Cement
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 17. srpna 2008
- Zobrazeno: 11240×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Cement
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto článku mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Cement je práškové hydraulické pojivo, které po smíchání s vodou tuhne a tvrdne. Jeho schopnosti pojit jiné sypké látky v pevnou hmotu se využívá při výrobě betonových nebo maltových směsí.
Obsah |
Výroba
Při výrobě cementů je základní surovinou vápenec. Dalšími přísadami jsou slíny a slinité vápence, křemičitý písek, kazivec, nebo železná ruda. Při výrobě směsných cementů se při mletí slínů používá ještě zásaditá vysokopecní struska nebo popílky.
Při výrobě se postupuje se tak, že se surovina nejprve rozdrtí v drtičích a uloží na skládku, ze které se postupně odebírá. Potom se rozemílá na moučku v kulových mlýnech a ukládá do zásobníků. Dále se zjišťuje její přesné chemické složení a podle výsledků se přidávají další přísady. Po přidání přísad je uložena do homogenizačních sil, kde se vše promíchá stlačeným vzduchem. Ze sil jde surovina do předehřívače, ve kterém se z ní vypařuje voda a z vápenců se uvolňuje oxid uhličitý. Z předehřívače surovina putuje do rotačních vypalovacích pecí (o průměru cca 3 m a délky cca 15 m) se sklonem. Při dosažení teploty 1300° C dochází k reakci mezi oxidy vápníku, křemíku a hliníku. Vytvoří se trikalciumsilikát, dikalciumsilikát a trikalciumaluminát. Tato reakce probíhá pouze na povrchu. Teprve při dosažení 1400° C začne reakce probíhat do hloubky a začne se vytvářet slínek. Slínek se po opuštění pece zchlazuje a nastává krystalizace. Utvářejí se hlinitany, železohlinitany a tetrakalciumaluminátferrit. Slínky se odváží na skládku, kde se nechají uležet, aby se uvolnil oxid vápenatý. Pak se slínky semelou se sádrovcem a dalšími přísadami na jemný prášek, který se ukládá do pytlů nebo zásobníků.
Vlastnosti cementu
- Hydratace – je fyzikální a chemický proces, při kterém do sloučeniny vstupuje voda a sloučenina přechází z kašovitého stavu do stavu tuhé a pevné hmoty.
- Hydratační teplo - je teplo, které provází proces hydratace. Závisí na chemickém složení a na jemnosti mletí cementu. Čím je cement jemněji mletý, tím dochází během hydratace k vývinu většího hydratačního tepla. Hydratace probíhá nerušeně při 15 - 20° C. Nad 20° C probíhá intenzivněji, proto je nutné častější ošetřování směsi vodou. Pod 15° C se hydratace zpomaluje a při teplotě menší než 5° C se zastavuje. U cementů s nízkým hydratačním teplem se může zastavit již při 10° C.
- Tuhnutí - je chemický proces, při kterém kašovitá směs cementu a vody přechází v tuhou hmotu. Tuhnutí nastává nejdříve u cementů s vysokou pevností a to za cca 45 minut. U běžných cementů nastává za cca 60 minut. Nejpozději však cementy tuhnou po 12 hodinách. Tuhnutí se dá oddálit přidáním sádrovce a to v max. množštví 5% hmotnosti cementu, jinak by cement začal hydratovat okamžitě od přidání vody, protože obsahuje trikalciumaluminát. Speciální cementy pro injektáž, nástřik, nebo urychlení betonáže tuhnou za 30 i méně minut, některé například za 8 minut.
- Tvrdnutí – je fyzikální a chemický proces, při kterém tuhá hmota přechází v pevnou. Tato pevná hmota pak postupem času nabývá větší a větší pevnosti. Tuhnutí probíhá zpočátku intenzivně, pak se zpomaluje a zpomaluje, až se nakonec zastaví. Velikost přírůstku pevnosti ovlivňuje prostředí a množství trikalciumaluminátferritu. Za konečnou pevnost cementu se považuje pevnost po 28 dnech.
- Objemové změny – zde se řeší smršťování a nabývání.
- Smršťování – nastává, hydratuje-li cement na vzduchu a je zapříčiněno odpařující se vodou. Smršťování je tím větší, čím je cement jemněji mletý a čím je prostředí sušší.
- Nabývání – nastává při betonování pod vodou, kdy nedochází k odpařování vody. Nabývání je několikanásobně menší, než smršťování. Jedná se o několik málo milimetrů.
- Jemnost mletí – na ní závisí jakost cementu. Čím je cement jemněji mletý, tím je smáčena jeho větší plocha a proto pak dosahuje vyšší počáteční pevnosti. Cement se mele na velikosti 2 – 200 mikrometrů. Největší zastoupení mají velikosti 10 – 15 mikrometrů.
