Eneolit
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 17. srpna 2008
- Zobrazeno: 2995×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Eneolit
| Doba kamenná |
Eneolit (z latinského aeneus - měděný), jinak také chalkolit (z řeckého chalkos - měděný, lithos - kámen) či česky doba měděná, je označení pro historické období v pravěku - závěrečnou fázi doby kamenné. Následuje po neolitu a předchází dobu bronzovou.
Obsah |
Příčiny
Zdá se, že na konci neolitu došlo k určité krizi. Svědčily by proto i častější nálezy kostí lovných zvířat na neolitických sídlištích. Snad hrála roli vyčerpannost půdy v důsledku žárového zemědělství.
Typické znaky
Znalost zpracování mědi. Měď, která je jako materiál významná v této epoše pouze v jižní a jihovýchodní Evropě a na Předním východě, v dalších částech Evropy nemá zásadní význam, protože jí není dostatek.
Diferenciace vývoje mezi Evropou a Asií, která je patrná už v neolitu, se prohloubila - v době, kdy ve střední Evropě začíná eneolit, už vznikají v Orientu první otrokářské státy (Sumer, Akkad).
Typické znaky pro střední Evropu
Užití oradla v zemědělství
Pozůstatky křížové orby byly nalezeny pod mohylami v Polsku (Sarnow), Dánsku (Lundeh?j, Aldrupsgarde) nebo v Česku (Březno u Loun, Konobrže). Předpokládá se, že tato orba mohla být kultovního charakteru. Nezdá se, že by tato oradla (jejichž podobu neznáme) zvýšila výnos polí, spíše obdělávání urychlila. Zároveň došlo k jasnému oddělení polí od sídlišť.
Znalost kola a vozu
Jeden z nejpřevratnějších vynálezů v lidských dějinách se objevuje právě v době někdy kolem poloviny 5. tisíciletí př.n.l. Podle nejnovějších poznatků se zdá, že se kolo objevuje během velmi krátké doby v podstatě v celé Evropě. Nemáme tedy jistotu, že vzniklo na Předním východě, jak bylo po dlouhou dobu předpokládáno. Jedinečným dokladem existence vozu je nález hliněného modelu vozíku v maďarském Budakalász. Existují spekulace o využití vozu v dálkovém obchodě, jsou ovšem nepodložené a silně nepravděpodobné, protože toto by vyžadovalo existenci dlouhých úseků sjízdných cest. Spíše se předpokládá hospodářské užití v rámci jednotky dům - pole.
Užití tažných zvířat
Souvisí s užíváním oradla a vozu. Zdá se, že dobytčata získala v některých kulturách díky své důležitosti postavení kultovního zvířete. To naznačují nálezy sošek býků s náznaky zápřahu na různých místech Evropy (např. Bytyn v Polsku) a také rituální pohřby dobytčat v okolí Lipska (kultura kulovitých amfor). Velmi vzácným důkazem je nález dřevěného jha (z jasanového dřeva) ze švýcarského Vinelzu.
Doklady organizované těžby hornin
Nejznámějším dokladem těžby (i hlubinné) je lokalita Krzemionki u Krakova. Byl zde nalezen systém šachet a štol.
Výšinná hrazená sídliště
Objevují se snad již na konci neolitu, v eneolitu plně prokázána.
Oddělení plochy sídliště a pohřebiště
Jestliže v neolitu nacházíme pohřby ještě i na sídlištích, často v sídlištních jámách, v eneolitu se pohřební ritus uniformizuje a asi i rozšiřuje na všechny členy komunity. Zároveň je pohřební okrsek jasně oddělen od sídliště.
První bohaté hroby
Ty snad dosvědčují sociální diferenciaci obyvatelstva (jako další nepřímý důkaz by mohla svědčit existence výšinných sídlišť).
Menší obytné stavby
Jestliže je pro neolit ve střední Evropě typický tzv. dlouhý dům, tak v eneolitu se objevují menší chaty spíše čtvercového půdorysu (cca 6-8 x 3-4 m). Snad se z toho dá usuzovat, že základní jednotkou komunity již nebyla celý rod (osidlující v neolitu dlouhý dům), ale podstatně menší jednotka (snad nukleární rodina). Sídliště jako celky jsou také oproti neolitu menší.
Upevnění společenského postavení muže
Jako jeden ze sociálních důsledků hospodářských změn se uvažuje o zesílení společenského postavení muže ve společnosti, hlavně v souvislosti s užitím oradla a dobytčat. Starost o pole tak přechází do jeho kompentence. Nicméně se v této souvislosti upustilo od užívání termínu patriarchát, spíše se užívá korektnější pojem patrilineární společnost.
Eneolit v Česku
- Podrobnější informace naleznete v článku Eneolit na území České republiky.
Na našem území spadá eneolit do konce 4. a do 3. tisíciletí př. n. Obvykle se dělí na časný eneolit (4500/4400 - 3700 př.n.l), kam patří kultura lengyelská, münchshöfenská, schussenriedská a jordanovská skupina. Do staršího eneolitu (3700 - 3350 př.n.l.) řadíme kulturu nálevkovitých pohárů, kulturu michelsberskou, a jako soudobý jev i keramiku s brázděným vpichem (resp. keramika typu Retz, popřípadě i další názvy). Ve středním eneolitu (3350 - 2900/2800) ještě pokračuje kultura s nálevkovitými poháry, dále se objevuje bádenská kultura, řivnáčská kultura, bošácká skupina, kultura chamská, kultura kulovitých amfor a jevišovická kultura. V mladším eneolitu (2900/2800 - 2200 př.n.l.) je naše území osídleno kulturou se šňůrovou keramikou a kulturou se zvoncovitými poháry. Na sklonku se objevuje i protoúnětická kultura.