Chile
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23174 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 20. srpna 2008
- Zobrazeno: 8338×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Chile
| Chilská republika República de Chile |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Canción Nacional | |||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Santiago de Chile | ||
| Rozloha: | 755 839 km? (39. na světě) z toho 1,07 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Nevado Ojos del Salado (6880 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | -6, -4 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 16 598 074 (60. na světě, odhad 2007) | ||
| Hustota zalidnění: | 21,31 ob. / km? (187. na světě) | ||
| Jazyk: | španělština | ||
| Náboženství: | římští katolíci 89%, protestanti 11%, židé NEGL% | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | republika | ||
| Vznik: | 18. září 1810 (nezávislost na Španělsku) | ||
| Prezident: | Michelle Bachelet Jeria | ||
| Předseda vlády: | zastává prezident Michelle Bachelet Jeria | ||
| Měna: | chilské peso (CLP) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 152 CHL CL | ||
| MPZ: | RCH | ||
| Telefonní předvolba: | 56 | ||
| Národní TLD: | .cl | ||
Chile je přímořský stát na jihozápadě Jižní Ameriky, omývaný na západě a jihu Tichým oceánem. Pevninskou hranici má na severu s Peru, na severovýchodě s Bolívií a na východě s Argentinou. Patří k němu drobné tichomořské ostrovy – Velikonoční ostrov, Isla Sala y Gómez, ostrovy Neštěstí a ostrovy Juana Fernándeze a na jihu v Patagonii část ostrova Ohňová země a množství dalších ostrovů při západním a jihozápadním pobřeží.
Obsah |
Historie
Přibližně před 10 000 lety přišli do oblasti první domorodí obyvatelé, kteří osídlili úrodné oblasti v údolích okolo pobřeží Tichého oceánu. V následujícím období v letech 1460 až 1485 došlo k expanzi Inků, kteří si podmanili celé severní Chile až po řeku Maule. Dál na jihu sídlili Mapučové a další kmeny, jejichž území se Inkům nikdy nepodařilo dobýt.
V roce 1520 oblast navštívil Fernando Magellan během své cesty kolem světa. V další objevitelské vlně Evropanů sem pronikl v čele španělských conquistadorů Diego de Almagro, který sem dorazil z Peru ve vidině zlatého bohatství. V následujících letech bylo území dnešního severního a části středního Chile připojeno ke španělskému místokrálovství Peru, oblast nacházející se jižně od řeky Bío-Bío však zůstala po celé koloniální období v rukou Mapučů, kteří se zarputile bránili vpádu bělochů na své území. Série konfliktů mezi Mapuči a Španěly, jež trvala od roku 1536 do vyhlášení nezávislosti Chile, je dnes známa jako tzv. Guerra de Arauco.
Dne 12. února 1818 vyhlásilo Chile nezávislost. V zemi proběhla občanská válka, vládlo několik diktátorů. V letech 1879–1883 bojovalo Chile v Pacifické válce s Bolívií a Peru. Bolívie přišla o přístup k moři, Peru muselo také odvezdat část území. Chile tak získalo provincii bohatou na ledek. V roce 1883 byli po více než 300 letech definitivně poraženi Mapučové a Chile se tak zmocnilo dalšího rozsáhlého území.
V roce 1970 byl zvolen prezidentem socialista Salvador Allende. Po jeho nástupu se začala rozvíjet ekonomická krize. Situace se v zemi stávala neúnosnou. Nasledoval vojenský převrat (1973), při kterém prezident zemřel a moci se ujala vojenská junta vedená generálem Augustem Pinochetem. Od roku 1990 se země vrací k demokracii.
