Dálnice bratrství a jednoty
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 1285×
Příbuzná témata
Dálnice bratrství a jednoty
Dálnice bratrství a jednoty (chorvatsky Autoput Bratstvo i jedinstvo, slovinsky Avtocesta Bratstvo in enotnost) je bývalé označení několika dálnic, nacházejících se v zemích západního Balkánu, před rokem 1991 součástí Jugoslávie. Tato dálnice měla většinu z nich spojit a stát se tak symbolem jednoty celé země.
Trasa
Podle projektu měla dálnice začínat u hranic s Rakouskem a vést přes slovinská města Jesenice, Lublaň a Novo Mesto; pokračovala by přes chrorvatský Záhřeb a Slavonií do hlavního města Bělehradu. Odsud by se stočila na jih a přes Niš v Srbsku a Skopje v Makedonské republice, na jejím jihu se pak měla napojit na dálniční síť v Řecku.
Historický vývoj
Po druhé světové válce byla silniční síť v Jugoslávii ve velmi špatném stavu, komunikace pro dálkou dopravu chyběly, motorizace postupovala a země zaostávala. Proto byl zahájen velký projekt na realizaci této stavby. Účastnilo se jej na téměř 300 000 lidí, brigádníků (domácích i zahraničních), či vojáků. První úsek mezi Záhřebem a Bělehradem byl zprovozněn 27. července 1950. Celá dálnice však před rozpadem země zprovozněna nebyla, některé úseky ve Slovinsku a Makedonii byly dokončeny až v 90. letech; v současné době již chybí dokončit etapy jen velmi krátké. Po rozpadu země se celá dálnice rozdělila na několik místních (A3 v Chorvatsku, A1 a A2 ve Slovinsku a i úseky v Srbsku a Makedonii mají vlastní označení).