Charles Louis Montesquieu
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 20. srpna 2008
- Zobrazeno: 5586×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Charles Louis Montesquieu
Charles Louis de Secondat, baron de La Br?de (od 5. ledna 1728) et de Montesquieu (1689 – 1755) [šarl lui de sekonda monteskje], byl francouzský filosof a spisovatel, především kritik francouzského absolutismu a společnosti své doby.
Obsah |
Život
Narodil se 18. ledna 1689 v La Bréde poblíž Bordeaux v urozené měšťanské rodině. Rodiče mu za křestního kmotra zvolili žebráka, aby si celý život připomínal chudobu svých bratří.
Studoval právo, stal se poradcem parlamentu v Bordeaux. 1715 se oženil s Jeanne de Lartigue, bohatou protestantkou. V roce 1716 zdědil po svém strýci velké jmění včetně titulu barona z Montesquieu a od té doby se věnoval již převážně jen světovým problémům a pobavení.
Velmi se zajímal o vědy a prováděl různé experimenty na poli anatomie, botaniky, fyziky, … Napsal několik vědeckých spisů. Později se zaměřil na člověka a humanitní studia. Věnoval se literatuře a filozofii.
Ve svých Perských listech, jež publikoval anonymně 1721 v Holandsku, satiricky popisuje francouzskou společnost pohledem návštěvníků z Persie,které provází filosof a vysvětluje jim poměry zde panující. Dílo je výsměchem zkostantělosti, církvi, …
Po svém zvolení do Francouzské akademie 1726 podnikl Montesquieu několik cest po Evropě, především po Anglii, kde ho zaujala náboženská tolerance a politická svoboda.
Po návratu z cest začal pracovat na svých největších dílech a roku 1748 vydal O duchu zákonů.
Zemřel 10. února 1755 v Paříži na žloutenku.
Filosofie
Sociální geografie – neboli sociologická metoda geografie. Snaží se sdělit, že to, jak společnost (v určité zemi) funguje a jak je uspořádána (je–li agresivní, mírumilovná, usedlá, kočovná, zemědělsky zaměřená, …) souvisí s geografickou polohou její země. Prostředí, kde žijeme, nás ovlivňuje a tak neexistuje univerzální vhodný politický (vládní) systém, pro všechny země.
Dělba moci – zde se inspiroval Johnem Lockem v názoru, že ve státě by neměl být absolutní panovník s veškerou mocí, ale jeho moc má být rozdělena na dvě navzájem oddělené: výkonodárná moc a zákonodárná moc. K těmto dvěma mocem přidává Montesquieu třetí: moc soudní.
Dílo
- Perské listy (1721, Lettres persanes), ostrá a útočná satira na soudobou společnost. V dopisech, jejichž fiktivními pisateli jsou Peršané cestující po Evropě, stíhá dobromyslným humorem i sžíravým sarkasmem marnivost a lehkomyslnost Francouzů, jejich vášeň pro hru, záletnost žen, mrzoutství starců, zkorumpovanost dvorské šlechty, finanční politiku, náboženskou nesnášelivost a despotismus.
- Chrám Gnidský (1724, Le Temple de Gnide), báseň,
- Pravidvá historie (1730, Histoire véritable), román, ve kterém autor nechává svého hrdinu poutavě vyprávět zážitky ze svých předchozích životů.
- O duchu zákonů (1748, De l'esprit des lois), spis, ve kterém se autor zabývá státoprávními otázkami (jako John Locke), historií a formou práva, státu a společenských institucí. K problematice přidává nové myšlenky jako např. když k rozdělení státní moci na výkonnou a zákonodárnou přidal moc soudní, neboť bez ní dochází k potlačení svobody.
Česká vydání
- Chrám Gnidský, Frantissek Geřábek, Praha 1804, přeložil Antonín Jaroslav Puchmayer, znovu Wogtěch Negedlý, Praha 1836 a I. L. Kober, Praha 1880.
- Perské listy, Alois Hynek, Praha 1920, přeložil Václav Líva,
- Perské listy, Jan Otto, Praha 1926, přeložil Josef Kopal,
- O duchu zákonů, Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, Praha 1947, přeložil Stanislav Lyer,
- Perské listy, SNKLHU, Praha 1955, přeložil Josef Kopal,
- Pravdivá historie, Odeon, Praha 1983, přeložil Karel Šafář,
- Perské listy, Odeon, Praha 1989, přeložil Josef Kopal,
- O duchu zákonů, Aleš Čeněk, Dobrá voda 2003, přeložil Stanislav Lyer,