Invazní druh

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23176 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

Příbuzná témata



Invazní druh

Invazní druh je druh na daném území nepůvodní, který se zde nekontrolovaně šíří, přičemž agresivně vytlačuje původní druhy, které mají podobnou funkci v přírodě, jako on. U obzvlášť nebezpečných invazí může dojít k tomu, že se daný druh začne šířit natolik nekontrolovaně, že rozvrací celé ekosystémy, což vede k rozsáhlým ekologickým škodám a potlačení či likvidaci mnoha původních druhů, ne jen těch s podobnou nikou. Některé invaze mohou skončit až naprostým vyhynutím většího množství původních druhů. Mezi invazní druhy je možno počítat i mikroorganismy způsobující choroby, nicméně tato oblast se často vyděluje jako speciální samostatný problém.

V České republice je registrováno celkem 90 druhů, které zde považujeme za invazní.

Obsah

Invaze nahrazující původní druh

Klasickým případem invazního druhu, který vytlačuje druhy s podobnou funkcí, může být původně asijská netýkavka malokvětá, která vytlačuje naši netýkavku velkokvětou, nebo vrbovka žlaznatá, která vytlačuje naše vrbovky.

Invaze ničící ekosystém

Rostlinné invaze

Nejznámějších a nejnebezpečnější rostlinnou invazí na českém území, která se skutečně masivně šíří a rozvrací a ohrožuje celé ekosystémy, je invaze bolševníku velkolepého, která na některých místech už dosáhla takových rozměrů, že pro její potlačování byla nasazena armáda. Vzhledem k tomu, že daná rostlina může ohrozit zdraví člověka, někteří biologové a ekologové o ní (byť s nadsázkou) mluví jako o trifidovi. Další agresívní invazní rostliny na našem území jsou křídlatka japonská, trnovník akát a netýkavka žlaznatá. Pro bližší představu - pouze náklady na zásahy proti výše zmíněnému bolševníku, netýkavce žlaznaté a křídlatce v CHKO Český ráj činily v roce 2003 přes půl miliónu korun.

Živočišné invaze

Asi nejznámější živočišné invaze jsou spojeny se jménem Austrálie či některých ostrovů, kde se introdukovaní savci i jiní živočichové stali metlou pro ekosystém v globálním měřítku. Jen namátkou: kočky a krysy na ostrově Mauricius, které dokonaly vyhynutí dronteho mauricijského (jinak též blboun nejapný), protože mu žraly vejce. Krysy značně ohrožující ekosystémy ostrovů Nového Zélandu, mimo jiné zde ohrožují slavnou živoucí fosílii haterii, které žerou vejce a případně (v období hibernace) dokonce mohou údajně sežrat i dospělého jedince.

V Austrálii se po umělém zavlečení přemnožili (s děsivým dopadem pro celý ekosystém) králíci, kočky (úmyslně vysazeny, aby lovily králíky, vedle introdukce promyk na ostrovy v Karibiku jde o jeden z největších omylů v oblasti pokusů o nápravu předchozích ekologických chyb), myši, krysy, ropuchy, velbloudi, buvol vodní, prase domácí, kapři, pes dingo a další zvěř…

Skutečně děsivý případ představuje bojga hnědá, had z Nové Guinei, která se s lodní dopravou dostala na Guam. V následujících letech dosáhla hustota její populace na ostrově téměř 5000 kusů na kilometr čtvereční. Výsledkem bylo vyhynutí 9 z 13 druhů tamního ptactva, značné množství uštknutí lidí a opakované elektrické havárie (zkraty vznikající vniknutím hadů do transformátorů nebo vysoko na stožár).

Boj s invazemi

Invaze nemusí nutně znamenat, že invazní druh je kompetičně silnější než ty, které vytlačuje nebo ohrožuje. V některých případech jde jen o to, že je nové území prosté jeho přirozených nepřátel. S takovýmito invazemi (pokud cílená likvidace invazního druhu lidskými silami selže nebo je už od počátku nerealistická) lze bojovat i tím, že na dané území jejich přirozené nepřátele zavlečeme také. K takovémuto kroku však je nutno přistupovat velice opatrně, jak ukazuje již zmíněný příklad koček, které se v Austrálii po vysazení také přemnožily a likvidují hlavně původní drobné savce, kteří se dají chytit mnohem snáze než králík). Příkladem úspěšného odstranění ekologického problému promyšleným zavlečením nového druhu, je introdukce několika druhů brouků zpracovávajících kravský trus. V Austrálii k němu museli přistoupit poté, co se ukázalo, že místní druhy specializované na suchý trus vačnatců nejsou schopni mnohem vlhčí trus dobytka zpracovat dostatečně rychle, což vedlo k enormnímu přemnožení much a dalších hmyzoidů, jejichž larvy se v trusu vyvíjí.

Související články



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!