České divadlo v národním obrození a 2. pol. 19. stol.
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 27. července 2006
- Zobrazeno: 10424×
Příbuzná témata
České divadlo v národním obrození a 2. pol. 19. stol.
ČESKÉ DIVADLO V NÁR. OBROZENÍ A 2. POL. 19. STOL.
· divadlo působí více než knihy (mnoho lidí negramotných, navíc nemá peníze na nákup knih a na čtení)
· honosná pražská divadla německá
· česky se hraje v Kotcích, U Hybernů, v Boudě a jiných improvizovaných divadlech. Původně se předváděly německé hry přeložené do češtiny, přičemž němečtí herci se naučili český text (bez znalosti češtiny) -> neúspěch
· na venkově lidové divadlo (lidová hra se zpěvy) a později též divadlo loutkové (Matěj Kopecký)
· první české divadlo - Bouda, další v Kotcích, Stavovské divadlo.
Bouda: - vlastenecké divadlo na souč. Václavském nám.
- první divadlo, které pořádalo pravidelná div. představení pro české obecenstvo
- 1786 - 1789 se tu hrály česky a německy vlastenecké hry
- též osvícenské a protifeudální zaměření
Dramatici:
Václav Thám
- jedním z hrdinů Jiráskova F. L. Věka
- hry ze staré české historie, překládá hry cizích autorů (Shakespeare); herci amatéři
Vlasta s Šárka
Břetislav a Jitka
Prokop Šedivý
- píše "lokální frašky" (hry z měšťanského prostředí Prahy, vykreslující typické figurky lidí s jejich zábavnými osudy
Pražští sládci
Masné krámy
Václav Kliment Klicpera
- dílo pro potřeby lidové (frašky - zde využívá situační komiky, postavy promlouvají bohatými dialogy), ale i díla umělecky hodnotná
- psal žertovné i vlastenecké Deklamovánky
- základy historického dramatu: Blaník
Božena
Jan za chrta dán
Soběslav, selský kníže
- dodnes se hrají: Rohovín Čtverrohý
Divotvorný klobouk
Josef Kajetán Tyl
- opustil studia a úřad
- režíroval ochotnickou skupinu
- dramaturg Stavovského divadla
- v dramatech se objevují i realistické prvky (např. kuplety - písně vkládané do děje, dobře vystihující realitu)
Dílo:
- překlady: Král Lear
- jeho vrcholným obdobím je tvorba v letech 1846 - 1851
- dramatické obrazy ze života:
Paličova dcera - Rozárka- sobectví, majetek
Pražský flamendr
Paní Marjánka matka pluku
Chudý kejklíř
- dramatické báchorky:
Strakonický dudák
- mísí se prvky realistické a romantické
- nadpřirozené bytosti odděleny od skutečného světa - vyjadřují se ve verších; dokážou ovlivňovat osudy lidí z běžného světa, propojeny s reálným světem.
- dramatičnost, morální poučení.
Tvrdohlavá žena
Jiříkovo vidění
- historická díla:
Kutnohorští havíři
Rozina Ruthardová - zradí při obléhání Kutné Hory; 14.stol
Jan Hus
Žižka z Trocnova
Krvavé křtiny
Dekret kutnohorský
- lokální frašky:
(fraška = nižší žánr, jenž má sloužit pro pobavení diváka. Lokální fraška vznikla ve Vídni - vychází z určitého místa a z problematiky určitého místa)
Fidlovačka
- povídky:
Rozervanec - karikuje K.H.Máchu
Poslední Čech - kritika K.H.Borovského
- píše do Květů, Sedlských novin
- Tyl se stal průkopníkem českého divadla
Ladislav Stroupežnický
- dramaturg ND
- veselohry:
Zvíkovksý rarášek
Paní mincmistrová
- historické hry:
Naši furianti - odehrává se v jihočeské vesnici - otázka volby ponocného
Alois a Vilém Mrštíkové
Alois: přispívá do novin a časopisů, vrcholem jeho tvorby je románová kronika Rok na vsi - spolupráce s bratrem
- obraz života na vesnici mezi Slováckem a Hanou; písně, zvyky, popisy přírody
Vilém: přispívá do novin a časopisů "Světozor","Lumír","Zlatá Praha"
- literární kritika: má blízko k Zolovi; propagoval ruské demokraty a realisty a francouzský naturalismus
Maryša - vrcholné dílo, společné dílo
- obraz majetkových rozdílů na vesnici, Maryša rodiči donucena provdat se za vdovce mlynáře Vávru, manželství nešťastné, končí tragicky.
(Maryšin milý Francek odchází na vojnu, Maryša provdána za Vávru. Spory o věno. Po čase se Francek vrací, setkává se s Maryšou - chce aby s nim odjela do Brna, též Maryšin otec nabízí pomoc a chce ji vzít domů - Maryša oba dva odmítá. Situace se vyostřuje, Maryša má obavy, aby Vávra Francka nezabil, podá mu otrávenou kávu, Vávra umírá, Maryša se přizná k vraždě)
Prozatímní divadlo:
- první stále české divadlo otevřené roku 1862
- roku 1881 splynulo v jediný celek s ND
Národní divadlo:
- budováno 1850 - 83 z darů a sbírek
- základní kámen 16.5.1868
- prvně otevřeno 1881 - vyhořelo
- znovuotevřeno 18.11.1883
- rekonstrukce v novorenesančním stylu 1983
- výzdoba: Aleš, brožík, Hynais, Mařák, Myslbek, Wagner
- ředitel ND byl F.A.Šubrt