Isaac Asimov
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 11. srpna 2008
- Zobrazeno: 3464×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Isaac Asimov
Isaac Asimov (2. ledna, 1920 Petroviči (?????????), Gorecký újezd Mogilevské gubernie, Rusko (dnes v Bělorusku) – 6. dubna, 1992 New York, USA) byl americký spisovatel a biochemik.
Obsah |
Životopis
Mládí
Isaac Asimov se narodil 2. ledna 1920 v sovětském Rusku do židovské rodiny. To, že byl Žid, však nemělo v jeho životě žádnou váhu. V roce 1923 celá rodina emigrovala do USA. Stal se americkým občanem v roce 1928. Asimov se nikdy nenaučil rusky a nikdy svou rodnou zemi nenavštívil. Isaac vyrůstal v Brooklynu v New Yorku. Jeho otec měl malý obchod se smíšeným zbožím, ve kterém se Asimov poprvé setkal časopisy a novinami. Asimov se naučil sám číst v pěti letech, své první články začal psát už v jedenácti a od devatenácti je dokonce prodával do různých časopisů. Po vystudování střední školy nastoupil Asimov na Kolumbijskou univerzitu, kde promoval v roce 1939.
Život po válce
Během druhé světové války sloužil Asimov na námořní základně ve Filadelfii. Po válce v roce 1948 dokončil studia a stal se doktorem biochemie. Začal pracovat jako učitel biochemie na Bostonské univerzitě. Od roku 1958 se stává profesionálním spisovatelem. Asimov byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil s Gertrude Blugerman v roce 1942. Spolu měli dvě děti, syna Davida a dceru Robyn Joan podle které vytvořil postavu Wandy Seldon. Wanda byla vnučkou hlavního hrdiny knih o Nadaci Hariho Seldona. Manželství se rozpadlo v roce 1973 a rok po té se Asimov opět oženil. Vzal si americkou autorku sci–fi Janet O. Jeppson.Isaac Asimov zemřel v roce 1992 v New Yorku. Po jeho smrti jeho druhá žena odhalila, že jeho smrt byla zapříčiněna nemocí AIDS. Při operaci v roce 1983 byla Asimovovi podána krev, která byla HIV pozitivní.
Zajímavosti z osobního života
Asimov trpěl klaustrofilií, což je přímý opak ke klaustrofobii. Miloval malé uzavřené prostory. Toto mělo velký vliv na jeho dílo. Především na romány Ocelové jeskyně, Nahé Slunce a Roboti úsvitu. Lidé na Zemi v těchto románech žijí v podzemních městech a panicky se bojí otevřeného prostoru. Velkým paradoxem je, že Asimov se bál létat letadlem. Jeho dílo, především romány o Nadaci, je plné kosmických letů a meziplanetárních válek a Asimov za celý svůj život letěl v letadle pouze dvakrát. Zajímavostí je také, že Asimov se nikdy nenaučil plavat či jezdit na kole. Přestože nikdy nebojoval proti náboženství jako takovému, byl proti spoléhání se na víru v neověřitelné.
Dílo
Jeho dílo zahrnuje velké množství beletrických i vědeckých prací, z nichž v češtině vyšel jen nepatrný zlomek. Je známý hlavně svými díly z vědecko-fantastického žánru (sci-fi) a populárně vědeckými knihami. Nejznámějším Asimovým dílem je série Nadace (Foundation), kterou později spojil s dalšími dvěma sériemi o galaktické říši (Galactic Empire Series) a o robotech (Robot series).
Robotům se Asimov věnoval celý život. První povídku o robotovi napsal v rozmezí 10. - 22. května 1939. Jmenovala se „Robbie“ a můžete ji najít ve sbírce povídek Já, robot. Napsal bezpočet povídek a několik knih o této problematice. Mezi nejznámější patří sbírka povídek Já, robot. Je tvůrcem tzv. zákonů robotiky. Asimov sám přiznal, že slovo robot je přejaté z dramatu Karla Čapka RUR z roku 1920. Sám Asimov toto drama přečetl a netajil se tím, že se mu dílo nelíbí.
Psal také detektivky, fantasy, velké množství „ne-fantastických“ knih. Celkem napsal nebo jako editor upravil kolem 500 knih a přibližně 90 000 dopisů nebo pohlednic. Jeho práce spadají do všech hlavních kategorií Mezinárodního desetinného k tzv. „velké trojce“ autorů sci-fi. Isaac Asimov byl humanista a racionalista. Asimov je všeobecně považován za mistra žánru vědecké fantastiky a za svého života společně s Robertem A. Heinleinem a Arthurem C. Clarkem patřil mezi tři nejlepší autory sci-fi.
Zákony robotiky
Asimov je tvůrcem zákonů robotiky, které se časem staly dogmatem sci-fi literatury. Popisují, jakými pravidly se roboti mají chovat. Byly poprvé uvedeny v březnu 1942 v povídce „Hra na honěnou“ (Randaround). Povídka vyšla v časopise Astounding. Tuto povídku můžeme najít ve sbírce povídek Já, robot. Tři robotické zákony zní:
1) Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby mu bylo ublíženo.
2) Robot musí poslechnout člověka, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním zákonem.
