Glycerol
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 04. srpna 2008
- Zobrazeno: 1129×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Glycerol
| Glycerol | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Systematický název | propan-1,2,3-triol |
| Triviální název | glycerol |
| Sumární vzorec | C3H8O3 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 56-81-5 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 92,0932 g/mol |
| Teplota tání | 17,8 °C |
| Teplota varu | 290 °C |
| Hustota | 1,26 g/cm? |
| Viskozita | 1,48 Pa?s (20 °C) |
| Index lomu | 1,473 (? = 589,3 nm) |
| Disociační konstanta pKa | 14,4 |
| Rozpustnost ve vodě | neomezeně mísitelný |
| NFPA 704 | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Glycerol, neboli glycerín, systematickým názvem propan-1,2,3-triol, je hygroskopická bezbarvá viskózní kapalina bez zápachu, sladké chuti. Je důležitou biogenní organickou sloučeninou, neboť je ve formě svých esterů součástí tuků.
Obsah |
Chemické a fyzikální vlastnosti
Glycerol je trojsytný alkohol. Jeho oxidací vzniká celá řada látek. Šetrnou oxidací jedné primární alkoholické skupiny vzniká jednoduchý monosacharid, aldotriosa glyceraldehyd
- 2 HO-CH2-CH(OH)-CH2-OH + 2 O2 -> 2 HO-CH2-CH(OH)-CHO + H2O.
Naopak oxidací sekundární alkoholické skupiny vzniká jiný monosacharid, ketotriosa dihydroxyaceton
- 2 HO-CH2-CH(OH)-CH2-OH + 2 O2 -> 2 HO-CH2-CO- CH2-OH + H2O.
Plnou oxidací jedné primární alkoholické skupiny dostaneme kyselinu glycerovou
- HO-CH2-CH(OH)-CH2-OH + O2 -> HO-CH2-CH(OH)-COOH + H2O.
Úplnou oxidací obou primárních alkoholických skupin vzniká kyselina tartronová
- HO-CH2-CH(OH)-CH2-OH + 2 O2 -> HOOC-CH(OH)-COOH + 2 H2O.
Úplnou oxidací vzniká nejjednodušší ketodikyselina, kyselina mesoxalová
- 2 HO-CH2-CH(OH)-CH2-OH + 5 O2 -> 2 HOOC-CO-COOH + 6 H2O.
Zahříván bez přístupu vzduchu odštěpuje vodu a mění se na nenasycený aldehyd akrolein (propenal)
- HO-CH2-CH(OH)-CH2-OH -> H2C=CH-CH=O + 2 H2O.
Působením nitračních činidel (např. směsi koncentrované kyseliny dusičné a kyseliny sírové) na glycerol vzniká trinitrát glycerolu, známější pod názvem nitroglycerin
- HO-CH2-CH(OH)-CH2-OH + HNO3 -> O2NO-CH2-CH(ONO2)- CH2-ONO2 + 3 H2O,
který je složkou řady výbušnin (např. dynamitu) a střelivin (např. bezdýmného střelného prachu).
Díky přítomnosti hydroxylových skupin je molekula glycerolu polární a proto se neomezeně mísí s vodou a jednoduchými alkoholy (např. methanolem a ethanolem). V nepolárních rozpouštědlech (např. benzin) se nerozpouští.
Výroba
Hlavním zdrojem glycerolu byly přírodní tuky. Při výrobě mýdla se působením hydroxidu sodného nebo draselného tuky štěpí na glycerol a směs alkalických solí alifatických kyselin, které jsou podstatou mýdel:
Biochemie
Glycerol vzniká vedle ethanolu v procesu kvašení glukosy z 1,3-dihydroxyacetonu, resp. 1,3-dihydroxyacetonfosfátu, který je běžným produktem štěpení glukosy enzymatickou redukcí redukovanou formou ?-nikotinamidadenindinukleotidu (NADH) za přítomnosti glycerolhydrogenasy.
Proto je také vedlejším produktem přípravy ethanolu z glukosy fermentací kvasinkami Saccharomyces cerevisiae. Probíhá-li kvašení glukosy za přítomnosti většího množství siřičitanů, blokuje se částečně redukce acetaldehydu na ethanol a ve výsledné směsi se zvýší obsah glycerolu. Podobně lze produkci glycerolu na úkor ethanolu zvýšit, probíhá-li fermentace v neutrálním nebo slabě zásaditém prostředí.
Mnohem větší produkce glycerolu lze však dosáhnout při použití jiných druhů mikroorganismů, např. Debaryomyces mogii, Saccharomyces rouxii, Saccharomyces mellis, Pichia miso, Pichia farinosa, Torulopsis magnoliae, Zygosaccharomyces acidificiens aj.
Fyziologické působení
Glycerol je slabě jedovatý. V menších dávkách způsobuje bolesti hlavy, žaludeční potíže a zvracení. Ve větších dávkách může způsobit poškození jater. Nejnižší toxická dávka podaná orálně u člověka činí přibližně LDLo = 1,5 g/kg živé hmotnosti, což znamená, že průměrný člověk by jej musel požít nejméně 90 až 120 g, aby se u něho projevily symptomy otravy. V nízkých koncentracích je prakticky neškodný.
Ve zředěném stavu se používá ke zvlhčování pokožky a sliznic, neboť váže atmosférickou vlhkost a tím ji přenáší do povrchu těla; naopak použití čistého glycerinu je nevhodné, protože naopak z pokožky odčerpává vlhkost a tím ji vysušuje.
Použití
Glycerol se používá mj. v kosmetických výrobcích, zejména jako přísada v hydratačních krémech a mýdlech, jako přísada do zubních past, při výrobě plastických hmot zejména jako změkčovadlo, léčiv, žvýkaček, past, barviv a výbušnin. Používá se též při výrobě bezvodého ethanolu pro odstranění příměsi vody.
Je součástí nemrznoucích směsí, většinou v kombinaci s ethylenglykolem.
V potravinářském průmyslu se užívá jako přísada pro úpravu nápojů a méně kvalitních vín, jako sladidlo např. v šlehačkách v bombičkách, jako změkčovadlo želé a jiných cukrovinek atp. Jako součást potravin má označení E 422.
V lékařství se užívá při léčbě otoku mozku jako přísada infuzí, ke snižování vnitroočního tlaku, při zácpách ke změkčení stolice ve formě glycerinových čípků nebo jako součást klystýrů.
Původ jména
Název je odvozen od dvou význačných vlastností glycerolu, a to jeho sladké chuti a značné viskozity. Základem jsou řecké slovo ??????, glykys, česky sladký a latinské slovo cera, tj. vosk.