Carlos Saura
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 17. srpna 2008
- Zobrazeno: 1308×
Příbuzná témata
Carlos Saura
Carlos Saura (*4. leden 1932) je významný španělský filmový režisér a hlavní představitel evropského psychologického filmu.
V dětství zažil některé momenty španělské občanské války, což v něm zanechalo nepříjemné vzpomínky - na dětství nevzpomíná v dobrém a život bere jako trauma a točení filmů jako jeho terapii[zdroj?]. Měl velmi blízký vztah k jeho dominantní matce, některé postavy jeho filmů pocházejí z matriarchálně založených rodin.
K filmu se dostává ke konci 50. let, jeho nejlepším obdobím jsou 70. léta. Vybírá si témata, o kterých se moc nemluvilo nebo dokonce nesmělo mluvit: sex, násilí, zabíjení a jiné nižší pudy na pozadí latentního vybalancovaného mixu politiky a náboženství. Jeho hrdinové často vykazují vnitřní samotu, oddělenost od rodin, která se nedá zacelit. Vyhýbá se katarzi. U spousty jeho filmů lze najít autobiografické prvky, přestože Saura sám to popírá. V 80. letech začíná spolupracovat s tehdejším předním flamenco tanečníkem (Galei? Garbi Lorke?), filmovou kariéru tak završuje obdobím hudebních filmů.
Dílo
- Páskové (1959) - Kluci z předměstí udělají pro zábavu zločin. Po jeho uvedení nesměl Saura 2 roky točit.
- Plášť pro banditu (1961)
- Hon (film) (1965) Tři muži na lovu králíků ve vyprahlé pustině, kde řeší rodinné a jiné záležitosti; motto: „zabíjet nemocné přináší neštěstí“; obsahuje násilí, ne však v primární podobě; končí tragicky.
- Doupě (film) (1969)
- Anna a vlci (1972) - Anglická služka přijíždí do starého sídla, jemuž vládne matka tří synů, z nichž každý trpí jinou úchylkou; střet naprosto odlišných světů; při snaze služky odejít jí v tom synové zabrání; končí tragicky.
- Sestřenice Angelika (1973) - O člověku, který se dospělý vrací do svého dětství; abstraktní, lyrický.
- Eliso, můj živote (1976) - Příběhy a postavy z deníku nalezeného dcerou hlavního hrdiny, se bez ostré hranice prolínají se skutečností; film nabízí množství interpretací, má výborný paralelní střih a zvuk složený z mnoha vrstev; pravděpodobně nejlepší Saurův film.
- Krvavá svatba (1981) - Život za zákulisím profesionálních tanečníků
- Carmen (film) (1983) - Bizetova opera, prolínaná se scénami z prostředí přípravy na novodobé ztvárnění
- El Dorado (1987) - Dobývání Jižní Ameriky a násilné prosazování křesťanství (sebekritické téma zejm. pro Španělsko)
- Temná noc (1988) - Člověk, který zasvětil celý život Řádu, pokoušený sv. Jan od Kříže