Drama

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23175 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 16. ledna 2007
  • Zobrazeno: 15182×

Příbuzná témata



Drama

Drama

Drama = divadelní hra, která je určena k předvádění na jevišti
· monolog – samomluva
· dialog – více lidí spolu hovoří, vyskytuje se o hodně častěji než monolog
· divadelní hra se dělí na dějství = jednání, každé dějství má výstupy

Drama může být psáno:
a) prózou = činohra /zpravidla řeší nějaký společenský problém/
b) verši = veršované drama
c) melodram = deklamace podložená hudbou
d) opera = drama může být i zpíváno

Tragédie = divadelní hra, jejíž konflikt je nesmiřitelný a která zpravidla zobrazuje smrt hlavního hrdiny

Komedie = veselá divadelní hra

Tragikomedie = divadelní hra s prvky tragickými i komickými

Drama v době starověku
V době řecké demokracie 500 př. n. l. se rozvíjí starověké = antické drama, které se vyvinulo z kultovních her, které oslavovaly boha Dionýza. Hlavní úlohu měl sbor a postupem doby se pak význam přenáší ze sboru na náčelníka sboru.
Existují 2 žánry dramatu: tragédie
komedie

Tragédie – čerpá náměty z bájí a pověstí. měla by v divákovi vyvolat soucit a hrůzu nad osudem hrdiny. Hrdina bojuje s vnějšími silami, osudem,ale i se silami vnitřními. byly veršované a nebyly rozděleny na žádné akty. většinou ji hráli 3 herci a sbor. Mluvené slovo bylo většinou doplňováno zpěvem a tanci.
Aischylos
Sofoklés nejznámější autoři tragédií
Euripides

Komedie – vychází z oslav boha Dionýza. Neměly původně žádný děj. Později se snažily zobrazit humorným způsobem to,co bylo v životě směšné nebo se vysmívaly některým nepěkným lidským vlastnostem.
Aristofanés – představitel

Aischylos = zakladatel tragédie, zavedl na scénu druhého herce – tím
vznikl dialog, ve svých hrách řešil různé lidské otázky
Drama ORESTEIA = bylo to nejznámější drama, trilogie látku zpracoval
z okruhu trojských pověstí

Sofoklés = zdokonalil antické drama tím, že zavedl třetího herce. Omezil zpěvy v tragédiích. Děj vycházel z charakteru jednotlivých postav. většinu svých námětů volil z okruhu trojských bájí a pověstí o thébském královském roku. V sofoklésových tragédiích jsou trestáni jedinci, kteří svým jednáním zamířili dál, než co je člověku dovoleno.
Nejznámější dramata : Elektra
Antigona
Král Oidipus

Euripidés = napsal kolem 17 tragédií. Hrdiny bájí přenáší mezi obyčejné smrtelníky. Vykresloval v dramatech skutečné lidi, ale zachoval formu bájí. Velice dobře vykreslil úlohu žen. Velkou úlohu zde hraje láska. V jeho hrách vystupuje deus ex machina – bůh řešící zápletku
Drama MEDEIA

Počátky českého dramatu za Karla IV.
Nejstarší hry vznikají a dochovaly se ze 14. stol. Původně byly předváděny v kostelích jednotlivé výjevy ze života Krista. Texty byly původně latinské, pak do nich začaly pronikat výrazy české. Nehrály se už v kostelích, ale na náměstí nebo na prostranstvích před kostelem = staročeské drama = středověké drama

Mastičkář – pochází z poloviny 14. stol. Jedná se o zlomek velikonoční hry, kde jádrem hry je vylíčení středověkéh trhu a zesměšnění mastičkářů a jejich sluhů. Hlavní postavou je zde Mastičkář a jeho sluhové Rubín a Pustrpálek, kteří vychvalují zboží a schopnosti mistra a všichni dohromady podvádějí nakupující.

Drama v době renesance
Rensance umožnila dramatickým autorům poznat antické tragédie a komedie. Autoři se snažili vyrovnat se s vysokou uměleckou úrovní řeckých a římských dramatiků. v 16. – 17. stol. se vytvořila dramatická tvorba především v Anglii.

