Cínový mor
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 23. srpna 2008
- Zobrazeno: 3163×
Příbuzná témata
Cínový mor
Cínový mor je samovolný fyzikální proces, při kterém se kovový cín mění na práškovou šedou formu (rekrystalizace). Může vzniknout při vystavení kovu nízkým teplotám (už pod 13,2 °C) a je „nakažlivý“ – přenáší se mezi předměty navzájem. Cínový mor ohrožuje především varhanní kov historických nástrojů a lze jej zastavit jen zahřátím materiálu nad 20 °C a udržováním této teploty.
Vysvětlení
Cín se za běžné teploty vyskytuje ve formě stabilní bíle modifikace krystalitů označované jako b - s krystaly ve čtverečné soustavě. Při jeho ochlazení pod 13,2 °C se však stává stabilní šedá modifikace s krystaly v krychlové soustavě, označovaná a. Cín na tuto modifikaci postupně samovolně přechází. Rychlost přeměny krystalové mřížky z b na a závisí na teplotě, maxima dosahuje při cca -48 °C. Modifikace a je velmi křehká a cínové předměty postižené touto přeměnou se postupně rozpadají na prášek. Cínový mor není chemický oxidační proces (koroze), jak je někdy mylně uváděno (nepomůže tedy proti němu žádný nátěr apod.).
Historie
Cínový mor mohl být jednou z příčin zkázy polární expedice Roberta Scotta v letech 1911–12.[zdroj?]
Podle některých teorií měl cínový mor podíl i na zkáze Napoleonovy armády v Rusku, kde vojákům upadaly cínové knoflíky z uniforem. Ty pak v mrazu neměly jít zapnout. Kritici této teorie upozorňují, že knoflíky byly z cínových slitin, které mrazu odolávají lépe.[zdroj?]
Ochrana
Ochrana před cínovým morem spočívá v udržování předmětů v teplotách nad 13,2 °C. Prevencí užívanou v současnosti je místo čistého cínu používat jeho slitiny s malým množstvím antimonu nebo bismutu, které brání rekrystalizaci. Stříbro, indium, a olovo mají ve větším množství podobný účinek.