Chráněná krajinná oblast České středohoří
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 20. srpna 2008
- Zobrazeno: 1947×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Chráněná krajinná oblast České středohoří
Chráněná krajinná oblast České středohoří se rozkládá mezi Louny a Českou Lípou. Je součástí podkrušnohorské subprovincie. Rozloha je 1063,17 km?[1] (celé pohoří 1600 km?), což jí řadí co do velikosti na druhé místo v Česku. Přirozeně ji dělí řeka Labe.
CHKO byla založena v roce 1976.
Zaujímá části území sedmi okresů (Česká Lípa, Děčín, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem) Nejvyšším bodem je vrchol Milešovky (836,5 m n.m) a naopak nejnižším je hladina Labe v Děčíně (121,9 m n.m).
Správa CHKO České středohoří sídlí v Litoměřicích. Mezi hlavní body, které vedly k vyhlášení CHKO patří středoevropská jedinečnost krajinného reliéfu mladotřetihorního vulkanického pohoří, pestrost geologické stavby, druhové bohatství rostlinstva a odpovídající oživení krajiny charakteristickou faunou. Genové lesní základny v CHKO jsou zaměřeny především na buk, avšak je tu dále udržován a reprodukován genetický materiál jilmu, javoru, lípy a jeřábu.
Obsah |
Turistika
Oblast má velmi dobré a husté turistické značení, zejména v části na západ od spojnice Litoměřice–Velké Březno. Na významnějších vrcholech jsou rozhledny a turistické restaurace. Autobusové a železniční spojení jsou taktéž na dobré úrovni, i když plánované přerušení provozu na tratích Čížkovice–Obrnice a Lovosice–Teplice spojení zhorší. Tratě z Velkého Března do Verneřic a Úštěka byly zrušeny již v roce 1978. Na části této trati je snaha o obnovu provozu.[2]
Turisticky významnými body jsou například Opárenské údolí, Milešovka nebo Vaňovský vodopád.
Dálnice D8
Podle plánu by měla v roce 2010 západní část CHKO České středohoří přetnout dálnice D8. V roce 1996 byla schválena dokumentace Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). Pro vedení dálnice přes CHKO bylo nutná výjimka Ministerstva životního prostředí, jejíž pravomocné vyřízení trvalo šest let. Ministerstvo, i s ohledem na střídání ministrů, několikrát změnilo názor, poslední ministr Miloš Kužvart ovšem výjimku nakonec udělil. Ve vlastních správních řízeních docházelo k řetězům odvolání a mimořádných opravných prostředků. Přestože se prověřovalo několik variant vedení trasy, zvolen byl přímý průjezd Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří, k čemuž však byla potřebná výjimka, jejíž schválení trvalo šest let.
Původní požadavek neziskových organizací byl postavit dálnici západně od centra Českého Středohoří, tedy přenést hlavní tah na R7 a již dokončenou dálnici k Lovosicím protáhnou právě k tomuto novému tahu. Když bylo rozhodnuto o stavbě úseků v Krušných horách, v Německu přišli s tunelem pod celým Českým Středohořím. Tento návrh byl také odmítnut, a tak v současnosti neziskové organizace požadují, aby alespoň v nejcennější části CHKO, které se má dálnice dotýkat, komunikace vedla souvislým 3 km dlouhým tunelem Kubačka.[3] Varianta s tunelem Kubačka nebyla ovšem dosud nijak projektově připravována, a tak by dle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) došlo k odsunu stavby o 4,5 roku. Právě proto jsou proti této variantě obce na současné trase I/8. Vedle nákladné výstavby proti ní hovoří i energetická náročnost provozu v dlouhém tunelu a nutnost výstavby drahého a kvalitního ventilačního i protipožárního systému.
Varianta navrhovaná ŘSD zasahuje do 2. a 3. zóny CHKO, do geologicky cenných profilů bývalého čedičového lomu Prackovice a do nadregionálního biokoridoru řeky Labe (v části nazývané Porta Bohemica). Právě tyto nejvíce chráněné zóny překračuje pomocí plánované kombinace tunel Prackovice (270 m) + most + tunel Radejčín (620 m). ŘSD bude prosazovat svou variantu, kterou podpořil i Ústecký kraj, když 9. března 2005 zamítl návrh na změnu územního plánu.
Prodlužování jednání kolem této dálnice bylo jedním z hlavních důvodů, proč poslanci schválili v novele Zákona o ochraně přírody a krajiny převedení pravomocí udělování výjimek ze zákona na vládu ČR (rozhodování samotného Ministerstva ŽP se jim jevilo jako velmi podjaté a ovlivněné ekologicky orientovanými neziskovými organizacemi).
Zahájení stavby proběhne v roce 2007, ke zprovoznění by pak mělo dojít v prosinci 2010.
Těžba kamene
V CHKO České středohoří se na několika místech těží kámen. Lomy ohrožují, nebo již z velké části zlikvidovaly některé vrchy.
Maloplošná chráněná území
PR
- PR Bohyňská lada
- PR Březina
- PR Číčov
- PR Holý vrch u Hlinné
- PR Hradišťanská louka
- PR Kalvárie
- PR Kamenná hůra
- PR Kozí vrch
- PR Lipská hora
- PR Milá
- PR Sluneční stráň
- PR Vrabinec
NPR
- NPR Lovoš
- NPR Milešovka
- NPR Oblík
- NPR Raná
- NPR Sedlo
PP
- PP Babinské louky
- PP Bobří soutěska
- PP Divoká rokle
- PP Farská louka
- PP Hradiště
- PP Jílovské tisy
- PP Košťálov
- PP Kuzov
- PP Lupežnická jeskyně
- PP Lužické šipáky
- PP Magnetovec - skalní hřib
- PP Nebočadský luh
- PP Plešivec
- PP Radobýl
- PP Stříbrný roh
- PP Štěpánovská hora
- PP Tobiášův vrch
- PP Třtěnské stráně
NPP
- NPP Bílé stráně u Pokratic
- NPP Borečský vrch
- NPP Březinské tisy
- NPP Dubí hora
- NPP Janský vrch
- NPP Kamenná slunce
- NPP Panská skála
- NPP Vrkoč
Reference
- ? http://www.ceskestredohori.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=259
- ? Zubrnická museální železnice
- ? „ANO výstavbě tunelu Kubačka na dálnici D8 v Českém středohoří“