William Shakespeare /1564 – 1616/
· o jeho soukromém životě se ví jen málo, narodil se ve Stratfordu nad Avonou
· je to nejslavnější dramatik Anglie a světa. je to autor asi 37 her, které píše v několika svých tvůrčích obdobích.


1. období – do roku 1600 píše především komedie:
Zkrocení zlé ženy
Sen noci svatojánské
Kupec benátský

dále píše historické hry: a) Z Anglie: – Jindřich VI.
Richard III.
Richard II.
Jindřich IV.
Jindřich V.
b) antické hry: - Antonius a Kleopatra
Periklés
Julius Caesar

a dále píše i první tragédie : Romeo a Julie

Romeo a Julie = vypráví o soupeření dvou mocných rodů ve Veroně, Kapuletů a Monteků, Romeo a Julie se navzdory rodinnému nepřátelství do sebe zamilují. Svou lásku skrývají a tajně se vezmou. Romeo zabije Juliina bratrance Tibalda a je poslán do vyhnanství, Julie se má vdát. Julie oklame rodiče domnělou smrtí. Romeo se o její smrti dozvídá a jede za ní. V hrobce zabije jejího snoubence a sám sebe otráví. Probuzená julie se v zoufalství probodne. Teprve smrt dětí oba rody smíří.

2. Období – do roku 1608 – o jeho díla proniká pesimismus a zklamání, které vychází z autorova života. V této době vznikají nejslavnější tragédie
· Král Lear
· Othello
· Macbeth
· Hamlet

3. Období – pesimismus se vyrovnává, píše : Zimní pohádka
Bouře

Divadelní hry = náměty čerpá ze životopisů slavných lidí, renesančních povídkářů, z kronik. Autor se zde vyznačuje velikou představivostí, hrdinům vkládá do úst úvahy o běžném životě, hluboká zamyšlení nad smyslem života. Některá dramata jsou veršovaná a některé pasáže jsou psány prózou. Překladatelem Shakespearových dramat byl J. V. Sládek.

Klasicistní divadlo

Klasicismus = 17. – pol. 19. stol., vznikl ve Francii
· klade důraz na rozumový přístup
· je proti mysticismu
· klade důraz na pravdu a přírodu
· vykreslení různých charakterových vlastností lidí
· měřítkem krásy byla pravda, rozvaha, rozumovost
· životním ideálem = vyrovnanost
· měli přesně stanovená estetické pravidla a předpisy

Literatura se rozlišovala na:
a) vysokou – eposy, ódy, tragédie
b) nízkou – komické hry a témata

Klasicistní drama – dodržovalo zásadu tří jednot podle Aristotela – jednotu času, místa a děje = mělo jen jeden základní děj

Tragédie - byla vyhrazena látkám ze života vysokých vrstev, přičemž hrdiny a děj autoři čerpali hlavně z doby antiky

Komedie – směly v ní vystupovat lidové postavy, náměty se mohly dotýkat současnosti

Moliere – přední klasicistní autor dramat ve Francii. Od mládí byl velice přitahován k divadlu, potom jezdí s divadlem po venkově jako herec a začíná působit jako režisér a pak jako ředitel kočovné společnosti, nakonec se dostává do královských služeb

Jeho hry: při jejich psaní využívá velice dobré znalosti venkovských lidí i měšťanstva. Zabývá se v hrách mravními otázkami – postavení ženy ve společnosti, v rodině;otázkami náboženskými, pokrytectvím, lakotou lidí. Ve svých hrách se vysmívá i snaze napodobovat za každou cenu šlechtu.

Tartuffe – nejodvážnější komedie, kterou musel Moliere 2x přepracovávat. Hra odhalovala pokrytectví a svatouškovství a mířilo proti církvi a donašečskému systému jejich institucí.
Tartuffe si získal důvěru měšťana Orgona, ovládá ho a nabývá vlivu nad jeho rodinou. Usiluje o jeho ženu, má si vzít jeho dceru a členové rodiny se marně pokoušejí tomu zabránit. Orgon zcela podléhá Tartuffovi, dokonce mu připíše a svůj majetek a jen králův zásah zabrání úplnému zničení rodiny.


