Carl Nielsen
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23181 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 17. srpna 2008
- Zobrazeno: 1593×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
Carl Nielsen
Tento článek potřebuje důkladnou jazykovou korekturu. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Pravopisné rady, případně na diskusní stránce článku.
| Carl August Nielsen | |
|---|---|
 |
|
| Datum narození | 9. června 1865 |
| Místo narození | N?rre-Lyndelse, Dánsko |
| Národnost | Dánská |
| Uspěl jako | skladatel, dirigent, houslista |
| Datum úmrtí | 3. října 1931 |
| Místo úmrtí | Kodaň, Dánsko |
| Umělecké zaměření | romantismus |
| Reprezentativní díla | šest symfonií (více níže) |
Carl August Nielsen (9. června 1865, N?rre-Lyndelse - 3. října 1931, Kodaň) byl dánský dirigent, houslista a skladatel období romantismu, nejznámější a jedna z nejdůležitějších osobností dánské hudby, která je známá především svými šesti symfoniemi. Vyjíměčné a známé jsou i jeho sólové koncerty, pro housle, klarinet a flétnu, a několik dalších skvělých kusů.
Obsah |
Život
Raná léta
Carl August Nielsen pocházel z velmi chudých poměrů. Narodil se ve vesničce N?rre-Lyndelse na ostrově Fyn, asi deset mil na jih od Odense a jeho otec byl malířem pokojů, ale rovněž i vesnický hudebník - houslista a kornetista - a jeho matka, kterou Nielsen velmi miloval, byla zpěvačkou. Právě od svých rodičů získal blízký a kladný vztah k hudbě a rád se chodíval dívat na představení, kde vystupoval alespoň jeden z jeho rodičů. I sami rodiče ho k hudbě vedli a jeho matka ho nějaký čas hudbě i učila. Již osmiletý Nielsen, naprosto ponořen do kouzla hudby, hrál v malém amatérském orchestru na housle, ale učil se hrát i na trubku. I jeho první skladba vznikla někdy v této době, byla to polka pro housle.
Ve velice raném věku, ve svých čtrnácti letech (1879), byl vyslán také do vojenského orchestru v Odense, kde se seznámil s barovým klavíristou, který ho seznámil v té době pro Nielsna novými skladateli jako byl Bach, Haydn, Mozart a Beethoven. To Carla tak zaujalo, že si začal hudbu těchto velkých předků pročítat a poslouchat. Měli na něho tak obrovský vliv, že okamžitě zhotovil smyčcový koncert s dalšími hudebníky z armádní kapely, aby mohl pozorovat hudbu vídeňských klasiků. Velice ho zaujala i komorní hudba, kterou v letech 1882 až 1883 včetně smyčcového kvartetu, houslové sonáty a kvartetů pro žesťové nástroje začal skládat.
Léta úspěchu
V roce 1884 se mu uskutečnil jeho celoživotní sen - být přijat na kodaňskou konzervatoř. Nastal však zásadní problém a to byly peníze. Chudý Nielsen si musel přidělávat hraním na housle v orchestru v Tivoli, kodaňském největším zábavném podniku. I přes tento zásadní problém patřil na konzervatoři, na které strávil dva roky, mezi pilné a spolehlivé žáky a brzy si získal většinu lidí na konzervatoři s vyšším postavením na svou stranu. Mezi takové patřila vedoucí osobnost dánské hudby Niels Gadeho (1817-1890), s nímž se spřátelil a udržoval písemný kontakt ještě dlouho let potom.
Poté však následovaly tři neúspěšné roky (až na rok 1888, kdy bylo prvně jeho dílo, Malá Suita, uvedeno v koncertní hale v Tivoli. Příliš úspěchu však nezískalo). Záchrana přišla až v létě roku 1889, kdy vyhrál konkurz do orchestru Královské kaple. Pobyt v Paříži rapidně změnil jeho život k lepšímu a Nielsen byl naprosto okouzlen krásami Francie. Později se setkal s dánskou sochařskou Anne Marie Brodosenovou, do které se hluboce zamiloval a během měsíce si ji vzal za ženu.
Následující léta byla vcelku úspěšná. Hlavně rok 1892, kdy dokončil svou fantastickou první symfonii a v březnu téhož roku, kdy se na její uvedení přijela podívat i dánská královna s rodinou, musel po jejím ukončení vystoupit na jeviště a děkovat se.
Tato událost mu znatelně dodala sebedůvěry a začal překvapivě rychlým, ale zároveň velmi pilným způsobem tvořit další skvostná díla. I přes velký úspěch jeho děl měl vždy problém s nedostatkem peněz, aby mohl uživit svou v té době už pětičlennou rodinu. Proto nakonec nuceně přijal místo dirigenta v královském divadle, kde působil od roku 1908 po celých šest let, ale brzy zjistil, že ne všichni kritici jsou spokojeni s jeho interpretací studovaných děl.