Geografie
Povrch
Chile má zcela jedinečnou polohu a táhne se od severu k jihu podél tichomořského pobřeží. Východní hranici tvoří Andy. Na západě při pobřeží vystupuje Pobřežní Kordillera (špan. Cordillera de la Costa), která uzavírá na severu největší poušť Jižní Ameriky Atacama a ve střední části Velké Chilské údolí. Na severu zasahuje ještě na území Chile náhorní plošina Altiplano s jezerem Salar de Atacama, z toho nejvýše zde činí Pico de Aucanquilche v nadmořské výšce 6180 m.n.m. Směrem k jihu tvoří Andy jednotlivý hřeben. Nejvyšší horou v Chile je Ojos del Salado a měří 6880 m.n.m. Patagonské Andy na jihu jsou již nižší, nejvyšší vrchol měří 4058 m.n.m., s tvary ledovcové modelace ledovce, fjordy, ostrovy a zálivy. Nejvyšší horou Ohňové země (špan. Tierra del Fuego) je Pico de Yogan měřící 2469 m.n.m.
Vodstvo
Řeky jsou vesměs krátké, ale vodnaté, příkladem jsou řeky Copiapó (162 km), Huasco (88 km) a Bío-Bío (380 km). Na jihu, na chilsko-argentické hranici dochází k zajímavé situaci, kdy z některých ledovcových jezer vytékají řeky do Tichého i Atlantského oceánu. Příkladnými jezery jsou Lago General Carrera a Lago O'Higgins.
Podnebí
Podnebí severního pobřeží Chile je vlivem studeného Peruánského vzduchu velmi suché, tropické, pouštní. V Arice průměrná teplota nejteplejšího měsíce února je 22 °C, nejstudenějšího srpna 16 °C a průměrný roční úhrn srážek je 0,8mm, což vyplývá, že Arica je jedno z nejsušších měst na světě. Podnebí na jihu přecházející v subtropické, mírné a subarktické, je pod vlivem oceánu s bohatými srážkami. Průměrná lednová teplota v Santiagu je 21 °C, červencová 14 °C, průmerný roční úhrn srážek je 460 mm. V Puerto Aisénu a v Puerto Monttu je průměrná lednová teplota mezi 14 a 15 °C, červencová 4,5 °C v Puerto Aisénu, 8 °C v Puerto Monttu. Průměrný roční úhrn srážek je 3000 mm v Puerto Aisénu, 2050 mm v Puerto Monttu.
Hospodářství
Chile je zemědělsko-průmyslový stát s významnou těžbou nerostných surovin. Světově důležitá je těžba mědi (Chuquicamata, El Teniente a El Salvador) a jódu, které tvoří 60 % světové těžby. Dále se těží uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda, molybden, zinek, zlato, stříbro, mangan, rtuť, sůl a ledek. Z průmyslových odvětví jsou nejdůležitější hutnictví - kde je výroba rafinované mědi, surového železa a oceli, potravinářství, petrochemie, dřevozpracující, papírenský, stavební a potravinářský průmysl. Na výrobě elektrické energie se z více něž 60 % podílejí vodní elektrárny. Ze zemědělských plodin se pěstují pšenice, kukuřice, rýže, brambory, cukrová řepa, zelenina, ovoce, vinná réva a citrusy. Pro živočišnou výrobu je důležitý chov skotu, prasat, ovcí a drůbeže, v rybolovu patří Chile mezi pět světových velmocí. Značná je těžba dřeva.
V zemi je významná silniční (panamerická dálnice) a železniční síť i letecká doprava. Chile navštíví ročně 1,6 miliónů návštěvníků.
Administrativní členění
Chile je členěno do 15 regionů, které se dále dělí do jednotlivých provincií. Provincie se skládají z obcí. Intendanty regionů a guvernéry provincií jmenuje prezident země.
 |
|
Zajímavosti
Chuquicamata je největší ložisko mědi na světě. Punta Arenas je nejjižnější stotisícové město na světě. Města Arica, Calama a Iquique v poušti Atacama tvoří nejsušší místo na světě, v Arice do roku 1973 400 let nepršelo.
 Státy a území s členstvím v APEC |
|---|
 Austrálie •  Brunej •  Čínská lidová republika •  Filipíny •  Hongkong •  Chile •  Indonésie •  Japonsko •  Jižní Korea •  Kanada •  Malajsie •  Mexiko •  Nový Zéland •  Papua-Nová Guinea •  Peru •  Rusko •  Singapur •  Spojené státy americké •  Thajsko •  Tchaj-wan •  Vietnam |