Lakomec – komedie o člověku, u něhož se majetek stal vším, hlavním hrdinou je zde lichvář Harpagon, který je ochoten obětovat pro peníze všechno a ztráta pokladnice pro něj znamená životní tragédii, poloviční šílenství a nenávist k celému lidstvu.

Zdravý a nemocný – komedie, která vypráví o člověku, jenž je přesvědčen, že trpí všemi možnými nemocemi. jeho doktor toho využívá a neustále mu nosí léky až Argan chce provdat svou dceru za lékaře.

Dramatická činnost preromantiků

Preromantismus = umělecký proud, který se objevuje především v Německu, před vznikem romantismu
· umělci se snaží svým dílem své nejskrytější názory a city
· umělci neuznávají žádná pravidla, která by je omezovala
· byli silně ovlivněni Shakespearem, protože ten se neohlížel na žádná estetická pravidla
· v dílech se objevují hrdinové, kteří se brání křivdám, které jim způsobila společnost
· autoři docházejí k názoru, že smysl lidského života spočívá ve službě ostatním
· zobrazují ideální svět a prostředí

Friedrich Schiller – básník a dramatik. V mládí poznal útlak vrchnosti, která mu bránila v literární činnosti. Později se jen těžko živí svojí literární a překladatelskou prací. pak odchází do Výmaru, kde působí vedle Goetha. Píše a je silně ovlivněn hnutím „Bouře a vzdor“.

Loupežníci – drama. Karel Moor pochází ze starého šlechtického rodu, studuje v Lipsku. Karlův bratr Franz intrikami přiměje otce, aby Karla vydědil. Franz záviděl bratrovi jeho oblibu, krásu, prvorozenství. Chce se zmocnit rodového majetku. v největším zoufalství přísahá věrnost svým kamarádům, kteří se stali loupežníky a Karla zvolili za svého hejtmana. Karel si uvědomuje, že prohrál svůj život. Ztratil právo na lásku svého otce a své milé. Nesmí se k nim vrátit, přísahal věrnost svým druhům. A aby alespoň částečně odčinil své viny, umožní chudákovi, aby za něho získal vypsanou odměnu.

Drama v době národního obrození

V Praze existovalo:
a) Divadlo v Kotcích = 1738
b) Stavovské divadlo = 1783, česky se tam hrálo ojediněle
c) Bouda = 1786 – vlastenecké divadlo, hráli zde čeští herci, hráli se zde české hry. Bouda byla ale po 3 letech zbourána

Václav Thám – uvádí překlady cizích her, překládá Shakespeara, píše i vlastní vlastenecké hry s historickou tématikou, ze kterých se ale většinou nic nedochovalo.

Václav Kliment Klicpera – dramatik, který chtěl svými divadelními hrami nejen publikum pobavit, chtěl ho zároveň vychovávat. píše hry historické, komedie, rytířské hry, hry ze současnosti.

Josef Kajetán Tyl – hlavní postava kulturního a společenského dění v době 30. – 50. let 19. stol.
Jeho činnost – Organizoval různé vlastenecké podniky, besedy, bály. Byl významným novinářem /Květy/, byl jejich redaktorem od roku 1833. je autorem řady próz, působil jako zakladatel českého národního divadla. V divadle hrál, podílel se na organizování divadel, pomáhal vytvářet kulisy pro divadla..
Jeho život – Narodil se v kutné hoře, studoval v Hradci Králové – vliv profesora Klicpery,v Praze přestává Tyl Studovat a věnuje se divadlu. Působí ve Stavovském divadle jako dramaturg českých her, po odchodu z Prahy se stává členem Kelnerovy divadelní kočovné společnosti, s tou potom jezdil a nakonec umírá v bídě a ve finanční tísni v Plzni roku 1856.