Nakonec toto místo opustil a daleko radši spolupracoval s Kodaňskou hudební společností, kde působil od roku 1915 do roku 1927.
Pozdní léta a smrt
Nielsen i nadále neuvěřitelně pilně komponoval, a to i po srdeční příhodě, kterou prodělal v roce 1925 a od této doby musel zůstávat ve větším klidu. Téhož roku oslavovalo celé Dánsko šedesáté narozeniny skvělého dánského skladatele, ale světu zůstal v této době skladatel Nielsen neznámým, ba i lhostejným. Jeho zdraví se mu však s jeho přibývajícím věkem rapidně horšilo, až se nakonec nemohl pořádně hnout ani ze své postele. Poslední hudbu Nielsen uslyšel 1. října 1931 a to rozhlasové uvedení houslového koncertu. O dva dny později nato ve svých šedesáti letech velký dánský skladatel zemřel na chorobu, kterou trpěl již několik měsíců. Zvláštní shodou je, že se právě tentýž večer uváděla jeho slavná opera Maškaráda v kodaňském královském divadle.
Dílo
I v nejstručnější poznámce o díle Carla Nielsena by neměla chybět alespoň malá zmínka o jeho šesti symfoniích, které ho učinili v hudebním světě nesmrtelným a z kterých nejméně tři patří k hudebním skvostům 20. století. Již jeho první symfonie poukazuje na autora jako na skvělého symfonika. I jeho druhá symfonie, nazývaná jako "Čtyři živly" či "Čtyři povahy" je stejně dokonalá a jeho třetí symfonie patří k nejvýznamnějším v celé kolekci šesti symfonií. Je povzbudivá a inspirující, se svěžím optimismem první věty a křehkým tanečkem, který symfonii uzavírá. Jeho čtvrtá symfonie nazývaná jako "Neuhasitelná" je nejlépe známá symfonie od Nielsena. Je v ní neuvěřitelně skvěle zachycen válka a boj o přežití a i za Nielsenova života hned po prvním uvedením ohromovala dánské diváky. V jeho předposlední, páté symfonii, je atmosféra boje zachycena ještě lépe, než ve čtvrté a vedlejší buben má za úkol hrát co nejhlasitěji s cílem narušit průběh symfonie v naprosto účinné metafoře, ale jeho šestá symfonie se nedočkala velkého úspěchu.
V jeho dílech je zřetelný velký vliv Mozarta, Bacha, Haydna, Brahmse a Wagnera. I v jeho raných dílech se snažil Nielsen dokázat něco nového, ale tím způsobem, že se bude držet „starých metod“. Jeho dílo je obsáhlé, tvoří jej jak dvě opery a šest už výše zmiňovaných symfonií, ale také komorní hudba, kantáty, tři sólové koncerty (pro housle, klarinet a flétnu), tak i spoustu písní. Patří sem i scénická hudba, jejíž nejznámějším zástupcem je Alladin.
Výběr z díla
Opery
Symfonie
- Symfonie č. 1 v G minor (1891-1892)
- Symfonie č. 2 „Čtyři povahy“ (1901-1902)
- Symfonie č. 3 „Symfonie (Sinfonia) espansiva“ (1910-1911)
- Symfonie č. 4 „Neuhasitelná“ (1916)
- Symfonie č. 5 (1922)
- Symfonie č. 6 (1925)
Kantáty
- Universitetets Aarsfest, op. 24 (1908)
- S?rgefesten for P. S. Kr?yer (1909)
- Mindefesten for Stormen p? K?benhavns i 1659 (1909)
- Landsudstillingen i Aarhus (1909)
- Grosseretsocietets 100-?rs jubilaeum (1917)
- Polyteknisk Laereanstalts 100-?rs jubilaeum (1929)
Sólové koncerty
Zvukové ukázky
Odkazy
Zdroje a literatura
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Carl Nielsen na anglické Wikipedii.
- Sadie, Stanley; Latham, Alison (1994). Carl Nielsen entry in The Grove Concise Dictionary of Music. New York: W. W. Norton & Company. ISBN 0-393-03753-3.
- Kennedy, Michael; Bourne, Joyce (1996). Carl Nielsen entry in The Concise Oxford Dictionary of Music, 4th edition. Oxford: Oxford University Press. ISBN 0-19-280037-X.
- Nielsen, Carl by David Fanning, in 'The New Grove Dictionary of Opera', ed. Stanley Sadie (London, 1992) ISBN 0-333-73432-7
Související články
- Romantismus (hudba)