Existence náboženství jako naděje pro slabé
Kategorie: Filozofie (celkem: 142 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 20. března 2008
- Zobrazeno: 4487×
Příbuzná témata
Existence náboženství jako naděje pro slabé
Párkrát, jsem na tomto, ale i jiných webech, v odborné literatuře, ale i časoisech či novinách četl různé názory na téma náboženství a víra. Nedalo mi to tak se zde pokusím nastínit i moje myšlenky na toto velice složité téma.
Je pravdou, že náboženství existuje, prakticky od té doby kdy se jakýsi odvážnější druh humanoida, něky před miliony let, odvážil slézt ze stromu, a začal přemýšlet o prostředí, ve kterém žije, začal uvažovat o smyslu své vlastní exstence. \"Proč je tady on? Kde se tady vzal? Jaký je valstně smysl všeho?\" Někdy v této době ho napadla, prakticky nejjednodušší myšlenka. A to, že za jeho existincí vězí a že jeho existenci ovládá jakási neviditelná síla potažmo síly, které nejsou vidět, ale jeichž projevy a důsledky jejich existence jsou zřetelné a ovliňjí jej prakticky na každém kroku.
Někdy pozdeji, začali potomci tohoto bystrého humanoida, kteřý se již postupem času proměnil v existenci, kterou dnes nazýváme člověkem, tyto tajemné síly antropomorfizovat, tj. začal jim přikládat lidské vlastnosti. A to je již krůček k tomu, aby vznikly bozi, tajemné, člověku velice podobné bytosti, které ovládají tito síly a rozhodují jestli tyto síly budou člověku sloužit, či škodit.
Tito bytosti měli nadliské schopnosti, byly většinou nosmrtelné a žily vesměs na odlehlých mýstech, kam bylo obyčejnému smrtelníkovy zapovězen vstup, nebo nebylo v jeho silách se k němu dostat.
Po té se objevily vyvolení z řad smrtelníků, kteří byly vyvoleni k tomu, aby mohly s těmito bytostmi komunikovat. A stlo se toho, že toho mohli začít využívat a ovlátat ty v tu dobu hloupé a tím i lehce manipulovatelné existence. V tento okamžik mohlo z největší pravděpoností dojít k rozdělení na ovládající existence a ovládané.
Je totiž ve skutečnosti velice zřejmé, že k ovládání mas dochází nejlépé pod pohrůžkou, jaště silnějších bytostí, se kterými umím komunikovat a do jsté míry je mohu přimět k tomu, aby mohli mým poddaným existencím škodit(to když mi nebudou po vůli) či naopak hodně pomáhat (to když mě budou oddaně a prakticky bezmezně uctívat, milovat a přinášet mi, tedy pardon těm bohům, nemalé oběti ze své činnosti a svého majetku) a občas jim i předvedu pomocí mistrné iluze, že to opravdu umím. V tu dobu už určitě existovali inteligentnější existence, které toto bravůrně zvládali. Mohli jimi být i slavné osobnosti jako Abrahám, Jákob, Mojžíš či Ježíš Kristus. O jejíž reálné existenci se dá pochybovat, ale je možné, dá se říci i velice pravděpodobné, že skutečně existovali.
Hnacím motorem těchto existencí, s největší pravděpodobností nebyl ani tak velký altruismus a víra v existenci jednoho vyvoleného národa, ale čistá Nietzehovská vůle k moci. Vždyť není nic jednoduššího než zmanipulovat menší skupinku méně inteligentnějších jedinců a přesvědčit je o svých nadliských schopnostech, potažmo o tom, že když je nemám já, tak umím komunikovat s nadpřirozenou a všemocnou existencí, která je stoprocetně má, a neváhá je použít proti někomu, kdo o nich bude pochybovat. Pak již stačí vymyslet několik zákónů a vtisknou je do úst oné všemocné existence, a které je nutné bezmezně dodržovat a hlavně proti nim nereptat. Protože pokud by někdo proti nim reptal, nebo by dokonce pochyboval,nebo je donkonce odmítal a porušoval, stane se mu to, čeho se obává v tu dobu snad každá existence. Smrt a dokonce i věčné zatracení, trýzeň a bolest po ní. Prtože tato všemocná existence dokonale stvořila i děje po smrti. Naopak pokud mě budou bezmezně poslouchat, sloužit mi, přinášet mi oběti a samozřejmě šířit se dál o mé existenci, budou \"odměněni\" posmrtným a \"věčným\" životem, v pověstné zemi mléka medu. A to už je pro tyto zmanipulované a méně inteligentní jedince dost dobrým důvodem, aby těch par let vykořisťování, ponižování a ovládání ze strany mé existence, která se prohlásila za prodloženou ruku boha na zemi, přetrpěli, a nevzbouřili se proti mé vůli k moci. Protože co je těch pár let absolutní poroby, proti oné slibované a zaručeně existující blažené věčnosti po smrti.
Takovými příklady vykořisťování byly prakticky věškéré historické epochy, jako např. starověký Egypt, antické Řecko a Řím a hlavně pak celý křestanský středověk, kde tou halvní ovládající a vykořisťovatelskou existencí byl papež a jeho církev, která ovladala panovníky evropských zemí a ti pak své poddané.
Jinými slovi, náboženství je jen nejjednodušší prostředek jak vnutit méněcenným a slabým existencím svoji vůli k moci, jak je oprávněně ovládat. Náboženství je vlastně taková pojistka pro to aby tyto většinou vélké masy těchto méněcenných a slabých existencí, mě bezmezně poslouchakli a nevzbouřili se proti mě. Protože je pro ně ospravedlněím jejich poroby, chudoby a méněcenosti.
Tato jednoduchá úvaha jen chce upozornit na to že v této společnosti je náboženství velice nebezpečný jev pro ty kteří nejsou schopni uvažovat jinak než tak jak jim většinou samozvaný vůdce (kněz, pastor, šaman, či jiná existence) nakáže. Tito jedinci většinou ve slova těchto samozvaných vudců bezmezně věří, protože tato slova a myšlenky jsou dogmata, a každý kdo s nimy polemizuje tak hřeší, a je jejich svatou povinností svou víru šířit i mezi ostatní takto nepostižené,i za cenu násilí. Takovíto jedinci jsou opravdu méněcení (tím,že nedkážou sami myslet) a je potřeba tito jedince léčit. Souhlasím tedy s Umbertem Eccem, že náboženství není opiem lidstva a přímo heroinem. A já dodávám že je smrtelným jedem společnosti, protože brání svodě myšlení. jedinou možností je tedy příjmout onu Nietzeovskou \"Smrt boha\" a začít myslet o své existenci vlastním rozumem.
Felix Florian | 28. dubna 2008
Gauranga | 28. dubna 2010
emil | 13. ledna 2012
JanOp | 12. listopadu 2013