- Objemová stálost – je vlastnost, při které se cement nesmršťuje ani nenabývá nad přípustnou míru. Takovéto bjemové změny mohou nastat, pokud má cement nesprávné složení. Projeví se to vznikem trhlin. Nejčastější příčinou objemové nestálosti je opožděné vyhašení vápna (aby se vápno dostatečně vyhasilo, nechává se slínek odležet), nebo jestliže nebyla dodržena správná teplota při vypalování, popř. pokud byly použity suroviny s větším obsahem oxidu vápenatého či hořečnatého.
- Vaznost – je to schopnost cementu stmelit jednotlivá zrna kameniva v pevnou hmotu. Závisí na chemickém složení cementu, jeho jemnosti mletí (čím jemněji mletý, tím větší vaznost), na prostředí (čím je vlhčí, tím větší vaznost) a na teplotě. Při tuhnutí a tvrdnutí minerály obsažené v cementu krystalizují, obepínají kamenivo sítí krystalů a tím zajišťují pevnost hmoty.
- Modul - vyjadřuje vzájemné poměry oxidů. Dělení:
- hydraulický modul:
- Dosahuje hodnoty 1,3 - 2,1. Cementy s nízkým hydratačním teplem mají hydraulický modul 1,1 - 1,3, cementy s vysokou počáteční pevností 2,1 - 2,4.
- silikátový modul:
- Dosahuje hodnoty 1,5 - 3. Čím je větší, tím pomaleji cementy tvrdnou.
- aluminátový modul:
- Dosahuje hodnoty 1 - 3,5. Čím je větší, tím větší hydratační teplo cementy vyvíjí.
- hydraulický modul:
- Třídy cementu - třída udává nejmenší průměrnou pevnost v tlaku v MPa po 28 dnech. Třídy:
- 22,5; 32,5; 42,5; 52,5
- U silničních cementů se udává pevnost v tahu za ohybu po 28 dnech. Třídy:
- 6,5; 7,0; 7,5
Chemické složení
4 hlavní složky:
- trikalciumsilikát - alit - podílí se nejvyšší mírou na vzrůstu pevnosti do 28 dnů a to tím, že se rychle slučuje s vodou a uvolňuje větší hydratační teplo. Běžně je ho v cementu obsaženo < 60%. Cementy obsahující > 60% alitu mají vysokou počáteční pevnost.
- dikalciumsilikát - belit - uvolňuje polovinu hydratačního tepla než alit, pomalu hydratuje, ale konečná pevnost cementu je jen o málo menší, než u cementů obsahujících alit. Běžně je ho v cementu obsaženo mezi 25% a 40%. Belitové cementy tuhnou a tvrdnou pomaleji. U portlandských cementů se množštví alitu a belitu pohybuje okolo 75 - 86 %.
- tetrakalciumaluminátferrit - celit - je důležitý pro objemovou stálost. Přispívá ke vzrůstu pevnosti i po 28 dnech, ale pouze na suchu. Pod vodou netuhne. Běžně je ho cca 10 %.
- trikalciumaluminát - prudce hydratuje, čímž vyvíjí velké hydratační teplo (asi 2x větší než alit). Hydratuje okamžitě od přidání vody, proto se musí přidávat ještě sádrovec, který tuhnutí oddaluje. Trikalciumaluminátu bývá max. 10%, u cementů s velkou počáteční pevností max. 15% a pro masivní konstrukce max. 8%.
Druhy cementů
Cementy jsou rozděleny do 5 základních skupin. Podle množství portlandského slínku a jiných dalších složek je stanoveno 25 druhů základních cementů.
5 základních skupin
- Portlandský cement - vyrábí se mletím křemičitanového slínku a sádrovce. Má šedozelenou barvu a pytle s ním jsou opatřeny černým potiskem. Z třídy 52,5 má počátek tuhnutí za 3/4 hodiny, z třídy 42,5 za 1 hodinu. Je nevhodný na objemné konstrukce a měl by se používat do teploty +5°C.
- Portlandské směsné cementy - vyrábí se mletím křemičitanového slínku, sádrovce a dalších přísad. Tyto cementy jsou opatřeny zeleným potiskem.
- PORTLANDSKÝ STRUSKOVÝ CEMENT - obsahuje 6-35% strusky, která snižuje hydratační teplo. Dělá se v třídách 32,5 a 42,5. Začátek tuhnutí nastává za 1 hodinu a konec za 12 hodin. Odolává agresivním vodám.
- PORTLANDSKÝ CEMENT S KŘEMIČITÝM ÚLETEM - obsahuje 6-10% křemičitého úletu. Má velkou pevnost v tahu. Dělá se v třídě 42,5.
- PORTLANDSKÝ PUCOLÁNOVÝ CEMENT - obsahuje 6-35% pucolánu. Zvyšuje odolnost proti uhličitanovým a odpadním vodám, zvyšuje plastičnost a podporuje vodotěsnost. Dělá se v třídě 32,5.
- PORTLANDSKÝ POPÍLKOVÝ CEMENT - obsahuje 6-35% popílku. Je plastický, má lepší zpracovatelnost a vodotěsnost, proto se používá pro stavbu přehrad. Dělá se v třídách 32,5 a 42,5.
