Inteligence jako specifická součást schopností

Kategorie: Psychologie (celkem: 70 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

Přidal/a: anonymous
Datum přidání: 08. srpna 2005
Zobrazeno: 13016×

Příbuzná témata

Vytisknout referát Přidat referát do záložek

Inteligence jako specifická součást schopností

Schopnosti
= soubory zkušeností, znalostí a vědomostí i dovedností je uplatnit v průběhu činnosti.
= vlastnosti osobnosti, které podmiňují vykonávání určité činnosti.
– nejsou vrozené, vznikají a rozvíjejí se v činnosti na základě vrozených vloh. Jedna vloha může být základem několika schopností. Naopak určitá schopnost se může zakládat na několika vlohách.

Dělení schopností:
I obecné (primární)
II speciální (sekundární)

I obecné (primární)

vjemové, senzorické, perceptuální (přesně diskrinovat podněty v oblasti sluchu, zraku a hmatu).
intelektové, rozumové, myšlenkové (schopnost chápat, správně myslet, usuzovat, zobecňovat, poznávat, hodnotit, tvořit).
psychomotorické (síla, průběh, přesnost pohybů, pohybová souhra, tempo, reaktibilita)

Inteligence = souhrn schopností vjemových, intelektových a psychomotorických.
– schopnost správně (přesně, rychle) vnímat, myslet a reagovat.

Strukturálně je třeba odlišit v inteligenci složku vrozenou, biologickou od složky kulturní, vzdělaností, jež je podmíněna faktory prostředí.

Vývojově lze odlišit inteligenci praktickou (schopnost zacházet s předměty a nástroji), teoretickou (schopnost zacházet s pojmy a znaky, logicky myslet) a sociální (schopnost vycházet s lidmi, umět navázat a udržet sociální kontakt).

Nadání = souhrn schopností určitého druhu, které umožňují nadprůměrné výkony v určité činnosti. Nadání jako soubor vloh je vrozeným základem inteligence. Existuje jen jako skrytý předpoklad schopností. Nemusí být objeveno.

Talent = nadprůměrné vlohy a nadání v určité oblasti. Projeví se někdy velmi záhy (př.: Mozart ve 3 letech), jindy později. Umožňuje člověku, aby ve svém oboru dosáhl vynikajících výsledků.

II speciální (sekundární)
Jsou podmíněné druhem činnosti, profesemi.

Schopnosti nelze „měřit" jinak než jako rozdíly ve výkonnosti jednotlivých lidí v určité oblasti.

Dosažená úroveň inteligence kolísá věkem, fyziologicky nebo se mění patologicky (demence po úrazu lebky, zánětu mozku, při některých duševních onemocněních). Kvantita i kvalita inteligence se dá měřit testy (= krátkodobé zkoušky) nebo dlouhodobým pozorováním člověka.

Míra inteligence se dá vyjádřit pomocí inteligenčního kvocientu, který se vypočítá, když dělíme mentální věk (dosažený v testu) věkem kalendářním a výsledek vynásobíme stem, nebo když srovnáme rozumové schopnosti daného jedince s úrovní osob téže věkové skupiny.

Pásma inteligence vyjádřena pomocí inteligenčního kvocientu (IQ):

IQ	Stupeň inteligence		% lidí
0 – 25	idiotie (jedinci, kteří jsou v dospělém věku na úrovni asi 3 roků)	ústavy sociální péče	0,1 %
26 – 50	imbecilita (odpovídá v dospělém věku rozumové úrovni asi 6 roků)	ústavy sociální péče	0,5%
51 – 70	debilita (odpovídá v dospělém věku rozumové úrovni asi 12 roků)	zvláštní školy	1,9%
71 – 80	duševní pomalost (slaboduchost), subnormální inteligence		5%
81 – 90	podprůměrná inteligence		14%
91 – 110	průměrná inteligence		48%
111 – 120	lehce nadprůměrná		18%
121 – 130	značně nadprůměrná		18%
131 – 140	vysoká		11%
140 a výše	„genialita"		1,5%