3) Robot se musí chránit před poškozením, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.
postupem byl přidán nultý zákon (v knize Roboti a Impérium, stvořen organickým robotem Daneelem R. Oliwavem):
0) Robot nesmí ublížit lidstvu nebo svou nečinností dopustit, aby mu bylo ublíženo.
Postupem doby byly pokusy zákony doplnit či pozměnit. Za zmínku stojí bulharští sci-fi autoři jako Lyuben Dilov či Nikola Kesarovski, kteří vytvořili další dva zákony robotiky:
4) Robot se musí vždy prokazovat jako robot.
5) Robot musí vědět to, že je robot.
Citáty
- „Násilí je posledním útočištěm neschopných.“
- „Nikdy nedopusťte, aby vám morální skrupule zabránily udělat to, co je správné!“
Ocenění
- 7 cen Hugo:
- 1963: výběr F&SF Science Articles (Special Achievement)
- 1966: série Nadace - Foundation (Best All-time Series)
- 1973: román Ani sami bohové - The Gods Themselves (Novel)
- 1977: povídka Dvousetletý člověk - The Bicentennial Man (Novelette)
- 1983: román Nadace na hranicích - Foundation's Edge (Novel)
- 1992: povídka Zlato - „Gold“ (Novelette)
- 1995: paměti Já, Asimov - I. Asimov: A Memoir (Non-Fiction)
- 2 ceny Nebula:
- 1967: cena E. E. Smithe - Skylark Award, uděluje New England Science Fiction Association
- 1986: jmenován Velmistrem žánru - SFWA award for Grand Master, uděluje Science Fiction and Fantasy Writers of Amarica
- 1997: uveden do síně slávy - Science Fiction and Fantasy Hall of Fame, uděluje Kansas City Science Fiction and Fantasy Society
Česká vydání jeho děl
- 1985 Základna-trilogie samizdatové vydání prvních 3 dílů v jednom svazku
- 1970, 1994 - Ocelové jeskyně (The Caves of Steel)
- 1991 - Nadace (Foundation) nakladatel AG Kult
- 1991 - Nadace a Říše (Foundation and Empire) AG Kult
- 1991 - Druhá Nadace (Second Foundation) AG Kult
- 1992 - Nadace na hranicích (Foundation's Edge) AG Kult
- 1992 - Nadace a Země (Foundation and Earth) AG Kult
- 1992 - Předehra k Nadaci (Prelude to Foundation) AG Kult
- 1992 - Fantastická cesta II, Místo určení:Mozek (Fantastic Voyage II, Destination Brain)
- 1992 - Ani sami bohové (The Gods Themselves)
- 1993 - Roboti úsvitu (The Robots of Dawn)
- 1993 - Roboti a Impérium (Robots and Empire)
- 1993 - Oblázek na obloze (Peeble in the Sky)
- 1993 - Konec Věčnosti (The End of Eternity)
- 1993 - Příchod noci (Nightfall, 1990 ) spolu s R. Silverbergem. Děj se odehrává na planetě, která má více sluncí a kde je tedy stále světlo. Lidé zde žijící se bojí tmy. Jednou za 2049 let však nastává okamžik, kdy svítí pouze jedno slunce a dochází k zatmění. Lidé v tento okamžik zpanikaří, vše zapálí a tím dojde k rozvrácení civilizace. Mnoho lidí zešílí. Román začíná v krátké době před příchodem noci, popisuje civilizaci zhruba na úrovni lidské civilizace v době napsání románu. Postavy polemizují, zda přijde či nepřijde noc. Po jejím příchodu dojde k požárům, ale nakonec, v poslední části, dojde k nápravě.
- 1993 - Kalibán (Caliban), román napsal Roger McBrid Allen, pojednává o zákonech robotů. Z marketingových důvodů je na obale jako spoluautor i Issac Asimov.
- 1994 - Vize robotů (Robot visions)
- 1994 - Nahé slunce (The Naked Sun)
- 1994 - Azazel (Azazel), jedná se o fantazy povídky, které spojuje postava skřítka Azazela, tato kniha nepatří mezi nejúspěšnější.
- 1994 - Dítě času (The Ugly Little Boy)
- 1994 - Kosmické proudy (The Currents of Space)
- 1995 - Hvězdy jako prach (The Stars, Like Dust)
- 1995 - A zrodí se Nadace (Forward the Foundation)
- 1997 - Sbohem Země (GOLD, The Final Science Fiction Collection)
- Robouniversum I - VIII v dílech II - VII je pouze autor předmluv-každý díl napsal jiný autor. Cyklus pojednává o putování Dereca, chlapce bez paměti, městem robotů. První a poslední díl cyklu jsou sbírky starších povídek Isaaca Asimova.
Povídkové sbírky
- Já, robot, (1950, I, Robot)
- Zbytek robotů, (1950)
- Sny robotů, (1986)
- Vize robotů, (1990)
- Kompletní robot, 1992
- Robohistorie I - sbírka povídek o robotech
- Robohistorie II - sbírka povídek o robotech
- Neznámý Asimov I - sbírka povídek
- Neznámý Asimov II - sbírka povídek
Ostatní
- Já, Asimov, životopisné dílo