- PORTLANDSKÝ CEMENT S KALCINOVANOU BŘIDLICÍ - obsahuje 6-35% kalcinované břidlice. Odolává chemickým vlivům a je plastický, proto se používá také injektáže.
- PORTLANDSKÝ S VÁPENCEM - obsahuje 6-35% vápence. Odolává plísním, proto se používá na stavbu konstrukcí v potřavinářství. Dělá se v třídě 32,5.
- PORTLANDSKÝ SMĚSNÝ CEMENT - obsahuje 6-35% předcházejících složek. Používá se pro běžnou betonáž. Dělá se v třídě 32,5.
- Vysokopecní cement - vyrábí se mletím křemičitanového slínku, sádrovce a strusky (36-95%). Odolává agresivním vodám, proto se používá pro výrobu silážních jam nebo odpady silně znečištěných vod. Dělá se v třídě 32,5 a jeho potisk je červený.
- Pucolánový cement - vyrábí se mletím křemičitanového slínku, sádrovce a pucolánu (11-55%). Odolává uhličitanovým a slatinným vodám, i vodě mořské. Dělá se s modrým potiskem.
- Směsný cement - vyrábí se mletím křemičitanového slínku, sádrovce a dalších příměsí (18-50%). Používá se na podlahy, potěry a méně namahané betonové konstrukce. Dělá se v třídě 22,5 a jeho potisk je hnědý.
Cementy se speciálními vlastnostmi
- SILNIČNÍ CEMENTY - mají malou smrštitelnost, velký modul pružnosti a velkou pevnost v tahu za ohybu. Jsou mrazuvzdorné a odolné proti oděru. Příkladem je silniční portlandský cement, který má začátek tuhnutí za 1,5 hodiny a silniční struskoportlandský cement, který má začátek tuhnutí za 2 hodiny.
- HLINITANOVÝ CEMENT - má velkou počáteční pevnost. Nesmí se používat nad 30°C a na masivní konstrukce, ale smí se používat do -10°C. Dále se nesmí používat na nosné konstrukce, protože vlivem vlhkosti a teploty časem ztrácí na pevnosti a konstrukce se rozpadají. Používá se smíchán s portlandským cementem na těsnění trhlin v izolaci proti podzemní vodě. Rychle tvrdne, ale pevnost je podstatně menší. U nás se nevyrábí, ale dováží se.
Zvláštní cementy
- SÍRANOVZDORNÝ PORTLANDSKÝ CEMENT - je to cement odolný proti síranům, oxidu uhličitému a hladové vodě. Musí se zpracovat do 6 týdnů od dodání.
- HYDROFOBIZOVANÉ CEMENTY - tyto cementy obsahují hydrofobní látku, proto odpuzují vlhkost. Nepřijímají ani vzdušnou vlhkost, proto se mohou skladovat až 3x déle, než běžné cementy. Míchají se 2x déle, aby se odstranil ochranný film z částeček cementu a cement začal normálně hydratovat. Hydrofobizovat se mohou všechny cementy kromě síranovzdorného portlandského.
- PLASTIFIKOVANÉ CEMENTY - používají se pro dopravu čerpadly.
- FUNGICIDNÍ A BAKTERIOCIDNÍ CEMENTY - obsahují látky, které ničí mikroorganismy a plísně. Používají se do skladů a zásobníků v zemědělství a potravinářství kvůli hygienickým požadavkům.
- BÍLÝ CEMENT - na výrobu se vybírají bílé vápence. Obsahuje max. 0,5 % oxidu železa. Přidává se chlorid (odstraňuje železitou složku) a vápencová moučka. Používá se na omítky nebo sádrování kvůli estetickým požadavkům.
- BAREVNÉ CEMENTY - dělají se z bílých cementů, ke kterým se přidávají pigmenty. Tyto cementy mají menší pevnost. Používají se kvůli estetickým požadavkům.
- BARNATÉ A STRONTNATÉ CEMENTY - u těchto cementů je vápník nahrazen baryem nebo stronciem. Mají velkou odolnost proti mořské a síranové vodě. Betony z těchto cementů nepropouštějí paprsky jaderného záření, proto se používají na kryty reaktorů. Dováží se z Ruska a Francie.
- VYSOKOPEVNOSTNÍ CEMENTY - vyrábí se třídy 52,5. Obsahují až 75 % C3S. Používají se pro výrobu předpjatého cementu a na konstrukce vystavené vysoké zátěži.
- RYCHLOVAZNÉ CEMENTY - tyto cementy dosahují vysokých počátečních pevností. Používají se ke zkrácení technologické přestávky, kdy je potřeba rychle získat pevnost konstrukce, aby mohla být odbedněna nebo zatížena jinou konstrukcí.
- RYCHLETUHNOUCÍ CEMENTY - jsou to takové cementy, u kterých je doba tuhnutí kratší, než jak předepisuje norma. Začátek tuhnutí je za 30 min a méně. Vyrábí se s menším obsahem sádrovce.