Prozaická činnost:
- píše povídky: a) se sociální tematikou
b) tématikou národního hnutí – Pouť českých umělců
Chudí lidé
c) tématikou historickou – Dekret Kutnohorský
Braniboři v Čechách
- dále píše i první pokus o napsání českého románu – Poslední Čech /povídka/– tato práce byla Havlíčkem byla velmi zkritizována pro velkou sentimentálnost

Divadelní tvorba:
Tyl se věnoval divadlu ze všeho nejvíce, považoval divadlo za důležitý prostředek v procesu národního uvědomování.

Dramata:
- ze současného života – Pražský flamendr
Paličova dcera
Fidlovačka – fraška se zpěvy /fraška = komedie = hry lehčího charakteru; 1834 – poprvé zazněla píseň „Kde domov můj“, kterou hrál slepý houslista Mareš na hudbu pana Škroupy
- historické hry – Jan Hus
Kutnohorští havíři
- dramatické báchorky – Lesní panna
Jiříkovo vidění
Tvrdohlavá žena
Strakonický dudák

Strakonický dudák – Dramatická báchorka, poprvé hrána 1847, stále je v repertoáru českých divadel.
- pohádková hra se zpěvy, je to hra velice blízká českému divákovi = důvody: vycházela z domácích skutečností, hra zachycovala základní problémy soudobého českého venkova /Dorotka x Švanda – nemají peníze/
- vystupují zde i nadpřirozené bytosti, které jsou běžné v domácím folkloru /víla, polednice, divé ženy/

Švanda dudák – dobrosrdečný člověk, nadaný muzikant, je mladý, trochu jednoduchý, důvěřivý, není spokojen s domácími poměry a není ochoten se s nimi smířit.
Vocílka – Tyl ve Vocílkovi soustřeďuje nedobré stránky ciziny, je to zběhlý student, ze kterého se stává tulák a příživník, ohromuje Švandu svými znalostmi ciziny a pouze ho zneužívá. Je to člověk, který se dokáže z každé nepříznivé situace vymanit.
Kalafuna – výborný muzikant, lehkomyslný, je v něm mnoho lásky, humoru, snahy pomoci druhému člověku, je v něm zobrazen pevný vztah k domovu.

Realistické drama

První pokusy o realistické drama se objevují v dílech Májovců, jako byl Neruda – jejich dramata však nebyla příliš úspěšná. Dramata této doby si uznání dobývala pozvolna a jsou často zasazena do venkovského prostředí.

Ladislav Stroupežnický
- píše veselohry – Zvíkovský Rarášek
Paní mincmistrová
Naši furianti

Naši furianti – drama z venkovského prostředí. Základním problémem je zde volba nového ponocného, je zde vykreslený svět sedláků, kteří jsou hrdí na svůj majetek, kteří se za každou cenu chtějí ukázat a chtějí vesnici předvést, že si mohou dovolit mnohem víc než ostatní /selské furiantství/…

Alois Jirásek (1851 – 1930)
Dílo:
Drama – témata:
- Historická – husitská trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč
- Pohádková – Lucerna
- Ze současnosti – Otec, Vojnarka

Gabrila Preissová
Dílo:
- Její pastorkyňa – zhudebněna Janáčkem
- stará mlynářka se zde dopustí zločinu, aby zachránila štěstí
své zklamané nevlastní dcery
- Gazdina roba

Alois a Vilém Mrštíkové

Maryša –drama z venkovského prostředí, které líčí, jak společenské postavení a majetek donutilo Maryšu provdat se bez lásky a jak toto vedlo k tragickému konci. Je to klasické drama, které obsahuje 5 nejdůležitějších částí dramatu.
1) expozice – seznámení se s prostředím a postavami
2) kolize – objevuje se základní konflikt
3) krize – konflikt vrcholí
4) peripetie – děj se zlomí a začne se ubírat ke špatnému konci
5) katastrofa – tragický konec



| 30. ledna 2013
gut
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!