Choceň
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 20. srpna 2008
- Zobrazeno: 2358×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Choceň
| Choceň | |
|---|---|
Tyršovo náměstí v Chocni |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0534 580350 |
| kraj (NUTS 3): | Pardubický (CZ053) |
| okres (NUTS 4): | Ústí nad Orlicí (CZ0534) |
| obec s rozšířenou působností: | Vysoké Mýto |
| pověřená obec: | Choceň |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 21,70 km? |
| počet obyvatel: | 9000 (2006) |
| zeměpisná šířka: | 49° 59’ 59’’ |
| zeměpisná délka: | 16° 13’ 2’’ |
| nadmořská výška: | 290 m |
| PSČ: | 565 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 7 |
| místní části: | 7 |
| katastrální území: | 7 |
| adresa městského úřadu: | Jungmannova 301 565 15 Choceň |
| starosta / starostka: | Miroslav Kučera |
| Ofic. web MÚ: http://www.chocen-mesto.cz E-mail: info@chocen-mesto.cz |
|
 |
|
Město Choceň se nalézá asi 10 km západně od okresního města Ústí nad Orlicí. Město se skládá ze sedmi částí - Březenice, Dvořisko, Hemže, Choceň, Nová Ves, Plchůvky a Podrážek. V celém městě je registrováno 1972 domů, z toho v samotné Chocni 1732.
Historie města
První zmínka o městu pochází z roku 1227, kdy v dědictví dostávají území Hocen (dnešní Choceň) bratři Sezim a Malota. Město ležící na obou březích řeky Tiché Orlice, obklopeno kopci a lesy prakticky nelákalo k expanzi. V roce 1292 vlastní tehdejší trhové městečko Choceň král Václav II. Počátkem 14. století jej získává Mikuláš z Potštejna a zakládá zde hrad, bohužel později rozbořený vojskem kralevice Karla, který se od roku 1339 stává jeho majitelem.
Roku 1437 se stává majetkem pánů z Kunštátu, Poděbrad a pánů ze Žampachu. Roku 1509 se stává majetkem pánů z Pernštejna. V této době prochází velkým rozkvětem, který byl však r. 1539 utlumen velikým požárem. Nový rozmach nastává až za majitele Zikmunda ze Šelmberka, který nechává v r. 1562 na břehu řeky vystavět zámek s rozsáhlým dvorem a Chocni vymáhá výsadu dvou ročních trhů (1558), výsadu cechu řeznického (1571) a krejčovského (1576) a později ševcovského (1585) a r. 1581 obec osvobozuje od všech panských platů a povoluje právo várečné. V r. 1564 byla také vybudována radnice, v níž byly uloženy nově zřízené knihy trhové, sirotčí, svatební a soudní. Od r. 1581 je město opět v rukou Pernštejnů. Za dalšího majitele Hertvíka Zejdlice ze Šenfeldu zničil další požár roku 1602 téměř celé město. Dřevěná stavení byla však znovu obnovena a zámek přestavěn. V r. 1619 jsou uděleny výsady cechu tkalcovského Hertvíkovým synem Rudolfem Zejdlicem. Ten byl na zámku údajně otráven a za účast ve stavovském odboji mu bylo panství zabráno a prodáno Albrechtu z Valdštejna, dále rozprodáno a novým majitelem se v roce 1623 stává Vincenc Mušinger z Grumperdorfu a poté Zikmund Kurz ze Senftenau. V té době dolehl na městečko pobělohorský útisk, kontribuce a berně se zvyšují, jsou zrušena někdejší privilegia. Nastává všeobecný úpadek živností a řemesel, zákaz vaření piva, přicházejí nové robotní povinnosti, vzrůstá tlak katolické církve a s ní spojené soudní represálie. Za vlády Trauttmannsdorfů od r. 1686 nastává další nárůst feudálního útlaku.
Ke změně k lepšímu dochází až s příchodem Kinských. V roce 1709 převzal zbědované panství hrabě Norbert Oktavián Kinský, který dává městečku dva nové trhy „výroční“ a „týdenní“. Městu je přidělena nová pečeť, která nahrazuje tehdejší starobylou a slavnou pečeť husitskou. V roce vzniká komplex architektonicky velmi cenných barokních staveb fary (1731), nového kostela (1732), kde je také obnovený literátský kůr, budovy špitálu (1750) a zvonice. Dřevěná socha sv. Floriána je nahrazena mohutným barokním sloupem. Vynikající tradici tu vždy měla řemeslná výroba. K dávné výrobě pivovarské, vinařské, mlynářské, nožířské a tkalcovské přibývají v 18. století cechy zámečnický, kovářský, truhlářský, hrnčířský, bednářský, provaznický, pekařský a perníkářský. V blízkosti staré brusírny vzniká u náhonu i papírna, která pracuje až do r. 1857.
V polovině 19. století nastává významný hospodářský rozvoj důsledkem výstavby železničních tratí Praha - Olomouc (1845), Choceň - Broumov (1875) a Choceň - Litomyšl (1881). Tímto se Choceň stala důležitou železniční křižovatkou. Zámek je v roce 1829 přestavěn do dnešní podoby a v letech 1849-50 kněžnou Vilemínou Kinskou přistavěna i pseudogotická kaple Nanebevzetí Panny Marie. V té době vzniká v Chocni přádelna lnu, rozvíjí se místní strojírenský průmysl a k postupnému zdokonalování zemědělské výroby přispívají dobré výsledky choceňského velkostatku Kinských.
Na počátku 20. století měla Choceň téměř 5500 obyvatel a řadu průmyslových podniků, a to např. přádelnu, tkalcovnu, výrobnu uzenářských nástrojů, továrnu na hasičské stříkačky. Dnes tu také najdete mnoho významných podniků - např. Choceňskou mlékárnu, ale především veliké sportovní zázemí.
Město se opravdu v tomto směru o své obyvatele dobře stará. Najdete zde zimní stadion, koupaliště, baseballové hřiště, tenisové kurty, v jedné z tělocvičen horolezeckou stěnu aj.
Okolí města
V tesné blízkosti města se nachází přírodní rezervace Peliny, chráněná Lipová alej do Hemže a Svídnická borovice.