svět hmotný , který je iniciován stvořením tří principů: hmoty, ducha a světla (materia, spiritus et lux), jejichž vzájemným prostupováním a interakcemi vzniká stupnice vždy vyšších forem jsoucna - elementy, páry, nerosty, rostliny, živočichové a člověk. Tento vzestupný proces nazývá Komenský \"dílem přírody\"(opus naturae). Člověk, jakožto vrchol rozvoje přírody, je pak spolutvůrcem dalších tří pansofických světů - světa tvorby (mundus artificialis), světa morálního (mundus moralis) a světa duchovního (mundus spiritualis), který je předstupněm posledního světa pansofického, světa věčného (mundus aeternus), v němž se vše vrací zpět k Bohu.
Co se týče Komenského díla pedagogického, hlavním Komenského požadavkem didaktickým je přirozenost, tj. požadavek, aby se výchova vzdala násilných metod a respektovala přirozený vývoj dítěte. V didaktickém díle \"Brána jazyků otevřená\" (Janua linguarum reserata) se Jan Amos Komenský opět pokouší o sjednocující pohled na lidské vědění. Dalšími Komenského didaktickými spisy jsou \"Svět v obrazech\" (Orbis sensualium pictus) a \"Škola hrou\" (Schola ludus). Ve \"Velké didaktice\" (Didactica Magna) Komenský vypracovává ucelený systém školské soustavy, mimo jiné utváří typologii vyjadřující přirozené rozdíly mezi dětmi, rozdíly, které má a musí vychovatel respektovat.
Jan Amos Komenský, jeden z největších pedagogů Evropy všech dob a pozoruhodný filozof a teolog umírá 15. listopadu roku 1670 v Amsterodamu, poblíž kterého, v Naardenu, je pak pohřben.
„Nejstrašnější jest, když stát nebo církev zakládá svou moc na nevědomí člověka“
( Via Lucis, Cesta světa 1641-42)
„Nad zlato dražší klenot jest dítě, ale nad sklo křehčí. Snadno se mu může ublížíte a škoda odtud nesmírná“
(1630 Informatorium školy mateřské)
Komenského cesty po světě:
Herborn (1611-13)
Fulnek (1618-21)
Heidelberg ( 1613-14)
Praha ( 1614)
Sarospatak (1650-54)
Lešno (1628-56)
Berlín (1624-25)
London ( 1641-42)
Amsterodam (1613,1642,1656-76)
Elblang (1642-48)
Stockholm ( 1642)
Naarden ( 1670)